..a feritky....

..a feritky....
Vydáno dne 21. 06. 2008 (1060 přečtení)

aby to bylo celé...

Novy1
A ještě z dopisů ing. Jeníčka, tentokrát k feritovým anténám

Feritová anténa se používá protože je malá, ne proto že by byla nejlepší. Mám
vyzkoušeno, že rámová anténa, navinutá na bedničku doma dělaného přijímače o
velikosti asi 12x18 cm je lepší, než feritka, která by se dala dovnitř.

Přesný přepočet mezi feritkou a rámovkou neznám, ale u feritky výrobce
někdy uvádí tzv. efetivní permeabilitu MIef, která udává, kolikrát ferit
zahustí magnetické pole. Indukované napětí na cívce feritky je pak MIef
krát větší, než na stejně velké cívce bez feritu. U velké dlouhé feritky
z hmoty N1 (která má MIr 100) se MIef blíží ke 100. Když je feritka
malá, je efektivní permeabilita výrazně menší než relativní permeabilita
feritu, protože malá krátká tyčka nedokáže z okolí nachytat dost silné pole.
Musíš ale vzít v úvahu také jakost cívky, protože indukované napětí se
při rezonanci nakmitá na Qkrát větší hodnotu.
Takže feritka tlustá 1 cm a dlouhá 15 cm může mimo rezonanci zachytit
přibližně stejně velké napětí jako rámovka o velikosti 10 cm a stejném
počtu závitů (má 100x větší plochu), ale Q cívky na feritce je větší,
takže feritka dá o trochu větší nakmitané napětí při rezonanci. Nedávno
jsem měřil cívku o průměru 11 cm 180uH vinutou vf lankem, a měla Q jen
70. Cívka na feritové tyčce se stejnou indukčností, vinutá stejným
lankem má Q 100 až 150.
----------------------------------------------------------------------------

No a k tomu bych jako Krysa dodal, že na toroidech Amidon (např. FT114A-61) měl
Wes Q přes 250 (na středních vlnách), mimochodem ale když jsem mu posléze psal
ohledně vf lanka, napsal, že drátem asi 0,5 - 0,6mm je to lepší... Mám taky
dojem, že jsem četl, že optimální Q u vzduchových cívek je, když jsou
"čtvercové" - čímž logicky nemyslím, že to máte vinout na čtyřhranný jádro, ale
něco jiného! Prostě to, že průměr vinutí a jeho délka by měly být shodné!

Krom toho tato úměra (cituji: "Takže feritka tlustá 1 cm a dlouhá 15 cm může
mimo rezonanci zachytit přibližně stejně velké napětí jako rámovka o velikosti
10 cm a stejném počtu závitů (má 100x větší plochu)" ) nebude platit neb ve
většině případů bude mít rám mnohem méně závitů ač na většim rozměru. Běžný
vinutí na SV na feritce bývá tak 60-80 závitů. Nicméně: problém bude spíš v tom,
jak a kde zjistit hodnotu "Mief" neb výrobci na to kašlou. Je ovšem možný, že
někdo vyhrábne "starý dobrý katalogy feritek" ze SSSR a tam to bude, hi!

A mimochodem jak už jsem kdysi psal, v SSSR se dělaly extra feritky i na KV
(měly to některé přijímače, neptejte se mne který neb jsem sklerotik ač v
jednom jsem to vážně viděl!! Byly tam DVĚ feritky a jedna extra na KV bandy!)
Zásluhou dalších známých (Nalim ze Slovenska etc...) se zjistilo, že dělali
feritky i na VKV až asi do 50 možná i 70MHz!

Poměrně zajímavý nápad (ač realizaci jsem neviděl) je nebo spíš byla kolmo
postavená feritka coby antena na VKV OIRT či CCIR! To se totiž pak logicky chová
jako všesměrová antena na VKV.

Pokud jde o rámové anteny např. na KV uvnitř přijímače, jeden "myší" bych měl!
Je to "Phillips 466", který opravdu má na nižší KV band uvnitř rám! ('velikost
asi 15x22cm od oka'). (Né s flaškama, už tranzistorový, tak 70tý léta či
novější. Vyznačuje se tím, že ladí na KV už od 1,6MHz (!!) ve třech pásmech do
22MHz )...

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|