|
![]() ![]() Vydáno dne 24. 11. 2008 (688 přečtení) na střední vlny ![]() ![]() Občas se mezi lidmi objeví sovětské elektronky 1ž24b a 1ž29b obyčejně západně od nás označované jako 1J24b a 1J29b. Dostal jsem se k obojím, ale už použitým, což do jisté míry značí, že s novými by výsledky byly lepší. A vyzkoušel jsem tedy jen 1J24b. Je možné, že výsledky s 1J29b by byly lepší! (viz. též schema reflexního superhetu na adrese: http://www.hi-ho.ne.jp/ux-45/russian.html což je ale momentálně mimo mé možnosti). Omezil jsem se teda na jednoduchý reflex bez zpětné vazby, neb u tohoto zapojení by jednak dost komplikovala ovládání, druhak mi moc nechodila patrně kvůli kvalitě elektronek a komplikacím v ovládání. Podotýkám ovšem předem, že to neznamená, že to "nejde vůbec", jen bylo nutné opatrně nastavit vazbu pouze tak, aby nikdy nedošlo nikde v pásmu k rozkmitání. Což lze, ale to už je věc experimentů až v okamžiku, kdy vám vůbec bude něco chodit! Takže k mé konstrukci. Z hlediska mechaniky vidíte, že opět používám "co den a šuplík dal" aby to moc nestálo. Šasi je plastová krabice pro instalaci elektro (zásuvky na zeď a pod.) neb se dobře vrtá (vrtáky na dřevo, ne na železo!). Ladící kondenzátor je ze starého tranzistoráku německé výroby a potřebuje tedy spínat obě sekce, neb cívka je na 500pF ale ladící kondenzátor je cca 2x380pF - takže přepínání v pásmu středních vln se můžete vyhnout použitím kondu cca 500pF. Hlavní důvod použití bylo to, že "byl doma" a že měl převod! To se k ladění opravdu hodí! Ladící cívka i antenní cívka (a i případná zpětnovazební cívka) je z dávných let: jde o část soupravy Jiskra SKV 157, kde už není to "KV"... Ale jiná ze starého radia na SV a antenní cívkou na "Hi-Z" anténu, tj. de fakto "dlouhý drát" poslouží stejně! Pokud budete mít soupravu i na DV, tak DV vám pojedou určitě taky, s KV pásmem jsem měl dost problémy. Držáky potenciometrů asi použijete jiné, v mém případě jak vidíte (vy, co si to ještě pamatujete) jde o panel ze starého televizoru včetně těch potenciometrů a knoflíků a otočný přepínač je tam jen proto, že jiný nebyl. Pokud máte ladící cívku (asi 190uH) a ladící kondenzátor (asi 500pF) tak říkajíc "k sobě", nebudete stejně potřebovat přepínat dvě sekce kondenzátoru! (A je možné, že ladící kond z Hadexu a vzduchový, vám přeladí bez problémů s danou cívkou celé SV i když mu spojíte paralelně obě sekce napevno!) Ale nyní k zapojení: první elektronka pracuje jako VF zesilovač a zesílí tedy vyladěný signál - mj. dle toho, jak je nastaven P1, čili zesiluje tím víc, čím větší je kladné napětí na G2. VF signál pak pokračuje z anody do VF trafa vyřešeného u mne starým hrníčkem, kde je indukčnost v anodě asi 540uH a výstup má asi 240uH. (To bylo v mém případě asi 100 závitů na 70 závitů). Můžete ovšem klidně použít toroid z GESu, a navinout ty vinutí na něj! (Omlouvám se, že se pořád opakuji, ale použijte katalog GESu a program Miniring Calculator co je "free" na webu pro návrh a výpočet.) Odtam jde signál na diody (pokud použijete germaniové diody, klidně vynechte celý obvod P2! Věc se má totiž tak, že 1N5711 mají sice velkou citlivost ale bez předpětí u malých signálů též velké zkreslení, ač jde o schottky diody! Pokud nemáte Ge, použijte BAT46, ty obyčejně nepotřebují předpětí...leda na velmi slabých signálech). Demodulovaný signál je veden na dolní část ladící cívky a zpět na první mřížku první elektronky. Jistě je vám divné, proč je kondenzátor na zem jak u diod tak u ladícího obvodu: u mne je to proto, že vzdálenost mezi těmi body není malá a kvůli vzniku případných nečekaných vazeb se to jevilo jako lepší řešení. NF signál tedy opět vběhne na první mřížku první elektronky a proběhne vf trafem, což pro něj nic neznamená a zátěží je pro něj až anodový odpor. (I jeho zesílení však ovlivní nastavení napětí na G2!) Z něj tedy odejde zesílený přes filtr C-R-C co odfiltruje případné vf složky a mj. jeho první kondenzátor na zem taky uzemní pro vf složky VF trafo! NF signál pak jde na potenciometr hlasitosti P3 (který by ovšem nutně nebyl třeba, neb hlasitost řídí i P1 tím, že řídí zesílení jak NF tak VF, ale proč ho tam nedát, když bylo mechanicky kam, že.) Nastavení P1 je totiž tak jak tak nutné, neb při silných signálech dochází k zkreslení zvuku, které P3 už nevyřeší! Stejně tak moc nedoporučuji šetřit součástky a použít P3 jako mřížkový odpor druhé elektronky. Obyčejně to pak při nastavování úrovně "více chrastí", zvláště když součástky nejsou nové. To, že první elektronka zesiluje "2x", tj. vf i nf složku, je právě to, proč se to jmenuje "reflexní zapojení". Tyhle zapojení nebývají jednoduchá ani s tranzistory, natož s elektronkami kde jsou všude velké impedance a velká možnost vzniku vazeb, co nechceme. (Nemluvě pak o nápadu využití pozitivní zpětné vazby u první elektronky za účelem zvýšení zisku na VF a selektivity! A závěrem k napájení: pod 30V mi to prakticky nejede, ač myslím, že místní stanice by jela, (kdyby v Brně na MW bandu nějaká byla, že...). Logicky to může být i tím, že moje elektronky nejsou zrovna nové, neb Davemu Schmarderovi jeho audion s rámovkou jede i na 18V! (viz: http://www.schmarder.com/radios/tube/russian-loop-radio.htm ) Na druhé straně, těch asi 30-33V dávají zdroje "24V=" bez stabilizace a odběr přijímače i včetně žhavení je malý! Druhou možností je vzít trafo na 18 či 24V a udělat k němu zdvojovač napětí! A pak se na 40-50V dostanete bez problémů. Pokud jde o žhavení, vyřešil jsem to zdrojem proudu s J310 a dvěma diodami 1N4007 co byly doma - napětí na vláknech je tak asi 1,15V. (Odběr vlákna u 1ž24b je asi jen 17mA!) Podotýkám, že to, že něco žhaví, vidět prakticky není a elektronky jsou obyčejně studené jak psí čumák! Též "nažhavení" proběhne prakticky ihned. Doufám, že se vám toto zapojení k případným experimentům bude líbit a že pokud tyto elektronky máte doma, využijete je! (Patice elektronek je uvedena na stránkách kolegy Daveho Schmardera i jinde na inetu, ale upozorňuji, že jsem našel i jiné rozložení vývodů - vždy ale jde pohledem poznat co asi je co....) ![]() ![]() ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org