|
|
|
|
 Daveho jednoduché přijímačeVydáno dne 09. 12. 2007 (1282 přečtení) s elektronkami elektronkou jsem získal dvě zajímavá zapojení od Dave Schmardera a to včetně obrázků konstrukce. Dave oba přijímače používá v amerických závodech, v kterých je povoleno přijímat pouze na přijímače s jedním aktivním zesilujícím prvkem. 
I u nás se podle mých zkušeností najde dost zájemců o podobné jednoduché přijímače. No a pro ně je právě určen následující popis! 
První přijímač je jednoduchý zpětnovazební a na zapojení nejsou žádné záludnosti. Zpětná vazba se řídí napětím druhé mřížky. Pochopitelně nesmíme zapomenout na správné zapojení cívek, pokud vazba nenaskakuje a signál se naopak zeslabí, přehodíme konce vinutí jedné z cívek. A nyní k součástkám: elektronka není nesehnatelná, ovšem v našich podmínkách by šla nahradit např. EF22 či asi 1F33, nesmíme ale zapomenout, že v tom případě potřebujeme jiné žhavící napětí! Je také možné, že 12V anodového napětí nebude stačit (zvláště pokud použitá elektronka nebude zrovna nová) a budeme muset použít 24V. S tím už ale obě elektronky klidně kmitají a vazba naskakuje! Dave používá voštinové cívky, což není nereálné vyrobit ani u nás. Jednu moji zjednodušenou verzi navinutou na plexivložce k CD či DVD můžete vidět na obrázku. Drážky byly vyrobeny (opatrně!) rozbrušovačkou. Pokud se vám to zdá složité, můžete cívky navinout na novodurovou trubku průměru asi 63mm a to nejlépe vf lankem. V nouzi to jde i drátem průměru asi 0,3mm. (Podle konkrétní trubky lze vypočítat počet závitů a indukčnost pomocí programu Mini ring calculator). Místo trubky poslouží i vršky (kryty) od spraye na vlasy a podobně, pro KV cívky pak krabičky od filmu. Ladící kondenzátor je dobré mít vzduchový! Posledním problémem je trafo: ideální je uvedený Bogen 725, ale můžeme použít i jiné výstupní trafo k elektronkám, pokud nějaké doma najdeme. (K Bogen 725 najdete podrobný popis zde: http://schmarder.com/radios/misc-stuff/t-725.htm a jeho cena v USA je asi 9.50USD. Pokud by někdo měl vážný zájem, Dave mu dané trafo může poslat, cena ovšem bude vyšší o shipping a platba musí být Paypalem). Místo sluchátek k walkmanu či sluchátek vojenských doporučuji po svých testech spíše použít Tesla ARF200, ARF116 nebo možná i ARF300. Pokud jde o mechanické řešení, záleží na vašich možnostech. Na dalším obrázku můžete vidět např. konstrukčně i schématem velice podobný přijímač s AF7 mojí konstrukce na šasi od starého nf generátoru. 
Mnohem zajímavější je ale druhý přijímač, neb jde o superhet ovšem jen s jednou elektronkou a jedním systémem uvnitř! Má dokonce AVC! U nás ovšem postavit jde taky. Jako elektronku bychom mohli použít patrně 6H31 a jako detektor jakoukoli Ge diodu, např. něco z řady GA200-GA207, OA7, GAZ51... Vstupní cívka je opět na voštině, oscilátorová na kostřičce s jádrem vlevo od elektronky, vpravo je mf trafo. S trafem by neměl být u nás problém, až na to, že spíše seženeme trafo pro 468kHz - na tom ale nezáleží, nutné je ovšem přesné sladění obvodů a to tak, jako se slaďují všechny superhety. Z toho plyne, že tato konstrukce už vyžaduje jistá měření a není zrovna pro začátečníka. Rozsah ladění jednotlivých obvodů je uveden ve schématu. Ideální je, pokud máte měřič kmitočtu, vf generátor a Avomet na měření síly signálu tak, že měříme ss napětí za diodou. 
Sladění je také nutno několikrát opakovat, až je souběh vstupního a oscilátorového obvodu dokonalý po celém pásmu přijímaných kmitočtů. Pochopitelně bude asi nutné doladit i to mf trafo. (Předpokládám, že kdo to bude stavět, zná zásady slaďování superhetů. Nejde o zas tak jednoduchou záležitost a její přesný popis by zabral velkou část textu, ale byl popisován už mockrát nejen v AR.) Dave mi ovšem psal, že selektivita jednoho mf trafa na 455kHz není nic moc, a že teď hodlá vyzkoušet mf trafo z Evropy na 262kHz z autopřijímače! No a mne navíc napadlo, že u nás byly kdysi i mf na 125kHz, jenže tady se obávám problémů se zrcadlovými příjmy a to bývá větší problém, jak selektivita. 
Případným konstruktérům především doporučuji prohlédnout si kvalitu provedení, neb zde se už pracuje s dost vysokým anodovým napětím co "pěkně kope"! Všimněte si, že Dave nenechává nic náhodě a na zařízení jsou i varovné popisky! Je to rozhodně lepší, jak konstrukce typu "on na to nikdo jinej sahat nebude a já vím, kam sahat nemám!" Ovšem vaše děti to například neví, že. Rád bych zde přidal zkušenost jednoho nejmenovaného kolegy, který takto sahal přes zařízení na zadní panel a bylo mu to velice divné, neb cítil, jako by prsty strkal do větráku. Ten tam ovšem neměl být! Posléze tedy zařízení otočil a zjistil, že místo větráku jsou tam neizolované svorky se střídavým napětím několik desítek až stovek voltů!!! Obdobně nedoporučuji systémy typu "není anodové trafo, skusím to rovnou ze sítě", neb to může vést k vážným úrazům a u volně přístupných konstrukcí jako je ta uvedená by to nemělo být použito NIKDY! (A už vůbec ne u něčeho se sluchátky... vzpomeňte na to, co se dává na hlavu při popravě elektrickým křeslem!) Na závěr bych dodal, že podobně by měl jít ale konstruovat i přijímač s tranzistory nebo i FETy. A ještě jeden nápad na závěr: citlivost i selektivitu by šlo vylepšit tak, že bychom na demodulaci použili nikoli diodu, ale zpětnovazební přijímač, čili de fakto zapojení jako je první přijímač. Museli bychom ovšem do mf trafa přivinout zpětnovazební vinutí, ovšem to by zas při velikosti traf pro elektronky nebyl problém! Jinou možností je ponechat diodu a k mf trafu použít Q násobič. Ale to už zdaleka nejsou jednoduché konstrukce a vyžadují řadu zkušeností. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
