|
|
|
|
 Experimentální přijímač s MOSFETVydáno dne 17. 01. 2008 (1178 přečtení) pracuje i bez napájení! 
vyžaduje pro správnou funkci a citlivost přesná nastavení a něco experimentování. Zapojení vypadá jednoduše, ovšem obsluha už tak jednoduchá není! Na druhé straně můžete využít řady věcí co asi máte doma a co "šuplík dal" a pokud jde o tranzistory, KF521 sice nedostanete v GES ani GM, ale u Bučka či Denkla i v jiných výprodejích je vcelku ještě běžný. Bohužel v tomto zapojení nahradit NELZE, leda snad kdybyste sehnali 3SK21. Jako druhý tranzistor lze použít cokoliv, i germaniový tranzistor. (Na tranzistory doporučuji použít patice, KF521 je náchylný na průraz, kupte si jich tedy raději více, při ceně asi 5 až 10k za kus to není problém). Pokusím se ale popsat svoje zkušenosti s přijímačem "seč to jde" a do všech podrobností. Přijímač je určen pro příjem SV, DV, ale i NDB majáků v mezipásmu. (Nondirectional beacon - nesměrované letecké navigační majáky v pásmu asi 600-200kHz). Má ovšem řadu zajímavých možností a funkcí! (Proto experimentální, že). Sluchátka můžete použít nejlépe ARF200, ale i 4kohm nebo krystalové sluchátko od Conrada. Ty ARF200 ovšem hrají nejlépe. Mimochodem, hrají na tom i slušná sluchátka 2x32ohm k walkmanu. Bez napájení a bez využití tranzistorového nf zesilovače pracuje jako krystalka (ve stylu zapojení Boba Cultera, N7FKI). Pokud zapojíte napájení můžete při potenciometru P1 vytočeném k zemi nastavit ale vyšší citlivost detektoru potenciometrem P2! (To platí ať už použijete nf zesilovač či ne.) Je sice otázkou proč, neb se přiznám, že to nevím, neb napětí se přivádí na substrát tranzistoru a nikoli na výstupní elektrodu, faktem je, že to funguje a že jsem na to přišel čistě experimentálně. Prostě pokud je tranzistor bez napětí ale substrát má záporné předpětí, citlivost se zvýší! Třetí možnost je posléze regulovat napětí na kolektoru tranzistoru potenciometrem P1, čímž se zvýší zisk a navíc tak můžeme nastavit zpětnou vazbu. Na tu ovšem má vliv i nastavení předpětí potenciometrem P2 a tak je pro nejlepší citlivost nutné kombinovat nastavení obou prvků. Pokud se "zadaří", přijímač i na jeden tranzistor bez přídavného nf zesilovače hraje velice hlasitě a často lépe jak jiné se dvěma tranzistory. (Poznámka: trimr P3 pouze nastavujeme na nezkreslený signál podle toho, jaký tranzistor a s jakým zesílením použijeme.) A teď tedy k zapojení: předpokládám připojení nízkoimpedanční antény, tj. obvykle to bývá longwire s balunem a svodem koaxem RG58, u mě longwire délky asi 30m s doma dělaným balunem (popsaným v AR i na mém webu www.krysatec- benghi.org). Na vstupu je potenciometr asi 500 ohm, důvodem je možnost zeslabení silných signálů a tak vylepšení selektivity či odolnosti proti průnikům místních stanic. Za ním následuje odlaďovač. Ten má cívku asi 190uH ve feritovém hrníčku, může být i na toroidu. Počet závitů je daný materiálem co použijete, důležitý není ani tak počet jako poměr vinutí a doporučuji to vazební vinutí řešit s odbočkami, např. 3,6 a 9 závitů a vyzkoušet co půjde nejlíp. Tím se dá odladit místní silná SV stanice (s paralelním kondenzátorem i DV na 270kHz) přičemž pokud přepnete odlaďovač na DV, na SV se nebude dít nic. O dost lepší by bylo navinout extra odlaďovač i na DV a zapojit je do serie a prostě je přemosťovat přepínači, ale já další jádro neměl. Cívka byla vinuta vf lankem 20x0,05, drátem to jde taky ale zhorší se kvalita cívky. Laděný obvod je z komerčního přijímače, kde byl ladící kondenzátor 500pF a obě vinutí i s vazebním navíc navinuty tlustým vf lankem, což vřele doporučuji. Poměry vinutí k vazebnímu vinutí jsou opět asi 1:10 či 1:8 a antenní cívka se prostě navine doprostřed mezi DV a SV vinutí. I tady bych doporučil použít odbočky asi na třetině a dvou třetinách plného počtu závitů (což může být tak 10 až 15 závitů) ale tohle jde vinout už normálně i "zvonkovým drátem". Máte li nikoli odbočku ale vazební cívku na feritce, dejte pozor na správnou polaritu vinutí, v opačném případě se signál bude zeslabovat a nenaskočí zpětná vazba! Odsud signál cestuje na vstupní MOSFET, který je ovšem velice citlivý na přepětí takže vřele doporučuji vše postavit, 5x zkontrolovat, pak se 5x podívat, zda ten fet do patice strkáte správně neb otočíte-li špatně nožičky, je hned po něm, a zkratovací pružinku vyndat až po zasunutí do patice! Potenciometr P1 vytočte k zemi, P2 asi do poloviny a P3 taky. Pokud máte okolo silnější SV či DV stanici a přepnete přepínač sluchátek na příjem jen s prvním tranzistorem, i BEZ napájení byste ji měli slyšet! Pokud ne, něco je špatně. Pokud ano, můžete zapnout napájení a zkusit kroucením P2 najít místo, kde se signál zesílí. Pokud se zesílí, vše je asi OK a můžete začít kroutit P1 směrem k plus. Signál by se měl opět zesílit až do naskočení zpětné vazby, pokud ne, opět je něco špatně, pokud tedy "nechcípl" MOSFET, je to obyčejně opačně zapojené vinutí v emitoru (může se stát, že sice máte na feritce odbočku, ale omylem jste zaměnili odbočku s koncem vinutí!!!). Ve stavu "krystalka" je pak vhodné nastavit pracovní bod nf tranzistoru pomocí P3 na nezkreslený signál. Dále už můžete "experimentovat". Patrně zjistíte, že nejsilnější příjem vyžaduje opatrné nastavení obou potenciometrů. Další zvláštností je to, že existují nastavení, kdy sice při rozladění zpětná vazba piští, ale při vyladěné stanici je signál čistý! Příjem NDB, ač vysílají v AM, je ovšem lepší se zataženou vazbou. Já tak slyšel řadu NDB v okruhu asi 100km odemne a to aniž bych se snažil nějak extra po nich pátrat, dokonce byly slyšet i datové přenosy v pásmu pod 150kHz. (To je zase dáno tím, že používám ladící kondenzátor 500pF, ale cívky na feritce byly ke kondenzátoru asi 380pF, takže se v pásmu SV dostanu až asi na 400kHz a v DV až asi na 120kHz, zatím co směrem nahoru se rozsahy nijak vážně nezměnily.) Mechanická konstrukce je vidět z obrázků: základem je instalační krabice. Konektor je z Šilelisu, zdířky obyčejné, nejlevnější, držák na feritku z pertinaxu zpevněný vlepením přepínače, přepínače jsou pak neznámého původu a držák i s potenciometry je ze starého televizoru i s knoflíky. Patice i kondenzátory a držák feritky jsou přilepeny kyanoakrylátem, ostatní přišroubováno. Dírky nejlépe vrtejte vrtáky do dřeva (vykružováky) na pomalé otáčky, vrtáky do železa se vám zakousnou! ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
