Reflexní zpětnovazební přijímačna MW band

Reflexní zpětnovazební přijímačna MW band
Vydáno dne 05. 07. 2009 (966 přečtení)

inspirovaný zapojením "Macrohenrydyne" od Toma Polka

reflex Reflexní zpětnovazební přijímač s jedním tranzistorem

Autorem původního zapojení pod názvem "Macrohenrydyne" je Tom Polk a
podrobnosti v angličtině najdete na:
http://www.tompolk.com/radios/macrohenrydyne/macrohenrydyne.html .

Jde o jeden z přijímačů, s kterými se v USA dělají DX soutěže v příjmu v pásmnu
středních vln. Tyto soutěže jsou buď s přijímači jen s diodou nebo s jedním
aktivním prvkem, tj. jednou elektronkou či jedním tranzistorem. Z toho plyne,
že je potřeba co největší zesílení a pokud možno i selektivita. Protože některé
prvky jsou u nás zatím pořád nedostupné (tranzistor MPSA18 bude v GEsu, ale
ještě není, ISDN transformátor 1,2/1,2mH na vf také neseženete a ani s
výstupním trafem 1k na 8ohm to asi nebude lepší), navrhl jsem na zkoušku
vlastní upravené zapojení. Oproti reflexním zapojením co znám z dřívějška
tohle funguje ovšem mnohem lépe a věřím, že by hrálo místní stanice i na
reproduktor! V Brně na něj slyším ve dne stanice na 540, 639 a 954kHz velmi
silně! A to jen na ferrit a s vědomím toho, že sám už nějak zvlášť dobře
neslyším, hi!

Napřed ale k použitým součástkám, neb to bude jako vždy u nás problém. Feritová
tyčka je z Rigy 103, pokud byste měli ladící kondenzátor 500pF, můžete použít i
původní vinutí na střední vlny. Já použil kondenzátor z Hadexu a cívku s více
závity - nutno vyzkoušet či vypočítat podle kapacity kondenzátoru. "Throttle"
kondenzátor může být ze starého přijímače nebo též z Hadexu. Ideální tranzistor
by byl MPSA18, ten má zesílení 500-1500(!) a velmi nízký šum. Já zatím použil
2SC945 z GES, neb nic jiného vhodného jsem nenašel - má mít také nižší šum a
zesílení asi 500. Dioda 1N5711 je sehnatelná, kdyby nebyla, jde použít i BAT46
nebo GA206 z výprodeje např. u Bučka. (Odtam pochází i knoflíky, včetně toho
velkého). Další problém je jak nahradit ISDN trafo - jedinou možností je asi
toroid, použil jsem tedy FT82-61 co byl doma, ale bohužel jsem neměl tenký drát
(tak 0,1mm) co by vyšel na vinutí 2x cca 1mH a tak mi cívky vyšly jen kolem
250uH. Podle Toma by to mezi 1 až 2mH bylo asi lepší! No a ještě větší problém
bude nf trafo či nf tlumivka. Z toho, co "šuplík dal", vyšlo nejlépe staré
budící trafo Jiskra BT39, které má všechny vinutí zapojené do serie. Nutno
zapojit (vyzkoušením či po měření) tak, aby se indukčnosti sčítaly a hlasitost
narůstala! Z údajů na trafu pouze vím, že celkový součet závitů všech vinutí je
3600. Jako šasi jsem použil jako obvykle instalační krabici "na zeď". Je levná
už je tam "pár dírek" a dobře se vrtá i lepí. Závěrem bych poznamenal, že z
hlediska konstrukce by bylo lépe mít toroid dále od feritu a naopak
potenciometr na zpětnou vazbu blíže k feritu! Pokud použijete externí anténu,
předpokládá se, že bude signál přiveden koaxem za ununem! Tedy nikoli "drát
rovnou do zdířky"! Pokud takovou možnost nemáte, zkuste na konec feritky dát
dlouhovlnnou cívku (např. též z Rigy103) a na jeden konec připojit drátovou anténu
a na druhý zem spojenou s minuspólem napájení. (Takto získáte vysokoimpedanční
vstup - nutno ale vyzkoušet! Signál může být příliš silný nebo může docházet k
rezonancím kde je nechcete.)

Vlastní zapojení funguje takto: vf signál vyladěný ladícím obvodem přichází
přes vazební cívku cca 5 závitů (doporučuji vyzkoušet počet nebo udělat vazební
cívku pohyblivou na feritu - má to vliv jak na zesílení, tak na selektivitu
přijímače) na bázi tranzistoru. Druhý konec vazební cívky je uzemněn přes
kondenzátor 47n na zem. Po zesílení vyjde kolektorem na poměrně zajímavě řešený
obvod zpětné vazby (u nás jsem podobné zapojení v staré literatuře asi neviděl
a tohle mne právě zlákalo ke stavbě). Signál přichází na střed potenciometru a
současně na ladící kondenzátor, jehož kapacita určuje, kolik energie odejde "do
země". To je patrně nutné k ustabilizování zapojení a nastavení zpětné vazby -
něco podobného je v mém zapojení na:
http://krysatec.benghi.org/phprs/images/200411051120_Prijimac.jpg .
Potenciometr je zapojený na dvě cívky z jejichž středu opět signál odchází.
Cívky jsou zapojeny proti sobě, takže se dá zpětná vazba jemně řídit od záporné
po kladnou. Počet závitů je záhodno vyzkoušet, např. navinout 2x4 a případně
odvíjet... (Doporučuji vývody potenciometru zapojit tak, aby se směrem doprava
signál zesiloval.) Domnívám se, že podobně by se dalo použít diferenciálního
kondenzátoru, pokud by ovšem taková věc v našich zemích existovala, že.
(Kondenzátor má dva statory a jeden rotor, ten se střídavě podle otáčení
zasouvá do jednoho či druhého statoru. Rotor bývá obvykle zapojen na kolektor,
jeden stator na zem a druhý přes jednoduchou zpětnovazební cívku na zem.
Výhodou je větší stabilita zapojení a větší rozsah řízení vazby).

Ale dále tedy: signál pokračuje do vf trafa s převodem 1:1 - ISDN trafa nemáme,
což je škoda neb jsou parametrově obyčejně vhodná a navíc stíněná! Použijeme
tedy toroid. Na FT82-61 by dvě cívky po asi 1mH vešly, ovšem byly-li by vinuty
drátem tak 0,1mm. Ostatně na provedení doporučuji podívat se, co je v prodeji
např. v GESu a pak použít na výpočet soft Mini ring core calculator, který je
volně na webu. (Spočítá vám závity, průměr, ba i délku drátu!) Tady bych
podotkl, že pokud Tom říká, že 1-2mH je nejvhodnější, nepůjde jen o sílu
přeneseného signálu, ale možná o problém s rezonancí, kdy by mohlo dojít k tomu,
že sestava cívky na feritu a primáru vf transformátoru a kapacity "throttle"
kondenzátoru by mohla někde silně nevhodně rezonovat! Což se možná děje, neb
mám pocit, že pod asi 1300kHz mi klesá selektivita i citlivost. Moje trafo tedy
(mimo jiné) asi nebude zcela ideální. Vyzkoušené (ale ne mnou) ISDN trafo,
pokud seženete, je PE-64934 ISDN/T1 a zapojuje se tak, že vývody 5 a 6 jsou
primár a 1 a 2 sekundár. Možná byste mohli vyzkoušet i vhodný hrníček! Vše je
věc testů a dosažení nejvyšší citlivosti se bez nich nedostanete!

Vf signál tedy skončí za zemi svedený kondenzátorem 47n. Ovšem současně se
naindukuje do sekundáru vf trafa - jeden konec je pro vf uzemněný zase
kondenzátorem 47n, druhý vede na demodulační diodu. Zkoušel jsem různá zapojení
se dvěma diodami (podle krystalek), čili paralelně, násobič, etc., ale rozdíl
nebyl nijak valný. Takže jsem ponechal jen jednu a protože má předpětí
(prochází jí proud z odporu 1M2 do báze tranzistoru), použil jsem 1N5711, která
se mi zdála nejlepší. Použít jde ale i BAT46 či běžné (tedy už ne u nás, hi) Ge
diody jako GA206 a podobně (též OA9, GAZ51...). Kondenzátor 47n svede vf složku
do země a nf signál projde vazební cívkou opět na bázi tranzistoru. Z kolektoru
proběhne vf obvody v kolektoru, neb pro něj neznamenají žádnou zátěž. Tyní
přijde nf trafo, či nf tlumivka. Samozřejmě ideální by bylo něco jako trafo
Bogen 725 (viz.:http://www.schmarder.com/radios/misc-stuff/t-725.htm ),což sice
u USA sehnat lze, ovšem za asi 12USD plus pošta. My se musíme omezit na to, co
nám kde zbylo, neb pochybuji, že nám někdo něco navine - to už je lepší si
objednat ten Bogen 725! Já jsem chtěl použít krystalová sluchátka vlastní
výroby (alternativou by bylo trafo s převodem 1k na 150 ohm a použít do serie
zapojená ARF200, použití sluchátek 4k obyčejně kvůli mizerné citlivosti nikam
nevede) a tak mi stačila "nějaká tlumivka na nf". To ovšem není zas tak
jednoduché - jediné, což jakžtakž pracovalo bylo trafo Jiskra BT39, což je
budící trafo pro nf zesilovače z dob tak před 30ti lety. Potřebujete totiž co
největší impedanci (neplést si se stejnosměrným odporem vinutí! A podívejte se
na parametry trafa Bogen 725!) - jinak bude hlasitost nízká a nebude to mít
"žádné basy!" Vinutí jsem ovšem všechny zapojil do serie. V nejhorším to lze
dělat tak, že zapojíte primár a sekundáry připojujete tak, aby se hlasitost po
připojení vždy zvýšila, pokud se sníží, připojili jste další vinutí opačně!
Použití reproduktoru s trafem 1k/8ohm u silných vysílačů rozhodně nevylučuji,
možná by stálo za zkoušku použít i samotný reproduktor s vysokou impedancí
(jeden sovětský mám, má 750ohm, ale už zas v Brně nemám ty "místní vysílače",
na vyzkoušení, hi!)

Napájení: napájecí napětí je 18V neb se přijímač obyčejně napájí dvěma
devítivoltovými baterkami. Pracuje ovšem i při 12V, ač poněkud slaběji - níže
jít nelze, pokud hodláme dostat "nějaký výkon ven" !

Při testech je nutné si ale taky uvědomit, že v USA je zcela jiná situace jako
u nás. Všude jsou desítky vysílačů od 1kW do 20kW - a to POUZE s těmito výkony!
Ne jako u nás "semtam jeden", ale 300kW, (v arabských zemích taky 1.5MW...) a
hotovo! Z toho pohledu může vypadat třeba selektivita u nich a u nás poněkud
jinak. Navíc je potřeba hodně zkoušet: u reflexních a navíc zpětnovazebních
přijímačů je řada vazeb včetně těch, o které nestojíme a nastavení není
jednoduché - obyčejně čím je přijímač "jednodušší" na pohled, tím více práce
vám dá nastavení! Problém je hlavně se selektivitou. Na přeslechy "od vedle"
často nepomáhá ani zvýšení selektivity pomocí zpětné vazby, pokud jde o silné
či místní stanice. Což vede často k tomu, že se používají ještě dnes zapojení s
elektronkou, neb "jednoduché přijímače s jedním tranzistorem" jsou na
konstrukci často složitější, jak "jednoduchý přijímač s jednou elektronkou",
přičemž napájecí napětí se už často tak moc lišit nemusí! (Viz. elektronky z
USA s napájecím i žhavícím napětím 12V a různé podobné z bývalého SSSR!).

Každopádně ale tohle zapojení doporučuji vyzkoušet, počítám, že v době, kdy
tohle budete číst, by v GES měli mít už i slibovaný MPSA18, neb je 100ks
objednaných...

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|