|
![]() ![]() Vydáno dne 11. 05. 2013 (553 přečtení) došlo majlem ![]() extrémě nízké napájecí napětí je nejlepší použít staré klasické germaniové tranzistory. Předpokládám že když má být zařízení napájeno jedním článkem je také důležité aby byla energie článjku maximálně využitá při jeho postupném vybíjení. Klasický uhlíkový článek je vybit při jeho zhruba polovičním napětí původní hodnoty. Zde nastává největší problém aby zařízení bylo ještě jakž takž funkční tedy někde mezi 0,7 - 0,8V. Při pokusu jsem tedy vyzkouše klasický zesilovač s germaniovými tranzistory který jsem již kdysi realizoval s nízkonapěťovým knoflíkovým článkem. Zapojení jsem doplnil o můstkové zapojení pro ještě vyšší dosažitelný maximální výkon který lze ještě z tak nízkého napětí dosáhnout. Je jasné že při tak nízkém napájecím napětí je možno jedině zvyšovat proud do dané zátěže, napětím jsme již limitování. Optimální výstupní zátěž je nízkoohmový reproduktor tak někde alespoň 4 ohmy i méně. Při použití vysokoohmového reproduktoru nebo sluchátek je nejlepší použít výstupní transformátor známý z elektronkových rádií a samozřejmě zapojeným obráceně kde je opačný případ a převádí se velké napětí o malém proudu na malé napětí a velký proud. A teď k danému zapojení, vše jsem vyzkoušel a mé zkušenosti jsou: Pro dosažení optimální klasické hlasitosti bohatě stačí jen jeden zesilovač není potřeba dělat můstkové zapojení. V můstkovém zapojení již začíná být v maximálním vybuzení hlasitost až nepříjemná - nevím jak přesněji popsat danou hlasitost, na jeden tužkový článek výborný výkon. Při vložení výstupního transformátoru a použití vysokoohmových sluchátek se také nedá hlasitost poslouchat na maximální vybuzení. Také jsem vyzkoušel vysokoohmový reproduktor (2000ohmů) a opět hlasitost více než dostatečná. Tranzistory jsem hodil také jaké jsem měl, nic jsem nevybíral, ani typy které mám na schématu. Pro maximální výkon by koncové tranzistory správně měly mít stejný zesilovací činitel. Na společném bodě emitorech T2,T4 by mělo být zhruba poloviční napětí lze upravit změnou R3. V klidovém stavu by proud měl být kolem 15mA pro každý stupeň aby nedocházelo k přechodovému zkreslení - opět lze upravit R1 (vyšší hodnota - větší proud). Hodně záleží na použitých tranzistorech, zde je možno experimentovat, při změně tranzistoruT2,T3, T4, nebo odporu R1, R2, R3 se celá sestava vzájemně ovlivňuje. Při použití můstkového zapojení a seřízení obou koncových stupňů na přesně stejné napětí emitorů T2, T4 a T5, T7 je možno vynechat výstupní kondenzátory. Pro rozchození jednotlivých koncových stupňů je ale vhodné mít ty výstupní kondenzátory vložené kdy je možno každý stupeň odzkoušet zvlášť. V můstkovém zapojení jsem odpor R4 hledal tak, že jsem reproduktor přepínal mezi prvním a druhým (ve schématu čárkovaně zapojené reproduktory) stupněm a porovnával výstupní hlasitost. Měla by být zhruba stejná, záleží i na zesílení jednotlivých stupňů. Vyšší odpor má za následek zesílení horního stupně a naopak. Také je hned možné slyšet rozdíl když je reproduktor zapojen do jedné větve a nebo do můstku. Celkový odběr při vybuzení můstkového zapojení na 4 ohmové zátěži stoupá někde přes 100mA. Zesilovač začíná hrát zhruba již od 0,5V a se zvyšujícím se napětím rychle roste hlasitost. S mírně přihmouřenýma očima se dá zesilovač opravdu provozovat až do 0,7V, samozřejmě s nižším výkonem a s mírným již popsaným přechodovým zkreslením, protože s klesajícím se napětím klesá také nastavení klidového proudu. Optimální využití je někde od 1V - 1,8V. Při nedostatečném celkovém vybuzení v důsledku nízké úrovně zpracovávaného signálu lze ještě popřípadě přiřadit jeden předzesilovací stupeň. S pozdravem L. Malina ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 12 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org