| Hlavní menu |  |
| Seznam rubrik | |
| Vyhledávání | |
|
 Prvobytně pospolná společnost
Vydáno dne 26. 09. 2010 (216 přečtení)
Tak už jsem se včera definitivně nasral. V této zemi se nedá sehnat normální termostat. Měl jsem tady starý dobrý REGO, po 23 letech se posralo. Koupil jsem nový a posralo se do týdne. Jiný termostaty jsou složitý jak digitální bionická prdel, umí to kde co, ale nastavuje se to dvěma tlačítkama, nebo ještě líp jedním, aby do toho člověk mohl klovat opravdu zuřivě a při tom do toho zíral jak vrana do kosti. Kdyby se to dalo alespoň ovládat morseovkou, to by člověk i s tím jedním tlačítkem pochopil, ale to by asi bylo moc jednoduchý. Na to nemám nervy. Udělal jsem si vlastní z šuplíkovejch zásob, ale PROČ mám kruci takovou věc vyrábět na koleně?
Takže jsem do toho vrazil uA741, termistor z nějakýho starýho akupaku z notebooku (byly tam dva a stálo mě to 20Kč u Duka + možná oživím i ty accu), tranzistor 2N2222A a pofiderní relé (dohromady asi za druhou dvacku) - něco mi sežralo všechny triaky, musím nakoupit, potenciometr 4k7 na nastavení teploty (dostal jsem jich kdysi za 50Kč v GESu hrst) a napájím to z malýho trafáku za 48Kč. Celkově jsem se podle mýho vešel do 200Kč, to REGO, co se posralo po týdnu, mě stálo 510Kč. Plyne z toho poučení, že jsem se na to měl vyprdnout hned ze začátku, ale CO mají dělat lidi, kteří to postavit neumí, to fakt nevím. Mám pocit, že brzo skončíme u toho, že tady začne fungovat výměnej obchod, neb každej umí vyrobit či opravit něco, nebo se budem muset všichni naučit všechno. To bude opravdu úžasný. No jak za prvobytně pospolný společnosti. Tak krom toho, že slaboproud je můj obor jsem si musel dělat rozvody elektřiny po baráku, neb když jsem viděl, co dovedou elektrikáři, tak jsem naznal, že se nenechám zabít. Pak jsem se musel naučit základy zedničiny, čili jsem schopnej postavit zeď, ohodit ji, už umím i usadit dveře a okna a podobné pičoviny. Aby toho nebylo málo, tak jsem se musel naučit i vodoinstalaci. Tedy kvůli Brnu, tady se kupodivu instalater sehnat dá. To, jak k ničemu nejsou náhradní díly, mne donutilo naučit se soustružit, svařovat...no prostě klasická zámečnická, a protože už je problém sehnat i určitý konkrétní žrádlo, musel jsem se naučit základy hnojařiny. K tomu mám takový nápady, že bych si mohl domu pořídit slepice a králíky, popřípadě nějaký chro chro do chlívka, aby teda něco doma bylo. A ještě k tomu mám dojem, že se furt chystám na jadernou válku, neb si musím dělat zásoby žárovek, cínu, doma mám už elektrocentrálu, protože po dvoudením výpadku už nemíním nic riskovat. A to ještě uvažuju, že bych si měl pořídit malý větrný kolo, neb kdoví jestli bude benzín do tý centrály. On vítr občas foukat bude, že. Známej už dospěl tak daleko, že si doma tká hadry a pak z nich šije spodky, což do jistý míry chápu, neb mám dojem, že tyhle věci snad někdo v čechách vyrábí z igelitu. A to ještě časem zcela jistě skončím u toho, že si budu vyrábět doma boty, protože někdo zas dospěl k závěru, že nikdo nemá nohu větší než 44. Já mám sice 47 podle normý, jenomže podle výrobců tak 51, možná 52, 47 sedí jenom u výrobců, co jsou normální, neb číňani vymysleli, že sice použijou tu normu, ale botu budou měřit zvenku (asi nejsou úplně normální) a zbytek světa to tak začal dělat taky. Takže kdybych si chtěl kupříkladu koupit kanady, tak je jednoduše na svoji velikost neseženu. Ostatně kupovat jiný boty než vojenský je asi o hovně. Takže ono to v závěru bude vypadat tak, že já chlapovi opravím televizu a on mi za to ušije bot, půlku prasete vyměníme za brambory atd. Svítit nejspíš budeme loučema, neb jak tak figura ukazuje, je to to jediný, co se TADY dá sehnat. Asi bych měl zjistit jak se vyrábí...A nebo si tak pořídit včely, měl bych vosk na svíčky a med do čaje, neb s cukrem to taky bude dříve či později chabý. Nemluvě o tom, že už vymejšlím JAK vyrábět doma mošt z jablek, neb to bych se pro změnu nedoplatil.
( Celý článek | Autor: benghi |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
  )
|
| Původní web | |
| Kalendář | |
| Brno ONLINE | |
|
