|
|
|
|
 Další testy anténVydáno dne 01. 04. 2007 (1315 přečtení) longwire, mini whip a rámovka 35x35cm, mini-whip na plotě ovšem s tyčkou dlouhou asi 75cm a longwire délky asi 40m. Pro zjednodušení jsem použil Degen DE1103, neb sice nemá přesný S metr, ale zato má větší ladící rozsahy i citlivost v některých pásmech jak můj DX394. Krom toho jsem provedl ještě jeden "psí kus", tedy kus spíše přímo "krysí"! Abych to mohl rozumně srovnat, obě antény jsem hnal ještě přes můj preselektor (novější verze). Druhý důvod byl ten, že oba přijímače nemají zas tak velkou odolnost na vstupech na cizí signály a zvláště s prodlouženou mini-whip sice jsou silné signály i v pásmu VDV, zato zarušené silným signály z SV pásma. Přičemž zase prodloužení může mít významný vliv na signály, neb na 60kHz na 20cm tyčku doma neslyším v určitou dobu nic, zato na 75cm tyčce je tam slyšitelný čistý signál i ve stejné denní době! Zhruba by se dalo říct, že miniwhip s 20cm tyčkou je asi jako 20m longwire, s tyčkou nad 70cm asi jako 40m longwire. Tvrzení, že autor tam tyčku nemá, je sice správné, ale z jiného článku tady na webu se dovíte, že moje řešení /podle autora whipu/ taky, neb směrem především pod 100kHz významně narůstá signál z antény s délkou tyčky! S tím sice narůstá možnost zahlcení vstupu silným signálem místního vysílače ovšem s tím by měl pomoci právě ten preselektor, což pomohl. Především ale z toho vychází závěr, že do čistého prostoru v přírodě by šla konstruovat aktivní laděná anténa s teleskopem, co by využívala pro pásma od 50kHz do asi 21MHz miniwhip s teleskopem, a na vyšší pásma či jiné použití by měla možnost přepnout preselektor na teleskop přímo, či na vnější jinou drátovou anténu. Např. na těch asi 10m drátu, co se dává k Degenu, a není to zas taková délka aby to nešlo nosit a někde natáhnout, přičemž na vyšších pásmech to Degenu přes preselektor stačí i bez miniwhipu. Přitom by zůstala možnost přijímat i v pásmech NDB a DV a VDV. Alternativně je zde možnost moje, tj. univerzální anténa s přepínaným miniwhipem a možností změn délky zářiče spojená s preselektorem, přes který se dá i napájet miniwhip. Provedl jsem pro jistotu srovnání i s rámem (taky popsaném tady na webu), podotýkám ale, že rámy se pro různá pásma musí poměrně složitě přepínat a byly by lepší větší (tak metr na metr, hi), což ale značí, že s nimi do přírody je to pak poněkud problém, pokud tam nejedete autem. Výsledky měření vidíte v tabulce (jde o poměrné hodnoty, nikoli o "S"!). K hodotám bych rád dodal, že nad 21MHz zrovna nebylo co vyzkoušet, ale ze zkušenosti vím, že tam není "whip" už nic moc a vychází líp "nějaká tyčka" či "kus drátu" a výsledky kolem 6-7MHz patrně neznamenají, že tam je mini whip přes preselektor horší, jak 40m longwire, ale spíše to, že tam kdesi rezonuje ten dlouhý drát a tudíž dá větší napětí jak kdekoli jinde. S kratší anténou by se totéž objevilo patrně někde kmitočtově výš... Problémem tak je jen to, kde ve městě tu mini whip umístit, neb obyčejně to kvůli rušení nejde nikam, hi! Navíc nepomáhá strkat ji "nahoru" neb čistší signál (např. u mne) je nikoli 6m nad byt ale 6m bokem do zahrady a asi dva metry vysoko, no a v přírodě zjistíte, že je pak uplně jedno, je-li anténa 6m vysoko nebo půl metru nad zemí...
Kde x je neměřeno (u rámu) nebo žádný signál, 0 je slyšitelný signál, ale bez indikace na indikátoru Degenu DE1103. Čísla označují počet svítících dílků, nikoli S a nedají se porovnávat mezi pásmy, pouze mezi anténami v jednom pásmu či na jednom kmitočtu, neb podmínky či síly stanic na různých pásmech jsou různé.
( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
