Povídka

Povídka
Vydáno dne 05. 04. 2005 (242 přečtení)

..tedy její hrubá verze....

Sen o snu a o snu a....

sen

Spíte a zdá se vám,jak vás někdo honí po městě. Je noc. je jich několik,mají pláště s šedými kápěmi a není jim vidět do obličeje.Drží louče a taky meče. Utíkáte. Utíkáte na most,přelézáte zábradlí... A už jsou tu.Víte,že se smějí,ale nemají tváře,jen černé nic. Skáčete...a řvete...

Náhle se probouzíte doma na posteli.Ale něco vám přesto říká,že ještě spíte.Spíte, a zdá se vám sen,že jste spali. No nic. Je to pryč. Ale někdo buší na dveře a venku je divné světlo. Jdete k oknu. Jsou tři a jsou tam. Stojí pod domem,mají louče a jeden buší mečem na dveře. Jste vyděšení. Víte ,že je to zase jen sen,ale nemůžete se probudit a řvete hrůzou, když dole vyvrátí dveře a dupou po schodech nahoru a světlo loučí se mihotá po stěnách a meče se lesknou a oni běží k vám, jeden se napřahuje... Řvete ještě víc...

Teď se probouzíte opravdu. Spocení jak myš čumíte do okna za kterým je světlo. To byl teda hnus... Ale na dveře někdo buší a huláká...rachot všude... Děs na vás sedá... V totálním šoku zíráte z okna: Je ráno,pomalu vychází slunko,popeláři rachotí popelnicemi,mají čepice až na uši jak v Moskvě a jeden řve:Kurva vodevři,nebo se ti na tu popelnicu vyserem!..a kope do dveří...

Popelář hrne chodbou, skuhrá cosi o zkurvené práci a tříská popelnicí.. Hlava vás bolí jak střep a ten zkurv furt tříská a tříská... Nasraně se vracíte do pokoje,otvíráte skříň a oblékáte si plášť s šedou kápí.Pak opatrně berete do rukou dva krásné,lesklé a dlouhé meče...

Jste vzhůru. Slunko svítí...ještě. Tak to teda fakt byl děs... Zrovna přichází máti a cosi vám říká. Kruciprdel! Je to blbý.Zas budem muset vymalovat chodbu. Prej je všude na zdech krev...

krysatec

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|