|
![]() ![]() Vydáno dne 28. 06. 2007 (521 přečtení) článek J.Lenkové a můj komentář Možná si někteří z vás povšimli obsáhlého článku o „českých lovcích mimozemšťanů“, který vyšel asi před dvěma týdny v Magazínu Práva. Jeho autor, Leoš Kyša, přistoupil k lidem zabývajícím se tematikou UFO, takovým způsobem, že se nejméně jeden z nich cítil dotčen. Vůbec se mu nedivím. Znám tento způsob novinářské práce od Vladimíra Ševely z Pátku Lidových novin už z roku 2003. Nejprve novinář jeví živý a seriozní zájem a přislíbí autorizaci. Výsledek? Do pár řádek textu novinář vybere především to, čím je možné zpovídanou osobu v očích čtenáře shodit, ne-li rovnou zesměšnit, a z pochopitelných důvodů své dílo uveřejní bez autorizace dotyčného. Pravděpodobně stejně postupoval i Leoš Kyša. V Magazínu Práva z 2. 6. 2007, str. 3, píše doslova: „Celý text zmíněného článku jsem pojal jako bezbřehou legraci.“ a doufá, že se čtenáři „od srdce zasmáli“. Umíte si představit, že by jakýkoliv novinář za kýmkoliv přišel a řekl: „Chci napsat článek, kde si z vás a z toho, co děláte, udělám bezbřehou legraci. Souhlasíte?“ Jasně, že ne. Takže dotyčnému svůj základní záměr zamlčí a čtenáři se potom mohou zasmát o to víc. Jeden z dotčených se na mě obrátil s otázkou, jak se může proti tomu bránit. Odpověděla jsem popravdě, že jakýkoliv slušný člověk je proti takovým nečestným praktikám téměř bezmocný a že novináři to zřejmě dobře vědí. Teoreticky může ten, kdo se cítí poškozený, podat žalobu na ochranu osobnosti, což ho bude stát jeho čas a jeho peníze, a výsledek je nejistý. Může si stěžovat na etické komisi Syndikátu novinářů, která však nemá vůbec žádné pravomoci, jak zjednat nápravu. Může si stěžovat šéfredaktorovi dotyčného periodika na jeho podřízeného. Může dotyčného novináře po celý zbytek svého života už jen ignorovat. Novináři to ale vadit nebude. Z těchto lidí si už legraci udělal a opakovaný vtip není vtipem. Komupak se od srdce zasmějeme příště? J. Lenková Článek vyšel na www.zahadno.mysteria.cz Komentář: Tohle je přesně důvod, proč už asi 6let vyhazuju všechny novináře a televize rovnou ze dveří. Od dob těsně po revoluci, kdy pořady či články dělali profesionálové, se situace silně změnila a dnes nemůžete věřit nikomu nic! Není to tak dávno, co mi volala jakási ženská z čt Brno, že potřebují "cosi o UFO" neb jí to šéfová zadala, a to aniž by dotyčná vůbec věděla, o čem se chce bavit, ale hlavně to chtěla hned, nejlíp včera, jako by si myslela, že nemám co dělat! Evidentně nevěděla, která bije, a její představa byla, že "ona něco natočí a pak to odvysílá". Hrozně se divila, že za to chci honorář, neb "oni nikdy nic neplatí" a "každej je rád, že je v televizi" jinak řečeno, že se tazvaně "zviditelní". Navíc se divila, že bych to nechtěl točit doma, jako by každej měl být rád, když mu banda cizích lidí lozí po bytě. Byla neodbytná jak osina v prdeli. Tak jsem jí sdělil, že bych to natočil ale když: to zaplatí a když to budu moct autorizovat před vysíláním, což ji málem zabilo, neb "ježíšmarjá na co autorizace, vy něco řeknete a my to odvysíláme jako co my chceme a co si my o tom myslíme". Sdělil jsem jí, že nejsem padlej na hlavu a nenechám ze sebe v celostátní TV dělat idiota, což bylo evidentně a původně jejím zbožným přáním. Je zvláštní, že před 10ti lety se platily pořady i v rozhlase, vysílalo se naživo a nebo se to autorizovalo před vysíláním a problémy nebyly. Teď má asi každej dojem, že všichni ostatní nemají nic na práci a kdykoli si nějaká novinářka či TV vzpomene, všichni se z ní poserou. Po deseti letech přednášek na Draconu v Brně, pořadech v čT a na Hádech a na Krokodýlu a v čR Brno mi nějaká dvacítka těžko bude vykládat, jak si já podle ní mám představovat že se točí pořady. Nejvíc se mi ale líbí, že si každej myslí, že budete něco dělat zadarmo v době kdy oni chtějí, ještě to natočí nebo napíšou tak jak oni si myslí a nikoli co vy o čem říkáte a že tedy ze sebe navíc necháte dělat vola jen proto, abyste byli v TV! ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org