|
|
|
|
 Krystalky...Vydáno dne 19. 12. 2007 (790 přečtení) ..a problémy se sluchátky hledáte ůcitlivá sluchátka" tak místo sluchátek na vás padají střepy se zesilovači, UHF vysílači, infra... a buhví co ještě hnusnýho, jen ne citlivý sluchátka. Našel jsem sice cosi, 110dB by to mělo mít, (http://www.100giga.cz/?Mode=Sti&StiId=21381) akorát že to má zrůdnou impedanci 24 ohm! To je děs... Kdysi existovaly ARF300, ty měly tuším 2x200 jak jsem se kdesi dočetl, ovšem citlivost asi nebyla nic moc a uvnitř bylo cosi připomínající nejspíše mikrofonní vložku... ARF200 mají 2x75 a citlivost >105dB což není tak zlý ve srovnání s hnusy k walkmanu s 2x16 a bez ohledu na popsané citlivosti naprosto hluché a tupé. Upřímně řečeno, na krystalkách a podobně asi hrají zcela nejlíp, neb krystalový sluchátko od Conrada do ucha se mi citlivější nezdá (parametry ví bůh) a 4k sluchátka jsou proti ARF hlušci. Pochopitelně reproduktorky 75 ohm nebo více dnes asi nikde nekoupíte. Teda spíš nepochopitelně... Takže si člověk řekne, že zkusí teda nějaky převodní trafo. No a tím to začne. Trafo néni, že... leda z USA. Tak vezmete něco, co by teda mělo jít, já našel trafo co bylo v něčem německýma má převod impedancí asi 50:1, minimálně toho jsem se dopočítal měřením impedance vinutí (čili střídavým proudem 50Hz, nikoli ohmmetrem, a tedy měřením střídavého proudu vinutím). Vyšlo něco jako že vstup je tak 80k a výstup asi 1600 ohm. Tedy jako impedance vinutí. To by stačit mělo, že a tudíž když připojím sluchátka 150R na výstup, mělo by se to transformovat na vstup na 50x vyšší impedanci. Teoreticky. Buď něco dělám blbě nebo je to celý divný, už jsem psal i Davemu ale odpovědi nemám. Je to totiž k chcípnutí! Jinak řečeno, postavíte klasickou krystalku. Dioda jde do odbočky na špulce, že. Anténu navážete "nějak", v mým případě jak jsem zjistil je nejlepší dlouhej drát vázat na velkou cívku na druhé straně tyčky, nejlíp bývalou dlouhovlnnou. To je furt dobrý. A teď začne to "chcípání"! Připojíte 4k sluchátka a když máte štěstí, že je někde ještě vysílač, tak něco slyšíte. tak se podíváte, jako že to asi má selektivitu, čili o kolik musíte uladit abyste už "neslyšeli". Logicky předpokládáte, že když tam vrazíte "citlivé krystalové sluchátko" (nezapomeňte na odpor 50-100k paralelně!) tak se bude něco dít. Děje se, ale prd! Citlivost je sice větší, neb vaše 4k sluchátka už dávno nemagnetí (ač slyšíte prskání pokud o sebe škrtáte nasliněnými banánky) ale že by se nějak zvýšila selektivita tím, že jste méně zatížili detektor a tudíž i laděný obvod, tak "vono nic"! Proč, to ví bůh! (Nebo ten dole, pokud jste satanisti...) Vezmete tedy ARF200, které by podle dávných návodů vlastně hrát neměly, neb 150 ohm je strašně málo, obvod se strašně zatíží a bude to strašně neladit! Průser je, že to hraje hlasitěji než všechno ostatní, ladění je stejný a vy čumíte jako vrána do kosti! A jedeme dál (okolo GESu a podle bílých skal) přímo do stanice s nápisem "Zde budete za blbce!" Zdá se totiž, že zatěžování detektoru zapojeného navíc v odbočce na 1/10 či 1/5 závitů ladící cívky má na selektivitu asi takový vliv, jako váš vztah k Topolánkovým reformám na jejich realizaci! Tj. žádný... To zvláště potěší ty, co sháněli ke krystalce 4k sluchátka a dvoje ARF200 měli doma v šuplíku. Ti nyní asi shání dlouhé nože, sekery a jiné jateční nástroje v představě zabíjačky autorů krystalek tvrdících, že "akorát 4k nebo radši 8k a krystalový sluchátko na krystalce hraje!" A tím se dostáváme přesně tam, jak jsem psal. Vezmete trafo a v domnění, že ono něco udělá, zapojíte ho! A vono nic... Impedance jsou krásný, ale Bogen nemáte takže nemáte odbočky a tak moc nevyzkoušíte. Akorát zjistíte, že na samotný ARF je to lepší i tím, že tam jsou "hloubky" což za trafem nejsou, neb je telefonní kvality. Zvuk je slabší, na sluchátka od walkmana pak žádný, hi! Selektivita je furt stejná a vy jste nasraní jak tureckej záchod, neb půlden v háji a nic hotovýho! Hodinu tedy přešlapujete v těch ho..ech, v domnění, že vás něco "napadne" a nebude to zrovna vzteklinový kousací pes. Pak se na to vykašlete a jdete něco zakousnout, neb je poledne. (Vhodná je pošťačka vhazující zrovna do vaší schránky lístek, že si máte jít pro balík na poštu neb jste nebyli doma). Po té, co najdete něco "na zub" (obyčejně Dynil, nebo pullitr rumu, neb zubařka má čas až za měsíc a pod blombu se vám dostal u oběda mák s cukrem...) se vrátíte k práci. Vyzkoušíte různá trafa, v děsivé hrůze i síťová či modulační, ale furt nic! V závěru pak zjistíte, že je otázka, zda by nebylo lepší použít to, co našel Nalim, ač je to teda aktivní: http://www.bentongue.com/xtalset/14UITSp/14UITSp.html Já to nezkoušel, ale jestli to chápu dobře, jde o simulaci trafa s měnitelným převodem impedancí a ziskem 1. Faktem je, že při zisku 1 čili 0dB by se mělo dát zjistit, co se jak mění a případně dle toho vhodně navrhnout pasívní reálný trafo! Faktem taky je, že je to drahý a nemám na to teď prachy abych to zkoušel, čili by to mohl zase jednou zkusit někdo jiný. Jinak řečeno, ty přepínače co potřebujete vás v GES budou stát to samý co stojí Bogen 735 v USA... Možná by mohl někdo zkusit (Nalim?) trafo od dráťáku a na primár dat krystalku a na sekundáru skusit přepínat někam nizkoohmový sluchátka... ja takový trafo buď už nemám nebo nevím kde ho mám. Z testů z trafama jsem zatím otrávenej tak, že kdybych sáhl na pošťačku, tak scípne... O celý věci nevím, co si mám jako krysa myslet. Jediný, co nemůžu zatím vyzkoušet ale co mne napadlo podle různých textů a tak, je to, že Q cívky v ladícím obvodu je mizerné pod psa! Kdesi jsem totiž četl (u Wese na webu s měřením Q? možná...) že Q cívky na feritové tyčce je asi 60. To je katastrofa, že (na druhé straně to ale vysvětluje, proč ve svém aktivním preselektoru, kde nejde o selektivitu, ale spíše jednoduché ladění a výběr bandu, mohu používat SMCC tlumivky a že to s nimi ladí! Ony totiž mají Q právě v podobné velikosti! Např. tlumivka z Děsu SMCC 220uH má Q=70... to mě teda poser!). V tom případě si ovšem můžete s převodem impedancí hrát jak blbci a nic lepšího asi nezjistíte, neb pouze na extra vysokým Q obvodu bude poznat zatížení či přizpůsobení detektoru! To je ovšem pouze můj myší závěr, Wesovi hodlám ještě napsat. Ten používá jádro FT114A-61 a vf lankem s cívkou Q=300 což je nekde uplně jinde a nízkoohmový vstup po koaxu. Nevýhoda je ta, že u longwire musíte mít vysocekvalitní balun, což nemáte. Museli byste ho uvrtět na podobném jádru, patrně. Nevýhoda transformací z vysoké impedance přímo a v mém provedení je zas ta, že pokud vám ten drát povede kolem šesti pater paneláku, nachytá se do něj na rozdíl od koaxu šíleně rušení. A ještě jedna: cívka má vlastní kapacitu, tedy i ta "ex-DV band" a "vyladí se někam sama"! To může a nemusí být průser. Průser je to tehdy, když vám pak s vyladěnou anténou a vnitřní kapacitou začne rezonovat sama někde, kde se vám to nehodí a něco tam vysílá, neb TO pak procpete i tím laděným obvodem až na detektor! No a nezbavíte se toho... Z toho vidíte, že hrát si s krystalkama a sluchátkama je opravdu "radost", zvláště když na to nemůžete pořádně nic sehnat, hi! ....Jestli není lepší koupit si hlodavce... krysu nebo lépe osmáka degusáka! Piští taky, vydrží déle jak analogová TV v České republice a je zábavnější, žrádlo nestojí víc, jak poplatky za rozhlas a TV co nesledujete (ale "máte elektroměr, takže platíte, že") a často je chytřejší, jak moderátoři soukromých TV a FM stanic! ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 13 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
