Především bych chtěl říct, že podrobný rozbor i s grafy lze nalézt na webu zabývajícím se přijímačem DX394. Úprav demodulátoru AM je zde více, ale tato se
zdá jako nejlepší. ( http://groups.yahoo.com/group/radioshackdx394/) Na stejném
webu najdete i schema a rozložení součástek na desce.
Úpravu uvádím mj. také proto, že je možné a i pravděpodobné, že i jiné
přijímače mají obdobně řešený demodulátor AM a tudíž mají pochopitelně i shodné
problémy.
První potíž původního demodulátoru je obvod ANL (dioda vpravo) - ten totiž ani
tak moc nefunguje, jako spíš působí zkreslení a jiné parazitní jevy, takže je
záhodno se ho zbavit. Obvody jako ANL, NB a podobně vůbec působí "samé radosti",
takže když je omylem zapnete, zjistíte, že vám tak rozhodily signály (jak v AM,
tak v SSB, podle toho kam jsou zapojeny), že například nejdou přijímat některé
digimody se slabým signálem. Ještě horší je, když navíc nejdou vypnout.
Tady se tedy zbavíme ANL vyhozením několika součástek a zkratováním diody.
Druhá potíž je, že v zařízení jsou použity spínací Si diody DA207 (dvě SMD v
jednom pouzdře). Sice s předpětím pro demodulátor, ale to moc nepomáhá. Pokud
na AM naladíte slabý signál, evidentně je hrubě zkreslený a nesrozumitelný.
Tyhle diody se dle mne vůbec nehodí používat jako demodulátory a zkoušky v
jednoduchých zapojení krystalek (i s předpětím) to jen potvrzují. Ostatně zdá
se, že horší možnost už ani není...
K podobným závěrům patrně došel i kolega Tom Holden z Kanady a provedl i řadu
měření různých úprav, která zde ale pro zjednodušení nebudu uvádět - mimochodem
jeho úprava z toho vyšla nejlépe. V podstatě tedy stačí nahradit demodulační
diodu (v principu zapojit novou paralelně) diodou Schottky. Tom použil BAT54,
já 1N5711 a dle všeho jde použít i běžnou BAT46. BAT54 neznám, ale "krystalkové
experimenty" ukázaly, že 1N5711 dává o něco málo vyšší napětí než BAT46 (pokud
mají obě předpětí) a tudíž by citlivost mohla nepatrně vzrůst. To se nakonec po
montáži i potvrdilo, především ale konečně zmizely signály, co v audiu
připomínaly tence chraptící myš. Nyní i slabé signály jsou nezkreslené, a to až
do hranice kdy není slyšet nic. (Lepší pak už je jen moje před lety popisovaná
úprava s kvazisynchrodemodulátorem s TDA2541 nebo TDA440, což je ale mj. dáno i
tím, že tyto obvody mají svůj další MF zesilovač s AVC. Obdobně o něco lépe
vyjde i Reciprocating detector, což je zapojení z roku asi 1974. Pokud ovšem
máte dojem, že softwarový demodulátor např. v programu Dream je lepší, tak
není! Ten dojem jen vytváří filtry měnící šířku pásma a lepší výsledek jak
Dream pak dá i DSP od JE3HHT za normálním HW demodulátorem.)
Patrně ještě lepším řešením pro AM z hlediska citlivosti a linearity by bylo
zapojení Boba Cultera s FETem ALD110900A nazvané synchronous rectifier. Zde je
ale jeden problém, neb zapojení by vyžadovalo použít MF trafo, co má na výstupu
vhodný poměr vinutí a vysokou impedanci, což v principu znamená, že bychom ho
asi museli vyrobit.
V závěru bych chtěl říct, že mi poněkud uniká, proč jsou některé (či většina)
přijímačů řešené takto podivným způsobem, když rozdíl ceny součástek v tom asi
nebude. Jediné, co mne napadá je to, že levný (relativně...) přijímač prostě
musí hrát hůř, protože kdo by pak koupil ty drahé, že? A tak lze "vyrobit
rozdíl" na slabých signálech i jedinou diodou za dvě koruny.