|
![]() ![]() Vydáno dne 16. 02. 2010 (736 přečtení) k zamyšlení co a jak. Byl tu návrh dát tam bipoláry: to by byl problém, myslím, že impedance do vstupu emitoru bipoláru vypadá jinak jak vstup do jfetu! I výstupní impedance mohou být jiné, navíc přibude součástek k nastavení předpětí bází, že. Fuj! (..součástky taky, ale lez mi tu brablenec po monitoru! Proč v zimě nechrápe?) Takže bipoláry nee, skusim zpárovat BF245C nebo j310 neb jich mám dost. Druhá věc je nastavení proudu jfetem, což řeší odpor v "emitoru". (Sorry, dycky si pletu drain a source když to nevidím namalovaný a asi nebudu sám). Když to totiž dám na "pulku" napájecího napětí na emitorovým odporu, což je při původním napájení 9V už tak málo, (stejně mi to pojede ale na 12V), mám dojem, že to nějak moc zavřu?! A klesne zesílení - otázkou je až kam. Ono se to tak nastavuje např. u nf zesilovačů: aby měly symetrický omezení při limitaci. Jenže kde by se tak mělo na T2FD či dipolu brát tak strašný napětí, abych musel uvažovat o symetrické limitaci u předzesilovače kde na anteně jsou maximálně milivolty? Nebo stovky mV? Spíš mám strach z malýho proudu jfetem! Např. u "minihnípu" tou j310 teče asi 20mA (maximálně by jí teklo asi dvojnásobek, pokud budete mít hradlo a emitor spojené na zem a kolektor na plus) a tedy BF245C pak zavřete někam na 6mA? Není to málo? (pročež nebude líp tam dát j310 rovnou?) Jádra BN43-202 z Děsu by měly stačit dle popisu u nich na transformátory od 5 do 400MHz. Čili to by šlo, akorát že netuším, jak dotyčný vymyslel, že výstup je převodem 36:1 tj. z impedance cca 1800ohm na 50ohm. A že vstup je 50ohm na 450ohm. Já bych logicky musel mít na vstupu pro T2FD něco jiného, že, tedy nejlíp z 300ohm (390ohm odpor u T2FD tuším) na těch 450, což je tak 10 na 2x12 závitů. Problém je jak moc se impedančně liší tyhle parametry u BF256C a u j310, že. Neb já jednak chci j310 kvůli vyššímu proudu, druhak kvůli jejich dostatku doma. Ale kde ten Holanďan vzal ty jeho parametry impedancí u BF256 netuším. faktem je, že kritický to u dvou jfetů mezi sebou asi nebude, ale dát tam bipolary, bylo by to jistě zcela jiný! Pokud vím, ty mají vstupní impedance do emitoru dost nízký! No, uvidíme...nebo taky ne. Fakt je, že kdyby to chodilo do 50MHz nebo i výš, šlo by to dát logicky nejen k T2FD ale i ke skládanýmu dipolu čili i k Yagi anteně. Což by mohlo být taky zajímavý. A opačně: pokud se na vstup dá místo trafa laděná cívka (čili rámovka nebo ferritka) s odbočkou uprostřed, asi by to mělo chodit i jako laděný zesilovač k rámu?! Symetrický vstup tu pak má jednu výhodu: nemělo by to "šilhat" a brát jiný signál, než ten získaný z magn. složky pole, protože symetrické složky včetně rušení by se vyrušily! Selektivitu takto zatíženého obvodu neznám, ale na to tady ta anténa taky není, že. Tu má dělat až přijímač. Otázkou je, kde začnu. Ono na SV a DV se mi dělá líp, jak na KV. Mohl bych ovšem zkusit "KV feritku" se zesilovačem na band třeba 3-9MHz. (Rám se blbě doma dělá a jen kvůli zkouškám se nevyplatí, že.) Ovšem u feritky není tak poznat potlačení těch symetrických složek na vstupech jako u rámu. Nestíněný rám větší velikosti je ovšem jiná věc. Tohle ale není návod ani rozbor, pouze zamyšlení a tak to taky berte. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org