|
![]() ![]() Vydáno dne 23. 07. 2010 (565 přečtení) orientační schema ![]() V principu teda budu vstupní propust spínat spínacíma vf diodama. Počítám, že naladění jádry v jednom bandu bude při dobré volbě těch kondů platit i pro druhý band. Čítač se od oscilátoru oddělí zesilovačem - zda bude stačit jeden tranzistor se uvidí. Atenuátor je s jednoduchým poťákem, výhoda dvojitýho nebude tak velká abych za něj dal Děsu takový děsný peníze. Pro tu prdel malým králíčkům ale přepočítám na Elsie tu nf propust u Polyakova na 80m a na 50MHz jestli by tam nešla taky zvýšit strmost a tím selektivita. Pokud jo tak to sem vrznu na web. Přidal jsem stabilizátor napětí pro oscilátor neb jinak bude ujíždět, že. Jaký "varipták" tam bude se uvidí, asi by mělo stačit i KB109G, když nebude, dám tam KB113 - věc se liší tím, že kapacita u 113 je asi desetinásobná. Což značí to, že oddělovací kond musí být malý (řádově asi desítky pF) pro přeladění těch cca 200kHz na 7MHz bandu.) Tím vznikají dva problémy: je otázka zda to při ladícím napětí 8V ta KB109 přeladí ale ta zase muže mít na oddělení keramiku 1n0 protože její změny kapacity teplotou budou vůči kapacitě variptáku nepodstatné. Na druhé straně s KB113 to přeladíte jistě, ale budete muset dát oddělovací kond slídový (asi tak 47pF?), jinak to bude ujíždět jak kráva! K nf zesilovači jsem přidal regulátor hlasitosti, či spíše úrovně a jeden nf stupeň s trafem. Jednak je to jednodušší než někam cpát LM386 a zase se drbat s šumem, RC členem na výstupu a filtrací napájení, druhak to má i jinou výhodu. Jde o tohle: jakmile tam narvete LM, zvýšíte šum, na sluchátka ho stejně nutně nepotřebujete (ten LM) a ke všemu budete muset postavit další stupeň jako oddělovač signálu pro zvukovku, jinak vám poleze rušení z komplu na vstup ty LM, viz jak jsem myším psal v návodu na RX pro 50MHz. Tím si to celý radostně zkomplikujete. Navíc ono je záhodno snižovat hlasitost RF gainem a né někde v nf! Tím si totiž taky snižujete rušící signály z pásma! Regulátor na hlasitost je tam teda jen na nastavení "semtam někdy" čímž se myslí třeba to, že signál do zvukovky bude moc velký a je jednodušší otočit knoflíkem než se drbat s nastavením vstupní úrovně v komplu! A ostatně na reprák de fakto mit vystup nemusíte natož s buhvi jakym vykonem, doma máte bedny u komplu, na poli sou lepší sluchátka. Dal jsem tam teda zes s trafem bez extra nějaký stabilizace, protože křemíky nemají buhví jaký proudy Ice0 aby to zas bylo tak nutný. No a trafo z tranzistoráku kde bylo na dvojčinný konec. Výhodou je že je tak galvanicky oddělený výstup na sluchátka ale i ten na zvukovku což je to druhý vinutí původně co bylo pro druhý tranzistor toho dvojčinnýho konce. Tím dojde k tomu, že se vám nebude tahat rušení po zemních smyčkách z komplu. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org