Polyakov na 50MHz CW/SSB

Polyakov na 50MHz CW/SSB
Vydáno dne 06. 06. 2010 (883 přečtení)

konečně hotový

polyakov50mhz Přijímač s Polyakov mixerem na 50MHz SSB/CW

Ke stavbě mne donutilo několik okolností: jednak už pomalu přestává být možné
(u nás) zachytit nějaké TV Dxy v pásmu kanálů cca E2 až E4 a FM dxing v mé
"QTH díře" prakticky není možný, druhak můj scanner Maycom FR100 neumí ssb a cw
ani 50MHz.

Přijímač má opět výměnné moduly, takže navíc jde použít skoro na jakékoliv jiné
pásmo (počítám s tím, že by fungoval s jinou vstupní propustí a oscilátorem i
na 28 či 144MHz). Jeho rozměry tentokrát zmenšilo to, že jsem nepoužil
digitální stupnici, tedy ne uvnitř přijímače. Také jsem nepoužil vf
předzesilovač. To také není nezbytně nutné, ale hlavně jsem uvažoval tak, že na
KV pásma by měl stačit můj aktivní preselektor nebo mini-whip antena (což vozím
i na portejbly) a na 50MHz či 144MHz pro změnu širokopásmový ale nízkošumový
zesilovač 50-900MHz, který jinak mám na TV dxing. Tj. upravený zesilovač TEROZ
T493 tak, že jde na 12V napájení a má na vstupu horní propust (případně externě
doplnitelnou zádrží FM-CCIR). Mne ovšem zajímá především to pásmo 50MHz na
které jinak nic nemám ač dnes už tam je slyšet kde co včetně Afriky, Asie a
Ameriky (tedy "dnes v létě", že). Doma navíc mohu použít "čínskou antenu" se
zesilovačem, kterou jsem ovšem předělal tak, že zbyl pouze rotátor a zesilovač
a na tom je antena HB9CV na pásmo 50MHz nebo anténu GP se zesilovačem s BFG65.
GP se zesilovačem se mi ale po prvních zkouškách zdá lepší.
Zesilovače na 12V je možné napájet z přijímače přímo antenním vstupem, ovšem
přes Polyswitch vratnou pojistku 100mA. Ta pak jistí to, že nevyzkratujete
zdroj v anteně nebo balunu či ununu a šlo by ji přemostit LED diodou v serii s
odporem coby indikaci "zkratu".

Přijímač jsem doplnil o CW filtr ve stylu "nf násobič" podle webu OK1IKE. Na CW
moc nejsem a tak mám pocit, že to mi bude stačit a je to asi nejjednodušší,
navíc se tam dá lehce měnit "Q" čili kvalita a selektivita obvodu. A ostatně je
zde i neregulovaný audio výstup pro zvukovku či magnetofon, takže na SSB i CW
můžete pak použít také programy v počítači. Vypínání CW filtru ale i celého
přijímače tentokrát řeší vypínače na hřídelkách potenciometrů. Filtr ovšem
funguje nikoli tak, že potlačí kmitočty okolo, ale spíše zesílí signál kolem
kmitočtu kam je nastaven. Do serie s potenciometrem doporučuji dát odpor asi
1k0 (není ve schematu) aby se nedal násobič nastavit až na rozkmitání (jinak
patrně ohluchnete).

Stupnice je jen orientační, měřím prostě ladící napětí tak, abych věděl kde v
pásmu (kterémkoliv, že) se zhruba nacházím. Původně jde o indikátor z
magnetofonu B400, a víčko z přístroje Metra MP40. Nutně tam tak nemusí být ani
kalibrovaná stupnice pod ručkou. Moje je nakreslená v Neopainteru, původně měla
rozsah 50-53MHz ale jelikož ladění bylo hrubé a nad 51MHz jsem nikdy nic
neslyšel, nová je jen do 52MHz. Výhoda je ta, že je to jednoduché a neruší to!
Což jinak čítače s multiplexy dělají a musí se pak složitě stínit jako v mém
dřívějším Polyakovu na pásmo 80m. Ovšem možnost použití lepší stupnice zde je!
Z oscilátoru je výstup na čítač. Je sice fakt, že oscilátor kmitá na poloviční
frekvenci, než je přijímaná frekvence. Ale já doma našel čítač ze stavebnice
"od Flajzara" co má uvnitř Atmel a krystal 12MHz. Je ovšem doplněný o
předzesilovač, neb jeho citlivost byla mizerná. Používám ho málo, takže jsem to
vyřešil přidáním krystalu 6MHz do čítače a přepínačem na oba krystaly. Tím se
rázem s krystalem 6MHz zobrazí 50MHz místo 25MHz. Sice to čítá dost pomalu
(stupnice "od Zajíce" jako je v Polyakovu na 80m a s předděličkou by byla mnohem
lepší!) ale zase to "nic nestálo"! Stupnici taky pak můžete dát třeba metr od
přijímače, takže se z ní nebude nic indukovat přímo do jeho obvodů, což je to,
o co tu šlo. Přitom ale její použití není nezbytně nutné. Poznámka: pokud čítač
ruší i když je dále od přijímače a je napájen ze stejného zdroje, zapojte mu +
pól napájení přes tlumivku asi 10-22mH.

Výstup na čítač má ovšem ještě jednu použitelnou funkci a to pro změnu jako
VSTUP! Pokud totiž máte doma vf generátor s "digi" a řízením výstupního napětí,
můžete odpojit vnitřní oscilátor a vyměnit pouze propust na vstupu Polyakova a
tímto konektorem sem hnát signál z generátoru. (Na ten dáte T kus BNC a jeden
výstup zapojíte do přijímače zatím co druhý do "stupnice" z čitače čítajícího
dvonásobek.) Tím pádem záleží pouze na vstupní propusti a nemusíte stavět
oscilátory do přijímače jen kvůli tomu, abyste vyzkoušeli, jak přijímač chodí
na jiných pásmech! Samozřejmě je ale nutné nastavit výstupní napětí generátoru
tak, aby bylo vhodné pro vámi použité diody. Pro Ge diody jako GA206 či GAZ51
ve směšovači to bývá kolem 0,3V, pro mnou použité diody asi 0,4-0,5V a pro
1N4148 asi 0,6-0,7V špičkového napětí - ale je to nutné vyzkoušet poslechem. A
jedna poznámka: nezkoušel jsem to, ale bylo by zajímavé dát na vstup směšovače
pouze trafo jako převodník impedance (např. na Amidonu s dvěma děrama nebo
toroidu). No a selektivitu řešit buď laděným předzesilovačem u anteny nebo na
KV aktivním preslektorem. Pak by šla teoreticky postavit i "ošizená verze" tak,
že by selektivitu řešily věci co už máte doma: laděné zesilovače u anten či
aktivní preselektor na KV i s "RF gainem" (který tu též nemám, neb se mi zdá,
že řízení citlivosti na 50MHz nebudu potřebovat) no a upravený čítač jako
stupnice a generátor místo oscilátoru! V záchvatu počítačového šílenství je pak
možné ještě vše "zaplechovat", vynechat i CW fitr a zesilovač s IC a vše hnát
do zvukovky a řešit např. pro SSB programem od JE3HHT (CW a ssb filtry, jede
snad na všem) a CW i pomocí programu "CWGet" nebo přes Hamcommodem v Dosu
Radioraftem nebo bez něj pomocí "Hoka Code" a podobně. (CWGet jsem zkoušel, a
jede to dobře.)

Ale abychom se dostali ke stavbě:

většina věcí je na základní desce: směšovač, nf předzesilovač, nf "Q" násobič i
nf konec a napájení. Také je tam oddělovací zesilovač pro oscilátor (pod deskou
oscilátoru) neb napětí z toho, co jsem měl bylo malé. (Původně to byl oscilátor
do AM CB přijímače s A244D a doma mi ležel asi 20let...) Oddělení
výstupu/vstupu pro čítač/generátor odporem 1k0 se ukázalo jako možné ba i
ideální. Zatížením výstupu (mým!) čítačem se napětí pro diody nijak výrazně
nezmění. Opačně je to věc napětí nastaveného na generátoru a logicky je nutné
vypnout či vyjmout oscilátor (asi nejlepší by bylo vypínat mu i oddělovacímu
stupni napájení vypínačem, ale nevím, zda nebude nutné odpojit i výstup
oddělovacího stupně, to už ale je věc experimentů, ne stavby přijímače jako
takového. Oscilátor se ladí Aripotem, hodnota by měla být tak 50k nebo více, v
serii s ním je potenciometr 100R/N na jemné doladění. Já jsem měl pouze 10k a
pak i jemné ladění není zrovna moc "jemné", ovšem potenciometr s menší hodnotou
jak 100R nikde nemají...

U oscilátoru a hlavně u oddělovacích stupňů musíte kontrolovat sinusový průběh
signálu. Takže bude možná nutné pomocí odporů v bázi změnit pracovní body.
Logicky je potřeba kontrolovat i amplitudu (ač mám "lepší zapojení" směšovače
podle OK1IKE, nemůže tam být zase jakékoliv napětí, především pak ne nižší!) a
stabilitu kmitočtu. Můžete použít ovšem jiné a stabilnější zapojení oscilátoru,
třeba "SWAN" uvedený v knížce od Daneše Amatérská radiotechnika a elektronika,
díl III, strana 124. Oscilátor je nutné zastínit, jinak reaguje na přiblížení
ruky rozladěním! To ovšem nebude třeba pokud na přijímač použijete kovovou
skříňku, což by bylo sice nejlepší, ale zase složitější na výrobu a dražší.
Pomohlo by i vylepit plastovou skříňku uzemněnou vodivou folií.

Směšovač má na vstupu propust navrženou programem Elsie a doladěnou pomocí
generátoru a osciloskopu neb wobler tedy doma nemám, ač by byl lepší. Obdobně
se dají navrhnout i jiné propusti na jiná pásma. (Např. na "dvoumetr" vycházelo
cca 200nH cívky, 1pF vazební kapacita a 5pF ladící kapacity, odbočka či vazební
vinutí by bylo v podobném poměru čili asi 1/4 až 1/5 a cívky by byly samonosné
a průměr či počty závitů navržené programem Mini-ring calculator.)

VF trafo je na dvouděrovém jádru Amidon BN 43-202 ale asi by to šlo i na jiném.
Je tam asi 2x 3,5 závitů, ale mám dojem, že počet není tak důležitý jako to,
aby se na diody při dané frekvenci oscilátoru přeneslo to správné napětí. Na
druhé straně podle výrobce by jádro mělo stačit i na KV pásma i na dvoumetr.
Nebo i výše.

Diody: OK1IKE a jiní používají i na 144MHz diody 1N4148, což se mi nezdá.
Raději jsem použil 1N5711 s kterými mám obecně dobré zkušenosti ač BAT46 by šlo
asi taky. Ke všemu pak nepotřebuji tak vysoké napětí z ocilátoru, mělo by
stačit asi 0,4V čili 0,8šš.

Na výstupu směšovače je nf filtr. Propustný je asi do 2,2kHz, původně měl mít
cívky 22mH a šel by výše jako v přijímači pro 80m, ale jaksi jsem se spletl a
zaletoval 47mH neb na ta označení už špatně vidím a tak jsem to tak nechal. Ale
nemyslím, že to bude nutně na závadu. Poslechem na pásmu přílišný rozdíl
neslyším.

Nf předzesilovač je s nízkošumovým tranzistorem s velkým zesílením. (MPSA18 má
zesílení 900-1500!). O "nf Q" násobiči jsem již psal. Koncový stupeň je pak v
běžném katalogovém zapojení. Navíc mám dojem, že TDA7233 méně šumí oproti např.
LM386. Nf výstup na zvukovku (mic in) nebo magnetofon nemá oddělovací
zesilovač, takže je zde poměrně malá úroveň signálu. Současně jde také ale o nf
vstup (pokud odpojíte přepínačem např. Q násobič nebo aspoň vypojíte
oscilátor)! Reproduktorek je malý, jeho kvalita a účinnost mizerná. Počítám
spíše s poslechem na sluchátka ARF200. Tady bych poznamenal, že by nebylo od
věci vyzkoušet paralelně ke sluchátkám diody jako omezovač špiček, přepojování
konektorů se sluchátkama na uších občas vydává takové rány, že málem ohluchnete!

V krabici jsem ovšem už na něj měl díru, neb pochází z jiného dřívějšího
zapojení. (Z podobných důvodů je tam kontrolní LED nahoře na panelu, taky tam
byla "díra".) Musíte ho ovšem podlepit mezikružím, protože z "nových"
reproduktorů čouhá membrána ven a tak by jinak klepala o skříňku! Nahoře je též
mezikruží a mřížka, neb vyvrtat přesně díry se vám asi nepovede a pak to
nevypadá hezky. Mezikruží je těsnění na trubky, mřížka z kovové síťky
"proti muchám" do okna. Doporučuji ho ale umístit jinde než ho mám já stejně
jako tu LED. S knoflíky na potenciometry budete mít asi problém, moje jsou ze
starších zařízení. Popisky jsem též pouze vytiskl na papír v programu
Neopainter ač na samolepící plastovou folii by to bylo lepší. Jak vidíte, musel
jsem také ve skříňce uštípnout u Aripotu ten sloupek kterým jinak vede šroubek
k sešroubování skříňky. Jinak by se ty potenciometry těžko ovládaly protože by
byly příliš blízko sebe. Aby se nedělala na tomto místě "škvíra", vyvrtal jsem
zboku dva otvory asi 0,8mm čili do každého dílu jeden, a zasunul tam mírně
zahnutou sponu do sešívačky. Tím se to "stáhne", je to vyjímatelné a protože je
mírně ohnutá, sama nevypadne! Konektory doporučuji zakápnout "vteřiňákem"
protože se ty matice vždy časem povolí. No a jelikož nešlo použít subpanel,
potenciometry jsou zalepeny do děr taky, ovšem tak, že do těch děr byly předtím
natěsno našroubovány a matička byla dotažena coby kontramatka k panelu. Na to
je ovšem nutné gelové lepidlo.

První zkoušky řekly, že vše funguje jak má, slyšel jsem řady stanic z Italie,
Francie, Ruska i Anglie a to podle
http://www.vhfdx.info/spots/map.php?Lan=E&Frec=50&ML=M&Map=W2L nebyly žádné
extra podmínky! Pokud ovšem nejsou podmínky na šíření vůbec, neuslyšíte nic!
Proto je dobré podívat se na web při testech. Většina spojení se odehrává někde
mezi 50-51MHz.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|