Cívky, rámovky...

Cívky, rámovky...
Vydáno dne 21. 06. 2008 (1031 přečtení)

a proč vf lanko?

cívky
A něco k cívkám a rámovým antenám:

Jelikož jsem to taky nevěděl, tak jsem se poptal PROČ ty drátky ve vf lanku
jsou vlastně izolované a co se tím získá. Asi mne bude mít někdo za blbce, ale
VY to víte??? Na druhé straně by stačilo vědět JAK se to vf lanko vyrábí a
tudíž splétá což musím říct, že jsem nečetl nikdy a nikde a to jsem toho
přečetl opravdu hodně. V ten okamžik je to tedy jasné, a taky je jasné, že
pokud použijete na rámovku drát nebo "licnu" kde drátky takto vedené a
izolované nejsou, je to prašť jak uhoď, jak říkal ten blesk, co onehdy švihl do
budovy místního zastupitelství ač vedle je ještě sociálka...

Pomůže tedy jen vf lanko a to leda "tlusté a kvalitní" pod čímž si já
představuju aspoň 175/44... pokud doma máte jako já tak leda 20x0,05, mužete na
všechny zlepšení zapomenout, že. Takže jediným čím mohu vinout je drát či běžná
licna a "tlustý" mám leda uzený špek v ledničce..."

Z dopisu ing. Jeníčka:

Vysokofrekvenční lanko má jednotlivé drátky izolované, a spletené tak, že jdou
střídavě vnitřkem lanka a po povrchu. Kdyby byly izolované drátky lanka jen
zkrouceny, ale některé by šly pořád po povrchu a jiné pořád uvnitř, těmi
vnitřními by tekl mnohem menší proud než vnějšími, bylo by to podobné jako u
plného drátu. Jelikož jdou drátky střídavě po povrchu a vnitřkem, na
jednotlivých jejich částech se indukují menší (venku) a větší (uvnitř) dílčí
napětí, ale díky prostřídání drátků jsou v souhrnu napětí indukovaná na všech
drátcích stejná. Proto teče všemi drátky přibližně stejný proud. V jednotlivých
místech se ale napětí na drátcích liší, a proto musí být vodiče izolované, aby
proud tekoucí drátkem, který je na daném místě uvnitř, nemohl utéci do vnějších
drátků. Na dolním konci KV, jako jsou tropická rozhlasová pásma a amatérská
pásma 1,8 a 3,5 MHz vf lanka fungují, na horním konci KV (27 MHz) už nefungují,
a je lepší tlustý plný drát. Myslím si, že je to tím, že kapacita mezi
jednotlivými drátky má tak malou reaktanci, že na vysokých frekvencích proud
skrz ni částečně prochází. Také si myslím, že se při tom uplatní velký
dielektrický ztrátový činitel smaltu. Nevím to ale úplně přesně.

...takže asi tak.... Krysa

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|