Dnešní datum: 18. 10. 2014   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |    
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

RSS výstup
Rozšířené vyhledávání

  Seznam rubrikkulatý roh
mínus Astronomie
mínus Informace, komentáře
mínus Recepty na jídlo
mínus Schémata
mínus Udělej si sám
mínus UFO,technika,záhady
mínus Zajimavé články

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v článcích


Cyklistika UbytováníSamota ubytováníPenzion Jižní ČechyChaty Jindřichův HradecZarybněnostKunžakUbytování Česká KanadaUbytováníStrmilovChalupa Česká KanadaJižní Čechy chataKomorníkPenziony

téma * Negadyn s výměnnými cívkami na více pásem
Vydáno dne 11. 12. 2008 (2028 přečtení)

a na nízké napětí

nega Chtěl jsem vyzkoušet "nové staré zapojení" s výměnnými cívkami a navíc s
použitím sice elektronky na vf, ale tranzistorového zesilovače na nf. Ne že by
to bylo nutné, ale vlastně jsem to nikdy nestavěl, ač podobná zapojení
existovala. Druhou věcí je snížení spotřeby žhavení vzhledem k případné druhé
elektronce ECC88 či 6H31 na nf a tomu, že EF85 (či případně EF183) není žhavena
6,3V ale nižším napětím, což by vytvářelo patrně komplikace se zapojením
obou žhavení jak v serii, tak paralelně.

Inspiroval jsem se na webu:
http://www.jogis-roehrenbude.de/Radiobasteln/Negadyne/Negadyne.htm a pokusil se
na negadyn použít ruskou miniaturní elektronku 6J5b, ale po hodině zkoušení s
napětím 12V na anodě jsem došel k závěru, že s touhle "rouren" (jak říká známý)
nic nebude, natož pak "radiobasteln"! Tedy: bylo by, ale ne negadyn.

Na konci stránky však byly zapojení také s EF85 a EF183. EF85 jsem doma našel
jen jednu, ale EF183 několik, takže jsem začal zkoušet napřed s nimi. Faktem
ale je, že posléze se zjistilo, že EF85 je výrazně lepší! (Ovšem obě mají stejné
zapojení patice takže je můžete vyměnit bez předělávání zapojení!)

A než se dostaneme k vysvětlování zapojení několik poznámek:

Jistě jako nf zesilovač můžete použít též elektronku (ECC88, E88CC, PCC88 či
ECC86 nebo 6F31 či 6H31 - když pomineme výšezmíněné problémy se žhavením a jeho
příkon. Zapojení jsou popsaná u mých dřívějších přijímačů např. na mém webu).
Problém byl v tom, že já jsem chtěl výstup na nízkoohmová sluchátka a to je s
elektronkou bez trafa problém a trafo k ní prostě není k sehnání. To ale jde
řešit s tranzistory a mě doma zbyly jakési ruské tranzistory, takže jsem
zesilovač postavil s nimi. (Takže tam mohu připojit ARF200 do serie (150ohm)
nebo taky podivný sovětský reproduktor s odporem 750 ohm! Ten by ovšem patrně
šel i k nějaké elektronce, hi!) Samozřejmě, že tam jde použít jakékoliv jiné
zapojení, u mého je navíc nutné nastavit pracovní body (aby to nezkreslovalo)
trimrem 25k a odpory v bázi prvního tranzistoru (a nikde není napsané, že jeden
musí být PNP a druhý NPN!) Důvod použití byl v mém případě ten, že byly doma, a
ten "veliký" tranzistor prostě pasoval do té díry pod ním, že ! (Druhá věc byl
estetický dojem: k velké elektronce velký tranzistor...) Blokování napájení
kondenzátorem 4m7/25V není až tak nutné, ale můj zdroj poněkud vrčel... Na
výstup také jde zapojit i výstupní trafo z tranzistorového přijímače (či staré
VT38 či VT39) a pak zapojit na něj sluchátka i 2x16ohm či podobná, co přímo na
tranzistor zapojit nejdou.

Pokud použijete EF183, napájení potenciometru zpětné vazby nedávejte na +12V,
ale na stabilizátor +5V, jinak bude "pištět" pořád! A nezapomeňte zapojit i
stínění elektronky!!

Stabilizátor +5V musí mít chladič: odběr žhavení je 300mA a i s chladičem to
dost hřeje.

Podžhavení na 5V doporučují na výšezmíněném webu a tentokrát náhodou mají
pravdu: minimálně u EF183 jsou lepší výsledky s podžhavenou elektronkou ale
neptejte se mne proč!

A nyní se vrátíme na vstup přijímače: cívky nepotřebují odbočky a čistě
teoreticky lze vázat longwire anténu přes malou kapacitu přímo na laděný obvod,
čili na G2. To jde nejlépe řešit trimrem cca 3-30pF, třeba starým hrníčkovým,
ale není to ideální! Takže jsem to zavrhl po zkouškách. Možná by to šlo,
nemáte-li jinou možnost nebo máte-li krátkou anténu (5-10m) a nemáte-li svod
koaxem přes unun na cca 50 ohm. U mne byla ale citlivost menší a selektivita
horší. Proto jsem použil vazbu cívkou a dva konektory CINCH, jeden pro ladící
cívku, druhý pro vazební na anténu, přičemž vazbu budete muset vyzkoušet dle
vaší antény! (U mne je to asi 3 až 10 závitů dle cívky a pásma s antenou
longwire asi 35m dlouhou za ununem.)

Vyzkoušel jsem tedy přímo zapojení z uvedeného webu, ale zase to vypadalo, že
"s rouren nic nebude"! To se mi na tomto webu stává často, ač nevím proč!
A tak až kolem třetí ráno mne napadlo, že nejlíp bude, když to postavím podle
sebe, hi! (Obdobnou zkušenost jsem měl už s negadynem s 2SH27L...) S řízením
napětí jinde než mám nyní ve schématu já prostě zpětná vazba byla děs všech
děsů! Buď byla, ale pořád, nebo nebyla, ale taky pořád! Rozsah zpětné vazby se
tahal přes půl rozsahu potenciometru, nastavit nešlo nic! Myslel jsem, že mne
už všichni čerti vezmou a když už venku čekali, vzpomněl jsem si na svoje
schéma s 2SH29L: zapojil jsem EF183 tedy prakticky stejně! No a pozitivní
výsledek se hned dostavil! (Po experimentech s odpory a potenciometry a jejich
hodnotami...) EF85 či EF183 sice musí mít malý odpor v anodě a možná o něco
nižší žhavení, ale použitelné zpětné vazby se dočkáte leda řízením v G1 a to
ještě přes "nějaký odpor"! Tedy asi tak, jako to mám já. (A nemusí tam být
6k92, pouze byl doma, 6k8 jistě postačí) Jenom - jak už jsem psal - u EF183
jsem měl k rozumnému řízení potenciometr zapojen na stabilizátor 5V, kdežto
EF85 vyžadovala připojit ho na +12V!

Jinak myslím že na vstupu už není problém: jemné ladění na SW pásmech zajistí
varikap s kapacitou kolem 30pF, zbytek připínání sekcí ladícího kondenzátoru
cca 360 a 380pF z Hadexu. Jemné ladění se zvláště hodí např. na pásmu 3,5MHz
pro SSB, slyšel jsem tam několik německých i polských stanic a varikapem to šlo
krásně doladit - pokud nesaháte rukama kolem ladícího obvodu, máte zapojené i
stínění elektronky a především pokud kostru (myslím stator) ladícího
kondenzátoru dáte na plus!

V pásmech mezi tedy asi 240kHz a asi 4.5MHz nebyl se zpětnou vazbou problém a
nebude asi ani jinde, pokud to zvládne elektronka na těch 12V a "neudusíte"
zpětnou vazbu vazebním vinutím na anténu! Sám mám zatím tři cívky ze kterých se
u dvou navíc dá vytáhnout feritové jádro: jedna má 25/100uH a druhá asi
125/620uH (bez jádra a s jádrem) takže proladění celkem je asi od 4,5MHz do
240kHz (podle jader, cívek a přepnutí ladícího kondenzátoru). Poslední má asi
3uH bez jádra a ladí od asi 5MHz do 18MHz a zpětná vazba pracuje taky. Další
cívky si ovšem můžete vyrobit a vyzkoušet i sami! (Poznámka: cinch konektor je
po naletování cívky zalit do trubičky dentakrylem - pozor, ten pod 20 stupňů
nevytrvrdne, takže ho nedávejte "za okno do zimy" a podobně! Šasi je jako
obyčejně bílá instalační krabice a většina dílů včetně zadního panelu je ze
starých televizorů Tesla a podobně.)



[Akt. známka: 2,60] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 119 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Původní webkulatý roh

Původní Web

  Kalendářkulatý roh
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   

  Brno ONLINEkulatý roh
Brno-Malinovského nám.

Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org