|
|
|
|
 Přijímač pro příjem NDBVydáno dne 31. 01. 2008 (2068 přečtení) s elektronkami ECC/PCC88 
12V i na anodách a to hlavně na příjem NDB majáků. Ač s jiným laděním či přepínáním cívek lze použít i na SV či DV a patrně i KV. Já ovšem měl po ruce jen ty cívky, co jsem použil nebo cívky sice použitelné pro SV, ale nikoli už na nižší frekvence. dalším důvodem byly jednak nevyužité elektronky kterých je asi všude dost, neb se používaly v televizorech, druhak to, že rozměry ostatních součástek stejně nedávaly možnost konstrukci zmenšit a o spotřebu nešlo, neb přijímač je určen "na doma" či na chalupu a 12V a asi 300mA v takovém případě není žádný problém. Nízké napětí bylo použito zase z hlediska bezpečnosti a navíc dnes není zas tak jednoduché sehnat trafo se sekundárem dejme tomu 100V a malými rozměry a ke všemu žhavícím vinutím 300-450mA navíc. Přijímač mne ovšem dost překvapil, hlavně tím, že některé NDB jsem na něj slyšel lépe, jak na profesionálně dělané přijímače. Je sice fakt, že chybí přesná stupnice, ale v pásmu NDB se obyčejně dá orientovat podle známých majáků a navíc je zde výstup na čítač, který pak, pokud je citlivý, jako stupnici použít logicky lze. Musel jsem (tedy svému čítači) ale přidat jednotranzistorový zesilovač, ten ve schematu není, neb nemusí být vždy třeba a když už je třeba, je stejně lepší dát ho přímo k čítači aby se dal využít i jinak a jindy. Hlavně jsem ale chtěl snížit náklady na stavbu seč to jde, rozhodně jsem nechtěl použít bipolární tranzistory, a některé zkušenosti mne jasně odrazovaly od použití fetů, zvláště pak dual gate fetů. (Příšerně těžko se odstraňují problémy s zakmitáváním na neskutečných frekvencích a jelikož stejně pracujete s vysokými impedancemi, nijak si od ostatních problémů známých u elektronek nepomůžete. Navíc mi řada přijímačů s elektronkami v poslední době chodila lépe a citlivěji jak fety o nastavování zpětné vazby nemluvě.) Ke všemu na co je vám fet o průměru 5mm, když máte ladící kondenzátor velikosti čtvrtky cihly, že. Základní konstrukce je tedy na dvou instalačních krabicích slepených kyanoakrylátem (gelovým!) a s flexkou vyřezanými otvory mezi nimi aby bylo kudy protahovat dráty. Vše je na pájecích očkách na starých pájecích lištách či na paticích a vývodech součástek jako kondenzátorů a cívek či konektorů. Design tedy uvnitř nic moc, ovšem šlo o zkušební konstrukci a nemohl jsem vědět, co mohu čekat, jako že jsem se dočkal komplikací i tak! Ladící kondenzátor je z Riga 103, cívky jsou staré mezifrekvence 455kHz s indukčností asi 700uH kde byly kondenzátory asi 160pF (znám i jiné s indukčností např. 240uH a to by bylo právě dobré pro SV), tlumivka ze staré UPSky (když už byla tak hezky navinutá...) a trafo je oddělovací trafo z tesláckého televizoru, tam se používaly na oddělení nahrávacího výstupu na magnetofon. Z televizoru pochází i držáky potenciometrů a izostatů, pochopitelně i s těmi izostaty a potenciometry včetně knoflíků. Obrovský ellyt 100u/35V je tam proto, že byl v šuplíku a na desce bylo nehezky volné místo, hi! Sluchátka používám ARF200, ale jde použít jakákoli jiná (čímž ale nemyslím od walkmanu! Myslím 4kOhm nebo krystalová). Elektronky jsou PCC88 či ECC88, ač myslím, že by zde měly jít i PCC189 a podobně. Musí být ovšem stejné, neb žhavení je do serie a tak musí mít stejné žhavící proudy! Ke všemu by první elektronka měla mít mezi systémy stínění, což ECC88 mají, ale nevím jak jiné. Nutno se podívat raději do katalogu. Mimochodem nejlíp by to asi chodilo s ECC86, ale ty nejspíš nikde neseženete, sice je inzeruje KVT v Praze, ale nemá je... Též nevylučuji zapojení třeba 6F31 jako triody nebo použití ECC82 především v nf části. (V NF zesilovala i ECC813, ovšem pozor, mj. má jinak zapojenou patici! Ostatně ECC82 taky a to v tom, že má jinak zapojené žhavení a pokud uzemníte střed "s" kde čekáte u ECC88 stínění, jedna půlka žhaví a druhá ne! Pozor na kombinaci ECC/PCC, viděl jsem katalog, co tvrdil, že mají sice rozdílná žhavící napětí (6.3 a 7V), ale shodné proudy (0.3A) což ovšem v reálu není pravda!) Ale teda k zapojení: Vstup je myslím jasný, jenom bych chtěl říct, že mi vycházely dost dlouhé přívody, a tak byly tendence ke kmitání (možná i proto, že používám dva systémy v jedné elektronce) a tak nějak nešlo dát druhý laděný obvod přímo do anody. Kapacitou 15pF je tak nutno nastavit pouze takový zisk, aby se to celé nerozkmitalo i bez zpětné vazby! Ostatně ono ani tak nešlo o zisk jako o ladění, ale dřívější zkušenosti ukázaly, že holt bez dvou či tří laděných obvodů nebo bez odlaďovače se silných místních stanic prostě nezbavíte (viz. můj přijímač s 6F31 a 6H31). No a že "preselektor" hodně pomůže ač nemusí taky "hodně zesilovat". Druhý stupeň je se zpětnou vazbou, původně jsem chtěl použít oblíbenou odbočku na ladící cívce pro katodu, ale jaksi se tomu nechtělo kmitat, takže jsem nakonec použil zpětnovazební vinutí a vazbu řídím napětím anody, což jde spolehlivě a docela pěkně. (Nezapomeňte, že když nenaskakuje vazba, asi máte prohozené vývody zpětnovazebního vinutí!!) Tady bych jen řekl, že na jiném šasi (ne dvě krabice za sebou, ale vedle sebe) bych možná spíše použil co jsem už psal: na vstup 6F31 coby triodu, a druhou 6F31 jako pentodu a se zpětnou vazbou řízenou v g2 a katodou do odbočky ladící cívky a ECC88 jen jako nf zesilovač. Musel by se ovšem vyřešit problém žhavení, ovšem nekřížilo by se mi tolik vodičů a asi by nebyly problémy s vazbami co nechceme. Čímž by se asi dosáhlo ještě většího zisku. Nicméně ubydou problémy, pokud použijete (a to musíte!) stíněné kablíky na přívody k regulátoru hlasitosti a k mřížkám první elektronky a to ještě nejlépe tak, že vazební kondezátory budou u ladícího kondenzátoru a teprve za nimi kablík k té mřížce! Důvod je jednoduchý: když to uděláte opačně, přičtou se vám kapacity kablíku k kapacitě ladícího kondenzátoru, bude se to špatně slaďovat a klesne přeladění! Takto se sice přičtou taky, ale snížené o ty vazební kapacity. U druhé triody je ovšem pár věcí navíc. Jednak je to trafo, tedy nf trafo, které je tam jednak jako nf tlumivka pro vazbu na další stupně, druhak jako oddělovací trafo pro "mic in" vstup zvukové karty. Důvod je hlavně ten, že jelikož sekundár není nikam spojen, není problém se zemnícími smyčkami, které radostně vznikají, když máte přijímač spojen na uzemněnou anténu a počítač na zanulovaný kolík v zásuvce, což mimo vrčení občas vede ke zničení zvukovky. (Na sídlištích jsem viděl i 80V na kolíku proti např. ústřednímu topení...) Výstup pak lze použít např. pro program Spectrum lab nebo Hoka Code na odečítání morse pokud morse značky neznáte, na rtty, pokud si uděláte ladění i pod 150kHz (na 147kHz je v rtty meteo stanice z Německa - což lze přijímat, neb i když NDB majáky jsou AM, přijímač přijímá i nemodulovanou telegrafii a dálnopis či SSB: pochopitelně se zataženou zpětnou vazbou). Hodit se může i k různým DSP filtrům (např. od Je3HHT) a dalším programům, co mne zrovna teď nenapadly. Druhou věcí je výstup označený jako čítač či osciloskop: tam opravdu lze připojit čítač, neb pokud je signál silný, čítač vám ukáže, kde jste naladění, no a pokud navíc máte zataženou zpětnou vazbu, vlastně měříte kmitočet těch oscilací, takže zase víte, kde jste naladění! Záleží ale na kvalitě a citlivosti čítače! Osciloskop nebo vf voltmetr využijete zase při slaďování: já sice nepoužil paralelní kapacitní trimry, ale i tak se podařilo sladit přijímač hlavně v pásmu kolem 400-500kHz i jen cívkami. Tedy jejich jádry. Stačí naladit nějaký NDB, nosnou vysílá pořád, a mezi jeho pípáním (což hýbe amplitudou signálu) sladit cívky na maximum! Tedy ty trimry asi 20p by měly být paralelně ke každé sekci kondenzátoru, ale já už tak se nemohu dostat výše, jak asi na 900kHz když druhý konec mám asi 265kHz. Pokud byste je tam dali, na vyšší frekvenci dolaďujete na maximum trimry, na nižší jádra a vše se tak 3x opakuj aby byl souběh do nejlepší! Zapojení nf zesilovače myslím nepotřebuje žádné podrobnosti, to prostě jede vždy, pokud je dobrá elektronka a je to správně zapojeno! Na desce jsou ještě dva přepínače: jeden zatím užívám jako "tónovou clonu", druhý zkratuje anténu (udělá to něco jako "mute", neb zmizí signál a tak mohu pro porovnání slyšet signál z jiného přijímače) Předpokládaný účel je ale jiný: uvažuji o rozšíření pásma buď pomocí kondenzátorů či cívek a pak bych je využil pro spínání těchto prvků spínacích diod, neb přívody od dalších součástek by byly dlouhé a kmitání bych se už pak asi nezbavil nikdy, hi. Mimojiné jsem zjistil, že příjem NDB je kolikrát lepší s utaženou vazbou, než bez ní, ač majáky jsou v AM - ona se zvýší selektivita i citlivost, a to pípání slyšíte i když je tam zázněj, jen to piští poněkud jinak. Co mne překvapilo byly některé majáky, které na tomto přijímači slyšet byly celkem slušně, ale se svým Degenem DE1103 a preselektorem jsem si teda musel opravdu pohrát, než jsem je vyladil! Přitom nejlepší (či nejhorší??) na tom bylo to, že někdy byly slyšet spolehlivěji, jak na ten Degen nebo RadioShack DX394, což mne teda "dostalo"! (Podotýkám, že při stejné anténě, což je asi 40m longwire přes unun domácí výroby.) A krom toho mám silný pocit, že nastavení zpětné vazby je zde daleko jistější a přesnější, jak u "hrátek s fety", o bipolárech nemluvě. Jsem toho názoru, že přijímač by šel postavit i na KV pásmo, osobně bych to asi řešil tak, že bych někde sehnal mezifrekvenční trafa 10,7 či 6,5MHz a zkusil to s nimi! (To by jistě mohlo chodit na 7 či 14MHz a možná i na 80metrech!) Samozřejmě pro jemné ladění by patrně bylo nutné k sekci druhé elektronky dát paralelně malý ladící kond asi 30pF, vytočit na půl, ostatní sekce doladit trimry 30pF a pak používat velký kond na ladění do pásma a ten 30pF pouze na jemné ladění v něm. Otázkou je, zda by stačilo 12V na anodách - tedy s ECC88, s ECC86 by stačit mělo jistě! Pokud ovšem netrváte na 12V z např. baterie, je tu řešení použít trafo z 220V na 12V a asi 500mA a z těch 12V udělat mj. klasický násobič dvěma či třema! Pak už to půjde zcela jistě! Poznámka: trafo NESMÍTE dát blízko nf trafa a musí být oproti němu pootočeno jádrem o 90 stupňů kvůli indukci! Ale ještě k těm mf trafům: je nutné je rozebrat a podívat se, jak jsou řešena! Moje mají mezi obvody indukční vazbu - takže jednak zpětnovazební vinutí (či antenní) navinete mezi ty cívky, druhak pokud by byly v hrníčcích, museli byste řešit mezi nimi vazbu kapacitně, tedy ona tam bude, ale asi by vyžadovala drobné úpravy vazební kapacity! (To se týká myslím zrovna mezifrekvencí s cívkami kolem 240uH a označených 1 AK 585 18 co mám doma taky.) Doufám, že vás můj přijímač k nějaké konstrukci bude alespoň inspirovat, především jem se snažil popsat všechny problémy, se kterými byste se mohli setkat a systém jejich řešení - včetně toho, kde vzít na to ten materiál, hi! PS.: obrázky budou dodatečně až přijede Nalim, zatim mezi obrázky (posledními) bylo to jak to vypadalo ve stavbě. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 203 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
