Předzesilovač pro pásmo 27 nebo 40MHz

Předzesilovač pro pásmo 27 nebo 40MHz
Vydáno dne 04. 04. 2010 (477 přečtení)

aneb malý dosah u vrtulníčků

vtrzes Jednoduchý předzesilovač do modelů na 27MHz a 40MHz nebo i jinam
aneb "malý dosah vysílaček modelů"

Mám několik modelů vrtulníčků od firmy www.rcobchod.cz na RC ovládání. Nejde
ovšem o firmu, spíše o provedení levnějších modelů (do ceny cca 3000czk) které
bude asi všude stejné. Tj. je vše stavěno metodou "zjednodušte to seč to jde"
což ovšem občas způsobuje různé problémy u zákazníka. Druhý problém výrobců je
prakticky neexistující výrobní kontrola (však si to můžete vyzkoušet sami - vy
"zabijete" půlden, firma ušetří kontrolora...).

Vysílačky mají obyčejně jeden tranzistor ve třídě A (patrně..) buzený z
podivného integráče a antena je navázaná na kolektor velmi podivným způsobem
nepřipomínajícím často nic známého, natož píčlánek. Obdobně se nevyskytuje
prodlužovací cívka. U některých typů lze doplnit součástky (Cobra 9066) a
získat tak větší vyzářený výkon po doladění. Dosah se pak zvýší z cca 20-25m na
asi 40m. Vím, že modely s rotorem cca 30cm jsou spíše na létání v místnosti
(pokud doma máte nádražní halu), ale za bezvětří by se s nimi dalo létat i
venku: kdyby vám ovšem po dosažení jisté výšky či vzdálenosti nevypadly z
dosahu vysílačky a nespadly (nejlépe do akátu či ostružin, že). Zvláště podivné
to je, když víte, že po západu slunce létá i třípovelový "infrák" Apache AH64
od www.rczona.cz do výšky i 45m! (To není vtip, já to zkoušel! Musíte ovšem
zespodu mířit "vysílačkou" na čidlo přijímače vrtulníčku a musí být absolutní
bezvětří! V té souvislosti mne napadá, že by nebylo od věci vyzkoušet
výkonnější infraleddiody...)

Problémem jsou ale i větší modely jako "Volitation 9053"! Vysílač je zde ještě
podivnější jak u Cobry a nemáte co doplnit neb není kam. Přesněji nejde o
špatné osazení, ale už asi o špatný návrh vysílače. Ke všemu výrobce dodává k
modelu na 27MHz antenu kratší jak je ke Cobra na 40MHz! Mechanická konstrukce
ovšem napovídá, že "díra na antenu" byla původně větší (je v ní vyjímatelná
vložka!) a antena tedy delší! Po výměně anteny na vysílačce pro 27MHz za antenu
délky cca 140cm je možné zjistit (např. na komunikačním přijímači) nárůst síly
signálu o 2S! To je tedy asi 12dB a dosah by tak mohl teoreticky vzrůst až na
dvojnásobek původního. Ten je ovšem s krátkou antenou pouze někdy jen 20m ač
tohle už pokojový model zdaleka není (průměr rotoru je cca 60cm)! Přitom jsou
ale známy případy, kdy se tento model dá řídit až na 200m. Rozptyl ve výrobě je
tedy hrůzný - to snad neměla ani Tesla - jenže ta taky nevyráběla v Číně, že.

Otázka je proč? No a to zjistíte hned po rozebrání 9066 nebo 9053. Přijímač je
totiž superregenerační a nemá taky ani krystal. Pochopitelně vše je v SMD, nic
se nedá nastavit a schema neexistuje. Superregenerační přijímače jsou obecně
velmi citlivé, ovšem po pečlivém naladění a nastavení a nikoli když "nasekáte"
součástky na spoj v SMD strojem a "tím to má být hotové". Ono i je, ale vy se
pak divíte těm rozdílům parametrů mezi jednotlivými kusy. Odolnost na rušení je
malá, extra pokud v daném pásmu vysílá silnější stanice (klidně i o 300kHz
vedle) - ba dokonce i mimo pásmo! Antena je drátek omotaný obyčejně kolem
podvozku, s tím se u Cobry nic dělat nedá, ale u Volitationu je lepší natáhnout
konec anteny k ocásku vrtulníku. Antena je jak se zdá navázaná na laděný obvod
přes malou kapacitu. Při téhle kontrukci bych nechtěl zažít létání s dvěma
Cobrami a už vůbec ne Volitationy ve stejném pásmu (byť na jiných kmitočtech
vysílačky) pokud budou do 100m od sebe!

Jediná cesta u větších vrtulníčků je tedy kromě prodloužení anteny asi jen
předzesilovač. Volitation ho unese bez problémů, pro Cobru by asi musel být co
nejmenší a celý v SMD. Do kabinky by ovšem taky vešel.

Předzesilovač nejen zvýší citlivost (bohužel ale i na rušení vzdálenými
stanicemi ve stejném pásmu!) ale i dosah a protože zisk je asi 15-20dB, tak asi
na dvoj až čtyřnásobek (teoreticky - jak říkám, je to závislé i na rušení a
navíc doporučuji i to prodloužení anteny na vysílačce.). V principu by
stačilo, pokud se oběma úpravami dostaneme na dosah asi 100m.

Předzesilovač by mohl odstranit alespoň problémy s rušením z jiného pásma a s
dosahem. Na vstupu má laděný obvod, což řeší (podle kvality cívky) selektivitu
a rušení z jiného pásma či frekvenčně vzdálenější stanice ve stejném pásmu. Pro
pásmo 40MHz by ale stačila vazební kapacita anteny tak 4p7 a je nutné použít
cívku s nižší indukčností! Já pro 27MHz použil dvě SMCC tlumivky 2,2uH
paralelně, u nich se uvádí Q=50. Také jsem kvůli naladění použil trimr. Jeho
váha bude asi nižší, než kdybych použil kostřičku s feritem a pevný
kondenzátor, ač i to je možné, pokud ji máte a můžete měřit tak malé
indukčnosti. Na 40MHz by bylo lépe použít vzduchovou cívku cca 0,6uH vinutou
drátem a dolaďovat stažením či roztažením závitů. (Cívku i laděný obvod vám
spočítá free program Mini-ring calculator). Tranzistor je nízkošumový SMD
BF998, doporučuji letovat mikropájkou! U ostatních součástek nezáleží, zda jsou
SMD či ne, pokud vám ovšem nezáleží na váze, že. (Do Cobry by to asi šlo dát
jen v SMD na tenkém spoji a co nejmenší. Bude zde ale i menší zisk, Cobra má
napájení jen jedním LiPol článkem! Zisk by šel zvýšit asi až na dvojnásobek,
pokud byste ovšem G2 tranzistoru dali na zem přes 100n a zajistili jí předpětí
tak +4V přes odpor tak 100k, což by zase ale v Cobře problém nebyl. S vyšším
napájecím napětím byste to asi museli řešit odporovým děličem nebo zenerovou
diodou a obávám se zakmitávání). Destičku je nutno umístit blízko antenního
vstupu přijímače, leda že máte extra tenoučký koaxiální kablík, kterým to
připojíte. Napájení z přijímače je nutno řešit individuálně. Zem a vstup
najdete, napájení "plus" také, a je vhodné najít bod někde u napájení vlastního
přijímače, nikoli poblíž napájení motorů kvůli rušení.

Ladění předzesilovače není až tak veliký problém, pokud máte vf milivoltmetr
nebo osciloskop (nemusí být nutně do 100MHz, stačil mi doma i BM556 ). Nutně
nepotřebujete ani vf generátor, ač je to někdy lepší. Pokud jste nezničili
tranzistor, bude to fungovat zcela jistě. Podotýkám, že jeho odběr vás celkem
nemusí zajímat, neb motory mají tak veliký odběr, že nějaká miliampéra už
nerozhoduje.

Na výstup zesilovače tedy připojíme osciloskop. Generátor přímo na vstup dát
nejde, to říkám předem, zkresluje to naladění! Vezmeme tedy původní antenu
přijímače, nebo drát shodné délky (Volitation dost "zavazí" na stole) a poblíž
položíme podobný drát zapojený na výstup generátoru naladěného na vysílací
frekvenci. Pokud ho nemáme, použijeme rovnou vysílačku. Nemusím jistě říkat, že
zesilovač napájíme z laboratorního zdroje a NEZAPÍNÁME vrtulník! Pak ladíme
kapacitním trimrem, jádrem cívky nebo jejím stahováním a roztahováním maximální
signál na osciloskopu. Zde je právě výhoda generátoru: jeho laděním zjistíme
lehce, kam je obvod rozladěný a zda je maximum níže nebo výše jak chceme. Ovšem
jde to i bez něj, jen to déle trvá. Po naladění stačí zapojit zesilovač do
vrtulníčku. Pokud vše bylo správně, dosah by se měl znatelně zvýšit.

Zesilovač lze nepochybně použít i na jiné frekvence pokud mu upravíme laděný
obvod. Napájecí napětí by ale nemělo převyšovat cca 15V.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|