Nápad na jeden zrůdný projekt

Nápad na jeden zrůdný projekt
Vydáno dne 10. 05. 2010 (633 přečtení)

zpětnovazebního přijímače

rx Teda napadl mne opravdu zrůdný nápad! Nejde ani tak o to že by to zapojení
nějak moc přinášelo, ač možná taky, ale o to zda by vůbec fungovalo. Zatím ale
nemám čas to zkusit neb se hrabu ve flaškovým nf zesilovači.
Především pokud by to fungovalo tak asi jen se silnými stanicemi.

Inspiroval jsem se zapojením ze sovětských přijímačů. Čili u superhetu s tím
není problém, ale fungovalo by to i u zpětnovazebního přijímače? V principu jde
o automatické doladění ovšem na AM! Problém je, že frekvence ladícího obvodu je
proměnná, jeho Q taky a signál malý a tím se to komplikuje. Ovšem na druhé
straně je zase citlivost a Q kompenzovaný nastavením zpětné vazby kvůli které
ovšem zase chceme to doladění! Je fakt, že jednodušší by teoreticky bylo použít
synchrodetektor s funkcí "lock" (viz. RD detektor a AR z roku asi 1973-1974)
kdyby to ovšem nebylo složitý.

Napadla mne teda zrůdná věc: Pokud máme silný signál na odtlumené feritce či
rámovce (jedno jestli zpětnou vazbou nebo násobičem Q) a definuje nám šířku
pásma hlavně ta zpětná vazba, pokud bychom použili vazební vinutí na diodu coby
krystalka, bude tam jak slyšitelný signál tak ss napětí na její zátěži. No a co
když teda upatláme na feritku vinutí ve stylu "FM demodulátor" ? Logicky by na
něm měla být "S křivka" stejně jako vždycky na IF 10.7MHz, že. Čím bude užší,
tím bude napětí vyšší. Ke všemu by šlo použít zapojení, kde je zpětná vazba
navazbená tak, že se při ladění nemusí moc měnit. (Což je mimochodem druhý
nápad: jak řídit zpětnou vazbu tak aby byla pořád stejná v celém rozsahu
ladění? Dost blízko k tomu mělo třeba tohle:
http://krysatec.benghi.org/phprs/images/200907141003_reflex4.jpg )

Z diod teda leze napětí s polaritou podle rozladění, ovšem malé. To se ovšem
nějakým operákem dá zesílit. No a tím by se už asi dal řídit dolaďovací
varikap. Logicky by taky šlo líp použít zapojení s dvěma obvody čili s laděným
vf zesilovačem a dolaďovat pouze druhý obvod s tou zpětnou vazbou. For je v tom,
že čistě teoreticky by šla použít zpětná vazba až "nadoraz" protože by to opět
čistě teoreticky mělo dolaďovat na nulový zázněj. Čili by byla zajištěná
maximální citlivost aniž by to ujelo a začalo náhle pištět. Otázkou je jestli
by to šlo postavit i prakticky. Zatím jsem nikde neviděl, že by to někdo
zkoušel.

Ono ostatně nevím ani o zapojení s automaticky stabilizovanou zpětnou vazbou.
tedy kromě toho na které jsem tu psal odkaz, to tak skoro funguje. V principu
jde o to, že vazba se musí se snižujícím se naladěným kmitočtem zvyšovat a
opačně. Což se kompenzuje opravdu dost blbě. Pro jednodušší zapojení mne opět
napadá nějaká prasárna: například použít na ladění varikap (nebo ladikond s
potenciometrem na stejný ose což bylo v jakýchsi tesláckých radiích a na
potvoru ho doma nemám! Neválí se vám doma??) a na nastavení zpětné vazby taky!
A ostatně stabilitě by přispělo kdyby se ze dvou varikapů udělal tzv.
diferenciální kondenzátor! Teď mne tak napadá že jsem neviděl nikdy ani to
řízení vazby varikapem, což ale neznamená, že by to nemělo jít. (Holt to sou ty
nápady co na západě nikoho nenapanou protože koupit ladikond tam není problém
jako u nás, že)). Ta křivka stejně nebude přesná, ale stejně jako u toho
zapojení s MPSA18 je dost reálná šance, že se to vykompenzuje v celém SV pásmu
alespoň nějak a jednodušeji než tam. No a pokud jo, pak by mohlo chodit už i
to doladění!

Průběh tý křivky pro nastavení zpětné vazby by těmi napětími pro varikap (či
varikapy) měl jít napaskvilit tak, aby to "nějak fungovalo" změnou průběhu toho
odporu potenciometru. Ví buh jestli je vhodnější lineární, logaritmický nebo
exponenciální alekdyby se ladilo varikapem, tak na stejný ose ten druhý
potenciometr může mít klidně jiný průběh, na starých tesláckých jde to rozebrat
a vyměnit dráhu! (Nepochybuju že lineární pot. kombinovaný s logaritmickým by
byl pro GES neskutečný problém, hi - natož s exponenciálním). Blbý je jen to,
že varikapy jako KB113 má asi jen Buček a navic na plný přeladění pásmem by
potřebovaly tak 20V. Proto by na testy byl asi lepší ten ladikond s
potenciometrem (v čem to sakra bylo?).

Opět je zase ale for v tom, že extra u ladění varikapem by se hodilo to
automatický doladění, hi.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|