MW přijímač s kompenzovanou zpětnou vazbou

MW přijímač s kompenzovanou zpětnou vazbou
Vydáno dne 24. 05. 2010 (663 přečtení)

popř. další úpravy

prijimacMW Přijímač pro MW s kompenzovanou zpětnpou vazbou

Na toto zapojení jsem myslel už dříve když jsem stavěl zpětnovazební přijímače
na střední a dlouhé vlny. U prakticky všech zapojení co znám ( snad mimo
http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2009070501 ) je zásadně
problém s řízením zpětné vazby v celém rozsahu. U frekvence např. 540kHz je
problém aby vazba vůbec nasadila zatím co se stejným nastavením kolem frekvence
954kHz už přijímač silně kmitá. To je patrně dané tím, že "Q" obvodu v celém
rozsahu není stejné a na dostatečnou vazbu na vyšších kmitočtech stačí menší
zpětnovzební kapacita. Což je patrně zase důsledek toho, že impedance
zpětnovazebního kondenzátoru je zde nižší, čili vazba je pak vyšší. To do jisté
míry řešily např. diferenciální kondenzátory, ale ty jsem u nás viděl pouze na
fotce (ač v NDR se kdysi vyráběly). Problém je dnes už i v tom, že neseženete
ladící kondenzátor, tedy u nás, že, a asi si ho nebudete objednávat z USA.

Pokusil jsem se tedy vyřešit zpětnou vazbu jinak. Zapojení není zcela ideální,
ale při pečlivém a několikrát opakovaném nastavení a při stabilizovaném
napájení funguje dobře. (Podotýkám, že s varikapy KB113 a napájením 12V
neproladíte celé MW pásmo, na to je potřeba tak 18V! Ovšem o lepším varikapu s
kapacitou tak 250-280pF nevím). Jinou možností (a lepší!) by bylo použít ladící
kondenzátor na společné ose s potenciometrem což je ovšem taky problém. V
přijímačích Tesla podobná věc byla, ovšem měla dělený potenciometr a to zas
nejde použít. Ovšem pak by nebylo potřeba napájení nad 12V, to je zde prakticky
jen kvůli ladícímu varikapu.

Zapojení funguje jako běžný zpětnovazební přijímač, pouze s tím rozdílem, že
nepotřebujete v celém rozsahu nastavovat zpětnou vazbu (je nutno ovšem provést
nastavení tak, aby vazba nebyla nastavena až na hranici rozkmitání). V důsledku
toho se pak neděje to, že by se přijímač sám rozkmital a neklesá výrazně
zesílení jakmile ladíte k nižším kmitočtům. Detekční diody mají předpětí:
zvyšuje to citlivost a snižuje zkreslení při slabých signálech. Jako nf
zesilovač stačí použít běžné zapojení LM386 se zesílením 20-50. Přijímač
pracuje i bez externí anteny, s ní ovšem výrazně lépe a při dlouhém longwire
(cca 20 a víc metrů) stačí vazební kapacita 5pF a nedochází k výraznému
rozladění ladícího obvodu antenou.

Zpětná vazba je závislá na naladěném kmitočtu: kapacita varikapu klesá se
stoupajícím kmitočtem (tedy vlastně shodně u obou varikapů) a tím zabraňuje
rozkmitání při ladění v pásmu. Je ovšem nutno opakovaně několikrát nastavit oba
trimry, dolní na nižších kmitočtech a horní na vyšších aby byl souběh dokonalý.
Čistě teoreticky je pak zesílení rovnoměrné v celém pásmu. Je ovšem možné, že
bude nutno změnit hodnoty kondenzátorů 680pF nebo počet závitů zpětnovazební
cívky. (Vazební do báze má asi 3 závity, zpětnovazební u mne asi 10). Ladící
cívka má asi 330uH a v mém případě je rovnou z přijímače laděného kondenzátorem
cca 270pF. Tranzistor MPSA18 má velké zesílení (900-1500) a nízký šum. Místo
diod BAT46 je lepší použít 1N5711, pokud je ovšem seženete. KB113 je ještě ve
výprodeji např. "u Bučka" v Brně. V principu je možné místo MPSA18 použít i jfet
BF245A, ovšem odpor v kolektoru je pak 430R, gate je přímo na laděný obvod a
musí se vynechat odpor M56 a změnit kapacity kondenzátorů 680pF. Ovšem
nastavení je mnohem složitější, neb se zpětná vazba "tahá" a citlivost rozhodně
není lepší.

Dalšího vylepšení (ale to jsem v tomto zapojení netestoval, vím ale, že to
funguje) by šlo dosáhnout zavedením AVC. Tj. vf nosná by se usměrnila a
vyfiltrovala od nf složky a usměrněné záporné napětí by se přivádělo na bázi
tranzistoru. To by mělo za výsledek hned dvě věci: zesílení tranzistoru a tedy
i hlasitost by se do jisté míry vyrovnala (zvláště u silných signálů),
tranzistor by se zavíral a tak by navíc klesala zpětná vazba, což by jednak
potlačilo možnost rozkmitání, druhak s poklesem zpětné vazby dojde automaticky
i k rozšíření kmitočtového pásma nf zásluhou poklesu "Q" obvodu.

No a v blízkosti opravdu silných stanic lze vyzkoušet ještě jednu úpravu: ta
ovšem závisí na tom, zda se na feritce pro její funkci opravdu nakmitá dost
velké napětí. Pokud byste na feritku dali další vinutí v provedení poměrového
detektoru s Ge diodami a pro jeho výstupní ss napětí použili k zesílení vhodný
OZ, šlo by toto napětí použít i k AFC čili automatickému doladění! To není
nesmysl, dolaďovat se dá i na AM, ne jen u FM přijímačů! K doladění totiž
potřebujete poměrový detektor, "S" křivku" a nosnou vlnu, na modulaci nezáleží.
Podobné zapojení, ač na mezifrekvenci asi 468kHz, měly např. sovětské přijímače
Leningrad.

Hodně štěstí při experimentování!

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|