|
|
|
|
 Zajímavá zapojeníVydáno dne 05. 08. 2006 (3105 přečtení) inverzně zapojené tranzistory 
Zapojení s inverzně zapojenými tranzistoryNedávno jsem objevil "nové" zapojení s inverzně zapojenými tranzistory, takže mne napadlo, zda by nebylo od věci připomenout i jiná zapojení z dřívější doby. Problém ale je, že zdaleka ne všechna zapojení fungují na stejném principu a když se pokoušíte zjistit, jak to vlastně funguje, často dostáváte řady naprosto rozdílných odpovědí! Ostatně si myslím, že na mnoho podobných zapojení se přišlo omylem - čili někdo experimentoval a zapojil náhodou tranzistor opačně a pak se divil. Mě se to stalo taky a hned dvakrát! Pro úplnost bych ale napřed uvedl zapojení známé, tj. blikač či nf generátor s křemíkovým tranzistorem. Jak známo, u tohoto zapojení dochází k opakovanému průrazu u křemíkového tranzistoru, pokud je zapojen inverzně a je napájen vyšším napětím nad asi 10-15V dle typu (viz obrázek). Jisté změny funkce můžete docílit tím, že na bázi přivádíte předpětí a tak se napětí, při kterých blikač funguje, poněkud změní. Zapojení uvádím hlavně proto, že ostatní zapojení tímto způsobem podle mne nefungují, tj. k žádnému průrazu nedochází! To uvádím hlavně proto, že řada lidí je tak zvyklá, že inverzně zapojený tranzistor se prostě "musí" prorazit, že nad jinou možností ani neuvažují. Ono to ale není tak docela pravda. Pokud bychom se podívali na konstrukci běžného tranzistoru, třeba Ge tranzistoru 106NU70, zjistili bychom dvě věci: jednak, že se z elektrického hlediska jedná o dvě diody a tak není důvod proč by neměl jít zaměnit kolektor a emitor, druhak ale, že v reálu je ale každý přechod jinak velký. (To logicky bude platit i pro Si tranzistory, ale ze starých Ge tranzistorů šel u některých opatrně odletovat klobouček, takže to opravdu bylo VIDĚT - mimochodem, dnes se tomu asi budete smát, ale kdysi jsme takto vyráběli nedostupné fototranzistory, hi!). Ale zpět k tranzistoru. Přechody jsou jinak velké, z toho plyne to, že tranzistor není symetrický ani elektricky ani mechanicky a tak i zesílení v inverzním režimu není shodné. Platí to však vždycky? Kupodivu ne, neb se vyráběly tranzistory řady GS a zrovna typ GS502 byl ve starých katalozích uváděn jako "symetrický!" No a symetricky se chovala celá řada GS od 502 po 507! A z toho plynulo, že fakticky nezáleželo na tom, jestli zapojíte tranzistor inverzně či normálně. Já např. doma našel GS504 se zesílením 51 v normálním režimu ale s 67 v inverzním!!! (U tranzistoru GS507 to bylo asi 220 na 40). Pokud ale tranzistor není zcela symetrický, nenaměříte ani shodné proudy, a zjistíte zajímavou věc. Zesílení je, citlivost na malé proudy (s Ge tranzistorem) také je, ale proud Ice0, tedy tady spíše Iec0, je prakticky zanedbatelný! No a tento efekt se objevil v zapojení S-metru k přijímači s A244D, který jsme před léty používali na CB pásmu, dokud bylo ještě AM. Pochopitelně se na to přišlo omylem... Při stavbě se mi podařilo zaměnit C a E, ale S-metr krásně chodil, neměl žádnou výchylku bez signálu a vůbec každého nadchl. Do té doby, než se zjistilo, že to jaksi nejde opakovat, neb každému ukazovalo měřidlo mrtvou výchylku. Po pátrání jsem zjistil, že můj tranzistor je zapojen inverzně! No a po otočení jsem tam měl mrtvou výchylku rázem i já! Tím jsem se poprvé setkal s inverzním zapojením - ostatně slušně toto zapojení opravdu pracovalo jen s tranzistory GS507 či 506 pokud se zamněnil kolektor a emitor. Druhé setkání s inverzním zapojením bylo podobné. Kdysi totiž v AR či podobném časopise vyšel návod na indikátor elektrostatického náboje a jelikož nebyly fety, či byly drahé, šlo o kaskádu Si tranzistorů, asi pěti či šesti, u KC stačilo 5, u výprodejních z NDR se zesílením kolem 50 jsme jich používali 6. Vše vypadalo logicky: zesílení bude strašlivé, vstupní odpor velký, reagovat to musí! A taky reagovalo, u mne doma. I např. na česání vlasů na vzdálenost 6metrů. Zvláštní ale bylo, že kolegovi to ani necuklo ručkou! A opět: po dlouhém pátrání se zjistilo, že můj vstupní tranzistor podivné výroby je zapojen inverzně a že pokud se zapojí správně, je rázem po citlivosti! Tady už ale začal problém. Pokud měříte např. tranzistor KC509, inverzně nezesiluje, nebo to aspoň bude tvrdit váš měřič (ač např. BC313 má inverzně zesílení asi 5) . Realita je ale taková, že zapojení se pak chová jako velice citlivý fet a z toho plyne, že nějaké zesílení zde být musí, ale hlavně že se extrémně zvýšil vstupní odpor! A jak už jsem řekl, u některých Si tranzistorů nenaměříte inverzně zesílení žádné, či 1-2, někdy 5, což je obyčejně mnohem méně, jak u trazistorů Ge. Otázkou by byl teoretický rozbor funkce zapojení, neb já na svoje dotazy asi šesti lidem dostal šest naprosto různých odpovědí a patrně žádná z nich není správná, takže je raději neuvádím. Bez ohledu na odpovědi to ovšem funguje. (Už mne dávno nepřekvapuje, že něco funguje, ač se neví přesně jak a proč... ) Poslední zapojení jsem dostal od kolegy ze zahraničí, který ho používá jako zesilovač ke VF generátoru s fetem. Chválí si jeho linearitu a širokopásmovost a stejně jako já kdysi se diví, jak to může proboha fungovat! Musím ale říct, že opět záleží na konkrétních tranzistorech, s jinými to nemusí fungovat vůbec. Krom toho sám nevím, že by se dělaly symetrické Si tranzistory a pokud ano, tyto typy to nejsou - což ale jak vidno nevylučuje, že se dají inverzně použít! Navíc bude jistě záležet na individuálním nastavením pracovních bodů obou tranzistorů. A závěrem: využití inverzně zapojených tranzistorů se možná najde v zařízeních na více místech, jeden kolega mi popisoval, že inverzně zapojený tranzistor našel i na vstupu jednoho japonského přijímače z dřívější doby. Takže pozor: pokud něco podobného najdete, nemusí jít zrovna o "chybu z výroby"! 
 ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
