Aktivní feritka na příjem NDB

Aktivní feritka na příjem NDB
Vydáno dne 05. 03. 2010 (1569 přečtení)

v pásmu 200-1200kHz, ale použitelná i jinde

ndbant Jednoduchá aktivní feritová anténa na příjem NDB majáků v pásmu cca
200-1200kHz.

Protože zapojení je celkem jednoduché, soustředím se spíše na to, co mne k němu
vedlo a na samotnou konstrukci tak, aby ji mohl stavět i úplný začátečník a
vyvaroval se základních chyb. Proto tak podrobný návod a bude v něm tedy i řada
informací co většina z vás zná, ale ta "menšina" s tím mívá problémy. No a tomu
se chci vyhnout.

Vlastní zapojení obsahuje laděný obvod a jako zesilovač dvoubázový MOSFET. Tím
se zvýší zesílení a navíc nepotřebujeme odbočku na cívce jako u bipoláru.
Nemusíme si též hrát s "předpětím báze" a většina součástek snese i větší
odchylky hodnot (pokud tedy zachováme poměr hodnot odporů v g2 a v drainu).
Napájecí napětí je 9 až 12V, ale s nižším zesílením to pracuje i při 6V.
Odebíraný proud je v jednotkách mA, pokud je vyšší, asi je něco špatně, patrně
proražený MOSFET.

A teď co mne vedlo k této konstrukci:

Většina malých přijímačů (jako je třeba Degen či ATS) dnes nemá laděný vstup,
což už je problém samo o sobě a navíc snižuje zesílení a tím i citlivost na
vnitřní feritku. Vnitřní feritka je navíc malá až co nejmenší, a tak na ni
skoro nic nechytíte. Přitom vozit na cesty 20m drátu (který vás bez
preselektoru obyčejně též nevytrhne a navíc nemusí být kam ho natáhnout) či rám
40x40cm obyčejně není možné. Myslím tím třeba na služební cesty, na chalupě či
chatě je to jiné, že. Aktivní feritka na vámi oblíbené pásmo je pak asi ideální
kompromis citlivosti a rozměrů. Uvedený výrobek má oproti vnitřní feritce
přijímače Degen DE1103 zisk asi 2 až 3S což je v průměru tedy tak 15dB.
(Porovnáno na frekvenci NDB majáku "BRK" 408kHz) Dalším problémem je to, že
přijímačem musíte různě točit abyste našli buď maximum signálu nebo minimum
rušení, což obyčejně bývá kdesi v rohu stolu stupnicí napříč abyste na ni
neviděli, že. Externí anténou se tedy "kroucením přijímače" vyhnete. Ale
důležitá poznámka: u přijímače musí jít v daném pásmu vypnout vnitřní feritka!
Což platí vždy na KV ale už ne vždy na DV a SV pásmu. U většiny přijímačů se to
děje zasunutím konektoru externí antény, u DE1103 to jde nastavit softwerově v
přijímači. Pokud by se vnitřní antena nevypla, externí by vám nijak nepomohla.

Konstrukce je jednoduchá a nutně nevyžaduje ani plošný spoj. Pak ovšem vyžaduje
pečlivé pájení, dávat pozor na zkraty a zalakovat pájená místa lakem. (Na
ochranu spojů, ne na nehty!) Především se vyhněte "inovacím" typu "eurocín bez
olova" a podobně! Zásadně používejte cín s olovem a s obsahem mědi! Jinak nic
nepřipájíte... zvláště pokud jste začátečník.

Na vstupu je teda laděný obvod. K výpočtům jako vždy doporučuji "mini-ring
calculator" což je soft který počítá laděné obvody a cívky a najdete ho na
internetu - je free. Laděný kondenzátor co jsem měl měl čtyři sekce, 340, 360 a
2x25p. Ty jsou spojeny paralelně a dolaďovací trimry jsou vytočeny na minimum
kvůli většímu přeladění. Výrobce neznám, ale ladící kondenzátory seženete i v
Hadexu. Tedy spíše jen v Hadexu. I ty můžete použít! Mě vyšlo měřením, že
celková kapacita zavřeného kondenzátoru je 800pF. Pokud budete mít jiné hodnoty,
musíte podle toho ( a vámi požadovaného pásma) změnit i počty závitů cívky!
Cívka je vinuta na feritu průměru 10mm a délky 200mm ze sovětského přijímače
Riga 103. Tady vychází, že při 90ti závitech je indukčnost asi 760uH. Pro posun
pod 200kHz byste museli mít asi 120 závitů, pro SV pásmo by stačilo asi 50-60
závitů. Vinutí bylo provedeno vf lankem, ale to nebudete mít, takže použijte
drát cca 0,2mm. Kostřička je původní, ale bylo na ní vinutí na KV v přijímači
VEF. Stačí i z lepící papírové pásky, ale nezapomeňte před vinutím cívky mezi
ferit a kostru dát např párátko, jinak s ní pak už nepohnete! Konce cívky proti
rozmotání pak můžete zajistit nejlépe kapkou asfaltu nebo vosku. (NE
"vteřiňákem!" Kdybyste potřebovali něco odvinout, už to nepůjde!) Všimněte si,
že pro zemnění využívám toho, že "zem" je na obou stranách ladícího
kondenzátoru. Na jedné straně je na konektor, na druhé straně je tranzistor.
Nezapomeňte se ujistit, že ty "země" jsou v kondenzátoru propojené! Nemusí to
tak totiž být vždy! Pokud jde o kondenzátory, použijte keramické a pokud nemáte
tantalovou kapku, dejte k ellytu paralelně keramiku tak 100n. Hodnoty nejsou
kritické, větší kapacita ellytu neuškodí. Odpory mohou mít také odchylku, ale
zachovejte poměr děličů! Tj. šlo by i 68k a 180k nebo 43R a 430R. Diodu můžete
použít jakoukoliv, i třeba 1N4001, ba i GA206 či KY701 z šuplíku.

K mechanické konstrukci asi tolik: co mohu, to lepím. Vteřinovým lepidlem (na
nerovné povrchy gelovým) nebo chemoprénem, což bývá lepší. Knoflík použijte
velký, malým se pak špatně a nepřesně ladí. Krabička je KG35M z GESu, konektor
je IEC čili "televizní" na panel (je jedno zda samec nebo samice.) Na spojení
do přijímače Degen mám pak redukci z IEC na jack 3,5mm, ta se kdysi prodávala a
snad se prodává ještě dnes. Na spojení pak stačí tzv. "účastnický kabel IEC/IEC"
k televizi. Napájecí kablík je lepší silnější, a na koncích mám naletované
banánky. Bez letování mívají mizerný kontakt a banánky proto, že zdířky mám na
většině zdrojů. Nezapomeňte na kablíku uvnitř krabičky udělat uzel proti
vytržení a případně ho přilepit na krabičku! Též konektor je nutno silně
dotáhnout a zajistit alespoň barvou, jinak se časem povolí. Díry jsou vrtané
stojanovou vrtačkou ve svěráčku, čili ne "z ruky" a vrtáky do dřeva nikoli do
železa a na malé otáčky aby se hmota netavila! Ladící kondenzátor je přilepen
chemoprénem. Pozor, ať si nezalepíte i hřídelku! Tyčka s cívkou je zalepena po
zasunutí a vyzkoušení obdobně. Zevnitř i zvenku jsou na ni ovšem nasunuta
gumová těsnění (patrně z vodovodu) proti posunutí a zvenku i kvůli designu:
překryjí to, jak jste "hlodali" do krabičky ty díry - zvláště když se z obou
stran přesně netrefíte a budete muset jednu díru zvětšit, aby tyčka nebyla
nakřivo. Nemusím jistě říkat, že vinutí by mělo být uprostřed. Technicky k tomu
důvod není, ale designově ano. Navíc je tam nejvyšší indukčnost. No a ta
popiska "NDB" na krabičce je vytvořena ze starých samolepek na VHS kazety.
A pokud chcete více chránit tyčku před zlomením, asi by na ni šla nasunout
novodurová trubka a zalepit ji v krabičce.

Tolik k mechanice, ale ještě se vrátím k té tyčce: pokud neseženete tyčku z
Rigy či VEF nebo Seleny či něčeho "sovětského", bude to horší. Tedy cenově.
Tyčku též vhodnou ale tlustší (půl palce) má GES pod označením R33-050-750,
ovšem za neskutečných 780CZK! To už je ale spíš děs, a doporučuji navštívit
"ekodvory" nebo si tyčky objednat v zahraničí. Mám pocit, že i z USA to s
poštovným vyjde levněji, o Rusku nemluvě. Za stejnou cenu má GES tyčky i na
pásma 10-200MHz, což je tedy zajímavá frekvence, tedy rozsah použití. Ale na KV
či VKV tohle moje zapojení asi moc vhodné nebude, patrně bude mít i malý zisk.
Otázkou by bylo, jak moc by se tato tyčka v zisku lišila od tyčky z Rigy např.
v KV pásmu (viz. moje anténa na 80m band nebo upravená na vyšší bandy:
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2009100801) a zda by s ní
šla udělat aktivní feritová antena na VKV (kolmý ferit by byl na VKV CCIR
všesměrový! No a ze starých zapojení plyne, že by mělo být možné s takovýmn
feritem postavit jednoduchý VKV přijímač s laděným feritem na vstupu) - ale
"jen test" s tyčkou v ceně cca 25l benzínu je zatím mimo mé (a asi nejen mé)
finanční možnosti.

Doufám, že tyto informace pomohou začátečníkům nebo i lidem, co se sice
zabývají např. NDB, pásmy VDV, DV a SV, ale nemají zatím dost zkušeností na
stavbu složitějších zapojení a to ani mechanicky. Dnes se vše "kupuje" a tak
málo kdo má dost zkušeností s vlastní stavbou byť i jednoduché věci. Navíc je
"krize" a tak se asi návod jak postavit "z ničeho něco" může hodit.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|