Krystalky poněkud jinak 1.

Krystalky poněkud jinak 1.
Vydáno dne 13. 05. 2007 (1546 přečtení)

s JFET i MOSFET (pokračování příště)

Nedávno mne inspiroval k zajímavým testům a zkouškám článek Boba Cultera, N7FKI
a též zapojení Davida W. Cripa, NE4AM. Pokud nebydlíte zrovna stovky km od
nějakého SV či DV vysílače, jejich zapojení opravdu stojí za zkoušku! (Ostatně
i kdyby, můžete vyzkoušet příjem i na pásmu KV, např v bandu 6 nebo 9MHz!)

Ale než se dostaneme k zapojením, tak se vrátím k původní krystalce. Protože
vše záleží na kvalitě všech prvků, to co platí pro ni, bude platit i pro další
zapojení. Především potřebujeme kvalitní kondenzátor 380 až 500pF, nejlépe
vzduchový (což je problém sehnat, ale byly ve výprodeji v Hadexu duály i s
převodem asi za 15k kus). Další věcí je cívka: nejlépe je navinout si ji sami a
pokud to jde, tak vf lankem získaným např. ze staré cívky z ladících obvodů či
mezifrekvence elektronkového přijímače. To zvláště, pokud vineme cívku na
feritovou tyčku, kde navíc platí "čím tlustší a delší, tím líp"! Na feritové
tyčce je podle Boba vinutí 70 a 8 závitů, nejde ale o nutnost aby počty byly
shodné, spíše o to, aby u všech cívek ať už jsou vinuty na čemkoli byl zachován
daný poměr a směry vinutí označené tečkou. Cívku ovšem můžeme vinout i
lakovaným drátem na novodurovou trubku průměru 40-65mm (k výpočtu indukčnosti a
počtu závitů s výhodou využijeme programu Mini-ring core calculator na
http://www.dl5swb.de/html/mini_ring_core_calculator.htm ). Pokud nemáme možnost
použít venkovní anténu délky alespoň 15-25m, raděj vyrobíme rám alespoň 30x30cm,
lépe tak 50x50cm. Ta oproti feritce dá neskutečně silnější signál a nakonec
vazbou malou kapacitou na horní konec laděného obvodu či pomocí odbočky nebo
vazebního vinutí lze připojit venkovní anténu i na rámovku. Rámovku ovšem
můžete vinout i "tlustým drátem" nebo i licnou o průměru 0,5 až 1mm či podobně a
klidně izolovaným PVC.

A ještě pro zajímavost a pokud máte jen feritku a krátkou anténu: zkuste použít
nikoli vazby antény vinutím jak se dělá, tj. nějakých 15 závitů na tyčce z
antény proti zemi, ale opačně: využijte vinutí pro pásmo DV coby antenní vinutí
k SV cívce, stačí ho dát na druhou stranu tyčky. Krátká anténa bude mít patrně
vysokou impedanci a tak je lepší transformovat ji shora dolů právě tou DV
cívkou, než cpát 10m drátu na malé vinutí!

Základem je dostat se do pásma a "rozchodit" základní zapojení krystalky s
diodou, kde aspoň "něco" uslyšíme. (To vypadá hrozně jednoduše, ale ujišťuji
každého, že to tak opravdu "jen vypadá" a jakmile se snažíte postavit krystalku
daleko od silného vysílače, nebo z nespolehlivého materiálu, nebudete se stačit
divit, kolik problémů se objeví!) Krystalka obyčejně vyžaduje vysokoohmová
sluchátka (4000 nebo i více ohm), ty ale zase mívají časem odmagnetované
magnety či jinak sníženou citlivost (správná sluchátka se projeví tak, že když
nasliníte jejich banánky a škrtáte jimi o sebe, je v nich slyšet praskot - když
není, "už to není nic moc".) Faktem ale je, že mi stejně dobře chodily i
sluchátka ARF200, když se zapojí oba systémy do serie, mají asi 150 ohmů, což
je málo, ale hraje to často líp jak stará opotřebovaná 4kiloohmová! Jinou
možností je použít krystalové sluchátko co prodává Conrad (nevím o jiném
dodavateli), ale zde nezapomeňte paralelně s ním zapojit odpor asi 50 až 100k,
neb sluchátko je stejnosměrně neprůchozí a dioda nemá zátěž a tak příšerně
zkresluje! K další možnosti pak patří sluchátko ALS202 které taky krásně hraje,
má též 150ohm a bylo k naslouchacím přístrojům. No a ještě zbývají dvě
možnosti: sehnat někde trafo s převodem 25-20kOhm na 32-150Ohm, což bude asi
problém (podotýkám že jde o impedance, nikoli o hodnoty odporu vinutí co byste
naměřili ohmmetrem!) nebo použít zesilovač na což stačí jeden jakýkoliv
tranzistor, jedno jestli germaniový nebo křemíkový, jen mu musíte nastavit
odporem do báze takový proud, aby nezkresloval. Do kolektoru pak můžete zapojit
víceméně jakákoli sluchátka, i 2x32 ohm do serie, nebo vzít výstupní trafo ze
starého tranzistorového přijímače a místo repro připojit sluchátka 2x8 či 2x16
ohm.

Pro počáteční testy s krystalkou doporučuji použít germaniovou diodu!! (Posléze
se dovíte proč). Je jedno jakou, z našich např. GA200 až GA207, 0A5, GAZ51 atd.
(V GESu a GM ji neseženete, ale bude ji mít např. Denkl, www.denkl.cz, a patrně
v Brně i Buček) Posléze budete potřebovat ještě schottky diody BAT46 popř. a
lépe 1N5711 (ty ale mělo jen EZK). BAT46 je univerzální, 1N5711 speciálně pro
detektory.

Nyní již můžete vyzkoušet různá zapojení krystalky s různými diodami - výsledky
by měly vypadat asi jako v tabulce, tj. přes všechny řeči o možnosti "normálně"
nahradit Ge diodu schottky diodou to není pravda, přinejmenším ne, pokud jde o
slabé signály! Na druhé straně pokud použijete schottky diody s předpětím,
dávají výrazně lepší výsledky jak Ge diody, byť by byly taky s předpětím.
Nemusíte to ani měřit, je to znát "uchem"! Bez předpětí ovšem ani ránu, a
slabší signály jsou tím víc zkreslené, čím lepší diodu použijete, hi!

No a odsud se dostáváme k novým zapojením od Boba a Davida. Účelem krystalky je
nepoužívat vnější zdroj, tj. ani pro předpětí (pomíjím teď ale nf zesilovač z
důvodu nedostupnosti trafa, vzdáleného vysílače či nevhodných sluchátek).

Začal bych Davidovým zapojením, které mne opravdu překvapilo. David zde používá
na demodulaci JFET 2N5484, já jsem to zkusil s BF245A. Výstupní signál je nejen
nezkreslený, ale i o něco silnější, jak dvě diody (coby napěťový násobič)
1N5711 s předpětím, což bylo zatím asi to nejlepší, co jsem uchem slyšel.
Citlivost je taky vyšší, selektivita se příliš neliší (spíše je lepší jak horší)
. Jeden problém tu ale je: když se objeví silný impulz, zablokuje se ten JFET
a neslyšíte nic: to jsem netušil a divil jsem se co se děje. Pak je nutno
chvíli počkat nebo vyzkratovat gate na zem. (Stalo se mi to např. pulzem při
připojení antény, a pod.) Nápad dát gate na zem přes velký odpor není dobrý,
neb citlivost pak spadne a obdobně jsem nezjistil, že by bylo lepší použít pro
gate regulované předpětí, neb pak sice nevznikají tyto jevy ale citlivost je
menší. Zajímavé je, že na zkušebním zapojení s feritkou jsem ale nepoznal
rozdíl v tom, jak byly zapojeny cívky, tj. např. jak byla pólovaná cívka do
gate oproti cívce do source. Měl jsem pocit, že to hraje pořád stejně.

detector	output signal	distortion	sensitivity
2Ge diode GA206	fair 3	low 2	fair 3
with bias	fair 3+	nil 1	fair 3+
2 diode BAT46	fair 3	middle 3	fair 3
with bias	good 2-	nil 1	good 2-
2 diode 1N5711	poor 4	high 4	poor 4
with bias	good 2	nil 1	good 2
BF245A	excellent 1	nil 1	excellent 1

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 9 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|