| Hlavní menu |  |
| Seznam rubrik | |
| Vyhledávání | |
|
 Variace antény podle Dr. Nachtmanna
Vydáno dne 23. 09. 2004 (1104 přečtení)
Tento typ antény je obecně známý, ale
napadla mne mechanická úprava zjednodušující její použití a zvyšující rozsah
přeladění.
Jak známo, původní anténa se skládala z TV dvojlinky, no a ta jednak
jaksi není k sehnání a druhak potřebuje za něco zavěsit, což nemusí vždy
vyhovovat, jak vám obyčejně sdělí manželka, když jí dvojlinku přicvakáváte
krokodýlkem na záclonu... Krom toho se k vazbě na přijímač používal kapacitní
dělič (což by šlo i v mé verzi ale já to obešel jednoduchým zesilovačem s BF245
což navíc zvýší sílu signálu a skoro nic to nestojí). Po nahlédnutí "co šuplík
dal" jsem zjistil, že dal řadu antén od přijímačů jako VEF206 a podobně a že je
škoda ty teleskopy nevyužít. No a z toho vyplývá daný návod. Dva teleskopy,
umístěné a upevněné v krabičce (popř. dole zatížené aby se nepřevracela) nahoře
spojíme plíškem (oblíbené jsou plíšky ze stavebnice Merkur neb už mají dírky) a
zesilovač a ladící kondenzátor a konektor pro signál a napájení pak umístíme
také v krabičce. Získáme tak vlastně úzký prakticky nesměrový rám který jde
ladit jak kondenzátorem tak stahováním či vytahováním teleskopů čímž se dá
získat opravdu velký rozsah přeladění! Pokud použijeme ještě třetí teleskop na
plíšku nahoře, máme tak rám, který dostává navíc signál "do odbočky" z horního
teleskopu a to též zvýší citlivost antény! Samozřejmě že pro vyšší pásma stačí
menší kapacita ladícího kondenzátoru (např. 75p někde pro pásma nad 30MHz),
kdežto pro KV můžeme použít i víc, např. 380pF. Anténu by pochopitelně šlo
ladit i varikapem a použít k tomu napájecí napětí zesilovače. Nemáme li ladící
kond, můžeme použít pevný a ladit vytahováním teleskopů (tedy těch dvou, ne
toho třetího nahoře!). Pochopitelně i zesilovač můžeme použít jiný, pokud bude
mít vysoký vstupní odpor (popř. použít např. zesilovač s BF910, který by ovšem
musel mít na kolektoru feritovou perličku, či malý odpor tak 47R aby se
zajistilo, že se nerozkmitá). Anténa by měla být použitelná od KV po VKV, ale
přesné rozsahy neuvádím, neb to závisí na délce a tloušťce teleskopů a na
celkové mechanické konstrukci.
( Celý článek | Autor: Krysatec |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
  )
|
| Původní web | |
| Kalendář | |
| Brno ONLINE | |
|
