|
![]() ![]() Vydáno dne 11. 06. 2007 (452 přečtení) poměrně jednoduše a levně ![]() zabývajícím se přijímačem DX394. Úprav demodulátoru AM je zde více, ale tato se zdá jako nejlepší. ( http://groups.yahoo.com/group/radioshackdx394/) Na stejném webu najdete i schema a rozložení součástek na desce. Úpravu uvádím mj. také proto, že je možné a i pravděpodobné, že i jiné přijímače mají obdobně řešený demodulátor AM a tudíž mají pochopitelně i shodné problémy. První potíž původního demodulátoru je obvod ANL (dioda vpravo) - ten totiž ani tak moc nefunguje, jako spíš působí zkreslení a jiné parazitní jevy, takže je záhodno se ho zbavit. Obvody jako ANL, NB a podobně vůbec působí "samé radosti", takže když je omylem zapnete, zjistíte, že vám tak rozhodily signály (jak v AM, tak v SSB, podle toho kam jsou zapojeny), že například nejdou přijímat některé digimody se slabým signálem. Ještě horší je, když navíc nejdou vypnout. Tady se tedy zbavíme ANL vyhozením několika součástek a zkratováním diody. Druhá potíž je, že v zařízení jsou použity spínací Si diody DA207 (dvě SMD v jednom pouzdře). Sice s předpětím pro demodulátor, ale to moc nepomáhá. Pokud na AM naladíte slabý signál, evidentně je hrubě zkreslený a nesrozumitelný. Tyhle diody se dle mne vůbec nehodí používat jako demodulátory a zkoušky v jednoduchých zapojení krystalek (i s předpětím) to jen potvrzují. Ostatně zdá se, že horší možnost už ani není... K podobným závěrům patrně došel i kolega Tom Holden z Kanady a provedl i řadu měření různých úprav, která zde ale pro zjednodušení nebudu uvádět - mimochodem jeho úprava z toho vyšla nejlépe. V podstatě tedy stačí nahradit demodulační diodu (v principu zapojit novou paralelně) diodou Schottky. Tom použil BAT54, já 1N5711 a dle všeho jde použít i běžnou BAT46. BAT54 neznám, ale "krystalkové experimenty" ukázaly, že 1N5711 dává o něco málo vyšší napětí než BAT46 (pokud mají obě předpětí) a tudíž by citlivost mohla nepatrně vzrůst. To se nakonec po montáži i potvrdilo, především ale konečně zmizely signály, co v audiu připomínaly tence chraptící myš. Nyní i slabé signály jsou nezkreslené, a to až do hranice kdy není slyšet nic. (Lepší pak už je jen moje před lety popisovaná úprava s kvazisynchrodemodulátorem s TDA2541 nebo TDA440, což je ale mj. dáno i tím, že tyto obvody mají svůj další MF zesilovač s AVC. Obdobně o něco lépe vyjde i Reciprocating detector, což je zapojení z roku asi 1974. Pokud ovšem máte dojem, že softwarový demodulátor např. v programu Dream je lepší, tak není! Ten dojem jen vytváří filtry měnící šířku pásma a lepší výsledek jak Dream pak dá i DSP od JE3HHT za normálním HW demodulátorem.) Patrně ještě lepším řešením pro AM z hlediska citlivosti a linearity by bylo zapojení Boba Cultera s FETem ALD110900A nazvané synchronous rectifier. Zde je ale jeden problém, neb zapojení by vyžadovalo použít MF trafo, co má na výstupu vhodný poměr vinutí a vysokou impedanci, což v principu znamená, že bychom ho asi museli vyrobit. V závěru bych chtěl říct, že mi poněkud uniká, proč jsou některé (či většina) přijímačů řešené takto podivným způsobem, když rozdíl ceny součástek v tom asi nebude. Jediné, co mne napadá je to, že levný (relativně...) přijímač prostě musí hrát hůř, protože kdo by pak koupil ty drahé, že? A tak lze "vyrobit rozdíl" na slabých signálech i jedinou diodou za dvě koruny. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org