|
|
|
|
 Když chcípne DegenVydáno dne 09. 04. 2008 (670 přečtení) na průraz statikou asi 8 hodin bez výraznějších výsledků. On ten jfet na vstupu v SMD je jaksi neznámej, nikdo neví co to je a kde to vzít, náhrady obyčejně nefungují jak mají a ke všemu SMD JFET tady asi nikde neseženeš... Sice jsem našel jakési zvěsti o BF861B, ovšem teda jen ty zvěsti a další o 2SK544, což je vám v místních krajích platný taky jako drátem do oka! Navíc dostat na to místo něco co není SMD je děs a hrůza! Celou věc výborně vylepšilo to, že schema (jediný co se dá sehnat k DE1103) je ke starší verzi kde je ten vstup zapojený úplně jinak, že. Navíc všechny kondy jsou SMD což značí, že beru-li to dle těch co prodávají v Děsu, jsou na 50V. Takže při přepětí udělají co? No "prsk" a je! Některé to vylepší tím, že pak mají svod, ale jen někdy a jindy né! Přesto je do jisté míry záhadou, proč by to mělo dělat "prsk"! Viz teda zapojení té starší verze. Dotyčný sáhl jednou rukou na teleskop a druhou tam strkal do ext. vstupu antenu... patrně nabitou, takže tím že sáhl na teleskop to přes něj do sebe uzemnil a bylo. Odešly kondy na vstupu "ext", kond do vstupu jfetu a ten jfet... kupodivu nic od VKV! Nicméně se nehodlám zabývat opravou, neb to je na zdechnutí, spíš jak tomu předejít. Především si nemyslím, že jen sáhnutí na teleskop něco prorazí pokud nemáte na sobě silonovou košili či podobně. Na druhé straně zasunutí anteny do ext. vstupu už může, zvláště pokud je to napájené ze sítě přes zdroj. (Něměl by ale odejít ten jfet na vstupním zesilovači teleskopu, když na něj teda nesaháte ve stejnou dobu). Tedy antény: záleží jaké, těch 10m drátu co se k tomu dává patrně taky nic nezpůsobí neb netuším, jak by se do nic něco naindukovalo mimo bouřku, silonový košile, a podobně. Ostatně strkání přes redukci se dvěma antiparalelně zapojenýma diodama na kostru by to mělo vyřešit. O zapojení teleskopu přes diody na zem Benghi tvrdí, že je na prd, neb je to pomalý, ale doutnavka na 60V tomu neuškodí - ač nevím, jestli pomůže. Ostatně ta by šla dát paralelně i přes ten externí vstup. Tím se zabrání aspoň tomu aby se to profláklo, kdybyste tam strkali koax, co se zrovna nabil mezi drátem a stíněním. Což byste ovšem doma vůbec neměli mít.... Faktem je ovšem to, že lepší je to udělat jinak: pokud použijete např. můj aktivní preselektor, těžko můžete jeho výstupem prorazit něco na vstupu radia, když do preselektoru strkáte anténu. Pokud ovšem napřed zapojíte preselektor do radia a až pak do preselektoru antenu, že! Nevím, proč to pulka lidí dělá opačně, hi! Faktem ale je, že by to mělo vypadat jinak: koax by měl mít uzemněné stínění ještě než vůbec do něčeho leze, ať už je to radio nebo muj preselektor. A to na ZEM, né na ústřední topení, balkon a podobný nejistý věci! (A už VUBEC NE na kolík od zásuvky!). U antén jako GP by měl být zkratovací pahýl, tlumivka či vybíjecí odpor mezi zářičem a stíněním koaxu a uzemnění stínění. U longwire s balunem platí totéž o uzemnění toho stínění, stejnosměrně je to zkratlý balunem. Obdobně u T2FD. Neb tam je to zase zkratlý symetrákem. U VKV antén platí to samý jako u GP - nemluvě o uzemněném stožáru u obojího, že?! Blbý je, co s longwire bez balunu: prostě do radia přímo nikdy nestrkat, hlavně když je longwire opravdu "long", a i před strkáním např. do preselektoru ho vybít tím, že se zazemní na zem! Jinak řečeno: v reálu byste měli mít za oknem to, co se už 50 let nedělá! Tj.přepínač, který když nepřijímáte, trvale spojuje longwire na zem! (doplněný jiskřištěm, bleskojistkou a podobně, nebo aspoň doutnavkou proti zemi! Velkou a bez seriového odporu! To zas kdybyste to zapomněli přepnout...) Pokud jde o miniwhip, ta má mít tak jak tak uzemněný stínění koaxu před vlezem do baráku. Pak už by se nemělo prorazit nic, pokud teda nezapomenete všechno povypínat když se blíží bouřka... ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
