Jak si vyrobím ladící kondenzátor 2.
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>, Téma: Schémata, Vydáno dne: 26. 02. 2008



opět doma na koleně

Pokud potřebujeme ladící kondenzátor, např. diferenciální na zpětnou vazbu,
nebo i jinam, kde není nutné aby byl velký poměr kapacit, můžeme použít poměrně
jednoduché cesty. Kondenzátor na snímku má poměrně malou kapacitu oproti své
velikosti, ale to je dáno malým počtem desek a tím, že jsem to dělal "velké",
abych na tu práci ještě viděl. Uvedené provedení mění kapacitu asi od 15-18pF
po 52-55pF (můj přípravek na měření kapacit není extra přesný...). Protože
ovšem nevím, co budete stavět ani co máte k dipozici, omezím se na fotky a
slovní popis sestavy a funkce bez konkrétních rozměrů a použitého materiálu.
(Můj kondenzátor má rozměry asi 4x5x7cm). Nejdůležitější je totiž princip,
nikoli přesné rozměry a počet desek, neb to je nutno řešit jednak výpočtem,
druhak dle vlastních možností výroby.

Přední i zadní panel je v mém případě z plexiskla, ovšem proto, že jsem ho měl,
klidně může být i z jiného materiálu, např. pertinaxu nebo laminátu. Ložiska
pro hřídelku jsou ze starých potenciometrů s hřídelkou 6mm, vyrobí se tak, že
pilkou či flexkou od potenciometru odřízneme část se závitem a pak vyrazíme
zbytek hřídelky ven a zabrousíme do roviny. Z každé strany dáme matičku.
Hřídelka je z mosazného šroubu M6, do "ložisek" to vejde aniž by se to v nich
"kvedlalo"! Pokud nevejde, mírně obrousíme závit v místě ložiska (jinde to není
třeba). Celá věc je sešroubovaná šrouby M4x50, distanční sloupky jsem doma měl,
ale vhodné by se jistě našly i v sortimentu GESu. Počet a rozměry záleží na
počtu desek a uspořádání, nutno vyzkoušet. Podivné zadní matice na šroubech M4
jsou z Ferony a jde o nýtovací matice: ne že by tam musely být, ale ty šroubky
mě přečnívaly a takto jsem to těmi dlouhými maticemi zamaskoval, hi! Pájecí
očka pro vývody jsou opět z GESu. A nyní se dostáváme k těm "horším věcem"!

Především je nutné pevné desky (jsou z jednostranně plátovaného kuprextitu) i
panely svrtávat dohromady, jinak se těmi děrami na sebe nikdy netrefíte! Vhodné
je vyvrtat otvory pro šrouby M4, pak to přes ně sešroubovat, obrousit vnější
strany a nakonec vrtat díru průměr 10mm skrz všechno. Pozor na to, aby všechny
desky byly folií na stejnou stranu! Po rozebrání je nutno označit co je "nahoře,
dole, vpředu a vzadu", jinak to nepůjde sestavit! Díry vrtáme nejlépe vrtáčky
na dřevo a pomalu! NE vrtákem do železa! Potom je nutné zvětšit otvory v
kuprextitu na průměr asi 13mm, neb v nich musí volně projít matice, co drží
otočné desky. (Kuželovým vrtákem). Desky pak dáme do misky a do poloviny
odleptáme v chloridu. (Postavit "nastojato" a do poloviny výšky nalít roztok).
S kruhovými deskami je větší problém. Poté, co mne k smrti vyděsila jedna firma
nabízející mi výrobu 10ti desek za "lidovou cenu 1300CZK" jsem přistoupil
raději k výrobě vlastní. Občas se dají koupit sady korunkových vrtáků, obyčejně
4 rozměry mezi asi 25 a 55mm za ceny kolem 150CZK celá sada (nic moc kvalita,
ale na tohle stačí) a které mají coby vedení vrták 6mm! Použil jsem tedy
korunku o průměru 48mm, podložil laminát dřevem a vyvrtal si kroužky sám. Hrany
je ale nutno obrousit, neb jsou poněkud "ohlodané a chlupaté". Kroužky pak dáte
opět na kus drátu aby byly kolmo a do poloviny ponoříte do leptacího roztoku.

Tím jsou základní díly vyrobeny a nastává další problém. Desky se pochopitelně
sestavují tak, aby mezi foliemi byl izolant, tj. všechny desky folií jedním
směrem. Problém ale je, že nemůžeme potřebovat, aby folie otočné desky drhla o
tu pevnou desku, neb by se časem vydřela, ( na druhé straně semtam škrtnutí
nevadí) niméně velké mezery by značily malou kapacitu! Záleží samozřejmě i na
tloušťce kuprextitu. Podle síly kuprextitu a velikosti mezer je nutno vybrat
matice M4 ale i M6 shodné výšky! Což není tak jednoduché, ale obyčejně se dají
vybrat ve Fabory (jinde asi ne). Ideální by bylo kdyby aspoň ty matice M6 byly
mosazné nebo z něčeho pájitelného cínem bez větších problémů. Jde totiž o to,
aby nedošlo k protočení kroužku s folií na šroubu M6, což se nejlépe vyřeší
přiletováním dotažených matic k otočným deskám a případně pak i ke šroubu,
pokud to bude nutné. Nesmíte ale zapomenout na jednu věc! Protože pevné desky
mají jen díry, nejde je dodatečně nastrčit na rotor (nebo tedy rotor do nich) a
musíte je navlékat zároveň s kruhy! Leda že by se vám chtělo pevné desky
přeříznout v polovině, tím si ale zase zkomplikujete délky distančních sloupků
v horní části kde by už nebyl kuprextit a snížila by se mechanická pevnost neb
by desky byly uchyceny jen dole ve dvou bodech. Řešit to ale lze i takto: ale
jen u běžného kondenzátoru, neb u diferenciálního potřebujete desky celé,
neodleptané, pouze v polovině oddělené mezerou! (Tam se totiž rotor z půlkruhů
otáčí mezi dvěma statory).

Na vymezení vůle "dopředu-dozadu" jsem použil stavěcí kroužky s "červem" neb
byly doma, ale jinak lze opět použít matice M6 a nejlépe na jedné straně a to
vzadu s pružnou podložkou (tenká, z plechu, prohnutá, nikoli "pérová"! Opět
vybrat ve Fabory). Tím se zajistí navíc spolehlivý kontakt rotoru na ložisko.
Tyto matice, po vyzkoušení vůlí a toho, že to "nedře", pak stačí opatrně
zakápnout vteřinovým lepidlem - ale opravdu PO vyzkoušení, neb pak už s nimi
nikdo nehne, a pozor aby to byla "kapka" a ne aby vám zateklo lepidlo do
ložiska nebo na podložku! Desky nesmí dřít o sebe (škrtat o sebe nepatrně mohou)
a hřídelkou musí jít otáčet, ač extra volně to asi nebude! Kondenzátor, pokud
byl přesně a správně sesazen, nebude měnit sám od sebe kapacity ale není určen
nutně jako "ladící" - spíše jsem uvažoval o doladění (jemném v pásmu) či
diferenciálním provedení pro zpětnou vazbu nebo k vazbě na anténu, neb Q s
daným materiálem asi nebude extra vysoké. Na druhé straně bude dosti napěťově
odolný, neb by se de fakto musel prorazit napětím kuprextit a to se hned tak
lehce nestane. Účelem návodu bylo sestavit něco, co případně na trhu za rozumné
peníze není a případně inspirovat ke stavbě ty, co si ještě dnes rádi udělají
něco podobného vlastnoručně. To myslím návod splňuje.