|
![]() ![]() Vydáno dne 26. 02. 2008 (1522 přečtení) opět doma na koleně ![]() ![]() ![]() nebo i jinam, kde není nutné aby byl velký poměr kapacit, můžeme použít poměrně jednoduché cesty. Kondenzátor na snímku má poměrně malou kapacitu oproti své velikosti, ale to je dáno malým počtem desek a tím, že jsem to dělal "velké", abych na tu práci ještě viděl. Uvedené provedení mění kapacitu asi od 15-18pF po 52-55pF (můj přípravek na měření kapacit není extra přesný...). Protože ovšem nevím, co budete stavět ani co máte k dipozici, omezím se na fotky a slovní popis sestavy a funkce bez konkrétních rozměrů a použitého materiálu. (Můj kondenzátor má rozměry asi 4x5x7cm). Nejdůležitější je totiž princip, nikoli přesné rozměry a počet desek, neb to je nutno řešit jednak výpočtem, druhak dle vlastních možností výroby. Přední i zadní panel je v mém případě z plexiskla, ovšem proto, že jsem ho měl, klidně může být i z jiného materiálu, např. pertinaxu nebo laminátu. Ložiska pro hřídelku jsou ze starých potenciometrů s hřídelkou 6mm, vyrobí se tak, že pilkou či flexkou od potenciometru odřízneme část se závitem a pak vyrazíme zbytek hřídelky ven a zabrousíme do roviny. Z každé strany dáme matičku. Hřídelka je z mosazného šroubu M6, do "ložisek" to vejde aniž by se to v nich "kvedlalo"! Pokud nevejde, mírně obrousíme závit v místě ložiska (jinde to není třeba). Celá věc je sešroubovaná šrouby M4x50, distanční sloupky jsem doma měl, ale vhodné by se jistě našly i v sortimentu GESu. Počet a rozměry záleží na počtu desek a uspořádání, nutno vyzkoušet. Podivné zadní matice na šroubech M4 jsou z Ferony a jde o nýtovací matice: ne že by tam musely být, ale ty šroubky mě přečnívaly a takto jsem to těmi dlouhými maticemi zamaskoval, hi! Pájecí očka pro vývody jsou opět z GESu. A nyní se dostáváme k těm "horším věcem"! Především je nutné pevné desky (jsou z jednostranně plátovaného kuprextitu) i panely svrtávat dohromady, jinak se těmi děrami na sebe nikdy netrefíte! Vhodné je vyvrtat otvory pro šrouby M4, pak to přes ně sešroubovat, obrousit vnější strany a nakonec vrtat díru průměr 10mm skrz všechno. Pozor na to, aby všechny desky byly folií na stejnou stranu! Po rozebrání je nutno označit co je "nahoře, dole, vpředu a vzadu", jinak to nepůjde sestavit! Díry vrtáme nejlépe vrtáčky na dřevo a pomalu! NE vrtákem do železa! Potom je nutné zvětšit otvory v kuprextitu na průměr asi 13mm, neb v nich musí volně projít matice, co drží otočné desky. (Kuželovým vrtákem). Desky pak dáme do misky a do poloviny odleptáme v chloridu. (Postavit "nastojato" a do poloviny výšky nalít roztok). S kruhovými deskami je větší problém. Poté, co mne k smrti vyděsila jedna firma nabízející mi výrobu 10ti desek za "lidovou cenu 1300CZK" jsem přistoupil raději k výrobě vlastní. Občas se dají koupit sady korunkových vrtáků, obyčejně 4 rozměry mezi asi 25 a 55mm za ceny kolem 150CZK celá sada (nic moc kvalita, ale na tohle stačí) a které mají coby vedení vrták 6mm! Použil jsem tedy korunku o průměru 48mm, podložil laminát dřevem a vyvrtal si kroužky sám. Hrany je ale nutno obrousit, neb jsou poněkud "ohlodané a chlupaté". Kroužky pak dáte opět na kus drátu aby byly kolmo a do poloviny ponoříte do leptacího roztoku. Tím jsou základní díly vyrobeny a nastává další problém. Desky se pochopitelně sestavují tak, aby mezi foliemi byl izolant, tj. všechny desky folií jedním směrem. Problém ale je, že nemůžeme potřebovat, aby folie otočné desky drhla o tu pevnou desku, neb by se časem vydřela, ( na druhé straně semtam škrtnutí nevadí) niméně velké mezery by značily malou kapacitu! Záleží samozřejmě i na tloušťce kuprextitu. Podle síly kuprextitu a velikosti mezer je nutno vybrat matice M4 ale i M6 shodné výšky! Což není tak jednoduché, ale obyčejně se dají vybrat ve Fabory (jinde asi ne). Ideální by bylo kdyby aspoň ty matice M6 byly mosazné nebo z něčeho pájitelného cínem bez větších problémů. Jde totiž o to, aby nedošlo k protočení kroužku s folií na šroubu M6, což se nejlépe vyřeší přiletováním dotažených matic k otočným deskám a případně pak i ke šroubu, pokud to bude nutné. Nesmíte ale zapomenout na jednu věc! Protože pevné desky mají jen díry, nejde je dodatečně nastrčit na rotor (nebo tedy rotor do nich) a musíte je navlékat zároveň s kruhy! Leda že by se vám chtělo pevné desky přeříznout v polovině, tím si ale zase zkomplikujete délky distančních sloupků v horní části kde by už nebyl kuprextit a snížila by se mechanická pevnost neb by desky byly uchyceny jen dole ve dvou bodech. Řešit to ale lze i takto: ale jen u běžného kondenzátoru, neb u diferenciálního potřebujete desky celé, neodleptané, pouze v polovině oddělené mezerou! (Tam se totiž rotor z půlkruhů otáčí mezi dvěma statory). Na vymezení vůle "dopředu-dozadu" jsem použil stavěcí kroužky s "červem" neb byly doma, ale jinak lze opět použít matice M6 a nejlépe na jedné straně a to vzadu s pružnou podložkou (tenká, z plechu, prohnutá, nikoli "pérová"! Opět vybrat ve Fabory). Tím se zajistí navíc spolehlivý kontakt rotoru na ložisko. Tyto matice, po vyzkoušení vůlí a toho, že to "nedře", pak stačí opatrně zakápnout vteřinovým lepidlem - ale opravdu PO vyzkoušení, neb pak už s nimi nikdo nehne, a pozor aby to byla "kapka" a ne aby vám zateklo lepidlo do ložiska nebo na podložku! Desky nesmí dřít o sebe (škrtat o sebe nepatrně mohou) a hřídelkou musí jít otáčet, ač extra volně to asi nebude! Kondenzátor, pokud byl přesně a správně sesazen, nebude měnit sám od sebe kapacity ale není určen nutně jako "ladící" - spíše jsem uvažoval o doladění (jemném v pásmu) či diferenciálním provedení pro zpětnou vazbu nebo k vazbě na anténu, neb Q s daným materiálem asi nebude extra vysoké. Na druhé straně bude dosti napěťově odolný, neb by se de fakto musel prorazit napětím kuprextit a to se hned tak lehce nestane. Účelem návodu bylo sestavit něco, co případně na trhu za rozumné peníze není a případně inspirovat ke stavbě ty, co si ještě dnes rádi udělají něco podobného vlastnoručně. To myslím návod splňuje. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org