Přijímač pro experimenty

Přijímač pro experimenty
Vydáno dne 06. 03. 2007 (2008 přečtení)

hlavně s různými vazbami

Na webu mého známého s nickem "Macrohenry" se objevil jeho nový "zkušební přijímač". Jde o jednoduché reflexní zapojení s využitím pásmové propusti a zpětné vazby (což už tedy tak jednoduché není!) Myslím ale, že by se hodil jednak pro ty, co si rádi "pohrají", ale i pro různé kroužky radiotechniky, co už překonaly krystalku, a chtěli by něco "lepšího".

Stručně řečeno, počet součástek je minimalizovaný, počet různých nastavení naopak maximalizovaný, aby šlo dosáhnout největšího výkonu. Tudíž zapojení rozhodně není pro úplného začátečníka.

Přijímač je schopen místní stanice ("místní" NENI 80km daleko!) hrát i na reproduktorek, ale: známá věc je, čím větší reproduktor, tím větší účinnost, takže na větší repro to bude hrát lépe (např. na repro v krabici od "dráťáku" - pochopitelně bez toho dráťákového trafa!), případně by šly zapojit místo trafa sluchátka 2x 75 Ohm ARF200 do serie, sluchátko od naslouchacího přístroje s odporem 150ohm (jako se používalo v 80tých letech ke "Kňouru", označení patrně ALS202) nebo použít výstupní trafa ze starých sovětských přijímačů (tranzistorových), které sice byly pro dvojčinný konec, ale dá se využít i jedno primární vinutí (např. z "odpálených" přijímačů VEF 204/206 a podobně.)
Kdysi se u nás vyráběly i výstupní transformátorky s označením VT - ale přiznám se, že nevím, zda pro tranzistory to byl typ VT38 či 39 a bohužel to už nemám kde zjistit. (Druhý typ byl pro elektronky). Přijímač pojede logicky i na 6 či 9V - napájecí napětí 18V používá Macrohenry právě pro nejlepší využití výkonu jednoho tranzistoru. Mimochodem, tento typ asi u nás dostupný nebude, ale šel by nahradit i výprodejním KF506 až 508 či patrně KC635 a podobně. Obdobně pokud jde o diodu, tak tu "svého času" měli pouze v EZK, ale šla by nahradit i BAT46 či germaniovou diodou, třeba GA201, 1NN41 a podobně.

Ale tedy přímo k zapojení: především údaje jsou pro pásmo středních vln a jak vidíte, první ladící kondenzátor je vazební, aneb čím větší kapacita, tím větší signál, ale tím také menší selektivita prvního obvodu a navíc je pak laděný obvod rozlaďován kapacitou antény proti zemi. "Mac" má ovšem první cívku na novodurové trubce, jak je vidět na snímku. (Hodnoty závitů neuvádím, doporučuju dle vlastního materiálu a kapacit ladících kondenzátorů využit k výpočtu soft Mini Ring Core calculator na webu http://www.dl5swb.de/html/mini_ring_core_calculator.htm a když budete mít štěstí, v době kdy čtete tento článek tam bude i česká verze, neb jsem na ní spolupracoval s autorem. )

Druhá cívka je na feritové tyčce, čili počty závitů odvisí od tyčky, pro kapacity ladícího kondenzátoru kolem 500pF to bývá tak 60 závitů, "Mac" má asi 70 závitů a též jinou ladící kapacitu, ale to odvisí od materiálu a průměru tyčky. Pokud použijete jiný počet závitů, použijte také shodný poměr závitů vazebního vinutí! Obvykle to bývá 1:10 až 1:20. Tyčka je na vzduchovou cívku vázaná velmi volně, jak vidíte ze snímků. Tím logicky sice klesne signál, ale naopak se zvýší selektivita. No a z vazebního vinutí na tyčce se signál dostává na tranzistor, což je "běžný nf typ pro 600mW Pc", takže tam jde dát prakticky cokoliv, patrně i tranzistory jako KC507-509 ač jejich výkon je nižší. Ten pracuje jako vf zesilovač, tedy nyní. V kolektoru je vf trafo, primár 40 a sekundár 150 závitů drátkem tak 0,1mm na kousku feritové tyčky. "Mac" ho jak je vidět ze snímku má na otočné nožce: jeho pootáčením pod feritovou tyčkou může dosáhnout další tj. kladné vf zpětné vazby na základní feritku a tím zvýšení zesílení a selektivity. Jinak z něj jde signál na schottky diodu (či Ge diodu), která má navíc předpětí a přes kterou jde předpětí i pro tranzistor! Tím se mj.zvýší citlivost diodového detektoru, ale to není jediné, co se zde děje! Vf zbytky za diodou se zkratují na zem přes keramický (všechny kondenzátory by měly být keramické - tedy až na 100uF u baterie) kondenzátor 47n a potenciometr napříč vazebním vinutím má hned několik funkcí! Snižováním jeho hodnoty nejen klesá signál vf do báze, ale také stahujete "zpětnou vazbu". No a tím klesá i "hlasitost". Jde o názornou ukázku, jak jedním prvkem řídit hned několik věcí současně! No a aby to s těmi vazbami a pod. nebylo tak jednoduché, dioda při silném vf signálu a jeho usměrnění produkuje další kladný proud do báze tranzistoru. Nepřímý efekt by mohl být takový, že se silným signálem stoupne předpětí (a logicky i proud z baterie a tím odběr), tranzistor jako nf zesilovač pracuje v lineárnější části charakteristiky no a tím s menším zkreslením v důsledku toho, že se tranzistor více otevře. (Aby toho nebylo málo, někdy se nepoužívá předpětí diody a zapojuje se opačně: tj. při silném signálu se tranzistor zavře, takže klesne jeho zesílení, což se používá jako "AVC" a na to, aby kleslo zesílení způsobené zpětnou vazbou... to ovšem potřebuje úpravy zapojení, ne jen "otočit diodu!")

V zapojení by šly použít i "voštinové cívky" dle mého jiného článku.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|