Zkusil jsem pro pásma DV a SV co udělá, když navážu longwire na feritku tohoto přijímače cívkou s velkou indukčností.
Našel jsem doma cívku co je křížově vinutá drátem 0,3mm a má vnitřní průměr tak akorát že jde nastrčit přes SV vinutí na střed feritky a má sama bez feritky a bez jádra 1mH. A naměřil tohle s longwire asi 25m podle S metru:
frekvence /s cívkou / Hi-Z vstup
171kHz / 7 / 0
207 / 9+20 / 1
236 / 1 / 0
639 / 7-9 / 3-5
1098 / 5 / 3
1332 / 5 / 3
Později:
Tak mi psal Tom z Kanady, že je to "pretty impessive", hi! Jelikož teď nemám zatím digifoťák, tak jsem to jen nakreslil a udělal ještě jeden test a kopii poslal P.P. kdyby někdo měl zájem vidět co a jak.
Věc se má tak: DX394 má antenní vstup na Hi-Z (vysokoimpedanční) antény řešen obdobně jako já v preselektoru čili na laděný obvody co jsou (i nejsou) na feritové tyčce a to přes asi 15pF kondík. Kdybyste to připojili na tyčku teleskopu, jste tamtéž ale už přes 100pF kondík.
Z toho plyne jedna věc o které jsem psal v článku o vazbách a jinde: vazba je tím silnější, čím vyšší je přijímaná frekvence.
U vazební cívky je to ovšem podle testů OPAČNĚ, takže čím je frekvence nižší, tím vyšší signál nakonec na obvodu je!
A co z toho plyne: no především že je nutný podívat se na schéma přijímače jak tam ty vazby jsou udělané, přes co a kam, a pokud děláte i v DV a SV pásmu či NDB, udělat si někde díru na zdířku a připojit na ni cívku jako já, neb pak vystačíte na těchto pásmech s kratší anténou než byste čekali a signály budou významně silnější než když strkáte drát na kapacitní vazbu nebo nedej buh do Lo-Z vstupu přijímače...
No a ještě později: tak jsem to zkoušel a bylo to celkem jedlý ale Tom měl pravdu že vám to tak zdvihne signály na DV a SV až se muže objevit křížová modulace a něco se někam bude cpát. Nemaje tu již v Brně-Komárově nic na "cpaní" tak jsem si toho nevšiml a navíc jsem to dělal v noci, ale ted přes den se zdálo, že slavná Topolná na 270kHz leze do Budapešti na 540kHz. To by i myš někoho kousl...
Zkusil jsem pochopitelně starou věc, čili odlaďovač na 270kHz a to taky pomuže, neb to stáhne signál Topolné o asi 30dB. Ovšem proč nezkusit taky něco jiné, že? takže to "jiné" je na obrázku. Cívky na vazbu jsou dvě, indukčnosti na nich uvedené jsou BEZ té feritové tyčky a jsou vinuty drátem 0.3mm, zato křížově. Efekt je ten, že křížovka se neobjevila (patrně zásluhou použití dvou cívek a tím pádem do jisté míry dvou vazeb) a ke všemu se zjistilo, že PAK jde připojit antenní cívky na Hi-Z vstup přijímače (nebo přes kond na kontakt teleskopu což je prakticky to samé) a A: no hlavně to pak jde používat, tedy ten vstup, nejen na SV a DV ale i na KV neb tady se patrně vazební cívka SV chová jako tlumivka. Což s jrednou cívku nejde, neb má nejen velkou indukčnost ale i velkou mezizávitovou kapacitu takže se pak jeví jako kond proti zemi a na KV ten signál "sežere"!
Signály pak vypadaly takhle: (KV neuvádím, prostě po připojení cívek na Hi-Z se nezměnily nikde kde jsem měřil což bylo nad 5MHz)
freq (kHz) / 2cívky / Hi-Z / 2cívky i s Hi-Z
162/7/1/7
225/9/5/9
540/9+20/8/9+20
639/9+10/8/9
1092/9/5/9
1332/8/3/5
Tohle je odlaďovač 270kHz co se dá zapojit mezi longwire anténu a můj Hi-Z vstup a pohled na přijímač shora: přibyly regulátory skvelče a jemné doladění BFO a místo díry na teleskop je zdířka na anténu (či ten odlaďovač).