Povídka
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>,
Téma: Informace, komentáře, Vydáno dne: 05. 04. 2005
..tedy její hrubá verze....
Sen o snu a o snu a....
sen
Spíte a zdá se vám,jak vás někdo honí po městě.
Je noc.
je jich několik,mají pláště s šedými kápěmi a není jim vidět do
obličeje.Drží louče a taky meče.
Utíkáte.
Utíkáte na most,přelézáte zábradlí...
A už jsou tu.Víte,že se smějí,ale nemají tváře,jen černé nic.
Skáčete...a řvete...
Náhle se probouzíte doma na posteli.Ale něco vám přesto říká,že
ještě spíte.Spíte, a zdá se vám sen,že jste spali.
No nic. Je to pryč.
Ale někdo buší na dveře a venku je divné světlo.
Jdete k oknu.
Jsou tři a jsou tam.
Stojí pod domem,mají louče a jeden buší mečem na dveře.
Jste vyděšení.
Víte ,že je to zase jen sen,ale nemůžete se probudit a řvete
hrůzou, když dole vyvrátí dveře a dupou po schodech nahoru a
světlo loučí se mihotá po stěnách a meče se lesknou a oni běží k
vám, jeden se napřahuje...
Řvete ještě víc...
Teď se probouzíte opravdu.
Spocení jak myš čumíte do okna za kterým je světlo.
To byl teda hnus...
Ale na dveře někdo buší a huláká...rachot všude...
Děs na vás sedá...
V totálním šoku zíráte z okna:
Je ráno,pomalu vychází slunko,popeláři rachotí popelnicemi,mají
čepice až na uši jak v Moskvě a jeden řve:Kurva vodevři,nebo se ti
na tu popelnicu vyserem!..a kope do dveří...
Popelář hrne chodbou, skuhrá cosi o zkurvené práci a tříská
popelnicí..
Hlava vás bolí jak střep a ten zkurv furt tříská a tříská...
Nasraně se vracíte do pokoje,otvíráte skříň a oblékáte si plášť s
šedou kápí.Pak opatrně berete do rukou dva krásné,lesklé a dlouhé
meče...
Jste vzhůru.
Slunko svítí...ještě.
Tak to teda fakt byl děs...
Zrovna přichází máti a cosi vám říká.
Kruciprdel!
Je to blbý.Zas budem muset vymalovat chodbu.
Prej je všude na zdech krev...
krysatec