|
![]() ![]() Vydáno dne 16. 01. 2011 (1441 přečtení) a jiným zapojením ![]() ![]() ![]() jaksi odmítalo chodit a tak jsem ho upravil podle sebe. V zapojení jsou použity elektronky E88CC, ale patrně půjde i s ECC88, PCC88 nebo PCC189, ovšem je třeba dbát na žhavící napětí, které je u PCC88 nebo 189 jiné (přijímač by se pak měl napájet cca 15V dle žhavícího napětí elektronek v serii). Především oscilační trioda musí bý nová, či aspoň velmi dobrá, jinak mohou být problémy s rozkmitáním při tak malém anodovém napětí! Přijímač jsem stavěl s výměnnými cívkami, protože ty už jsem měl od svého negadynu s EF85. ( viz.: http://krysatec.benghi.org/phprs/view.php?cisloclanku=2008121102 , antenní cívka se v tomto zapojení používá jako vazební) V principu nejde o běžné zapojení zpětnovazebního přijímače, je zde samostatný oscilátor a druhý stupeň pracuje jako detektor AM s násobičem Q (což je třetí elektronka) nebo jako směšovač při příjmu SSB. Poslední trioda je nf zesilovač. Vstup je přes oddělovací stupeň, výhodou tak je, že do anteny neproniká signál z oscilátoru a pak i to, že jak se zdá, na vstup jde pak připojit jak přímo longwire, tak i koaxiál z ununu. V pásmu SV jsem v citlivosti u obou možností neviděl žádný rozdíl. Tlumivka má zabránit pronikání VHF signálů, ale patrně to půjde i bez ní. Vazební kapacity 18p, 100p a 47p je záhodno vyzkoušet experimentálně. Obdobně laděný obvod je vhodné navrhnout tak, aby odpovídal tomu v jakém pásmu chcete ladit a aby oscilátor spolehlivě kmital. Počty závitů neuvádím, protože nevím jaký ladící kondenzátor popř. feritovou tyčku se vám podaří sehnat. V pásmech KV je vhodné použít k ladícímu kondenzátoru paralelně další, asi 25pF pro jemné ladění (alternativně varikap ovšem se stabilizovaným napětím). Je třeba také dbát na správnou polaritu vazební cívky aby se oscilátor rozkmital! (Pokud se nerozkmitá, ale při zvyšování napětí na anodě třetí triody se zvyšuje selektivita a zesílení, je počet závitů vazební cívky malý. Pokud se zesílení nezvyšuje, zkuste prohodit vývody cívky.) Přijímač nepotřebuje regulátor hlasitosti, stačí použít potenciometr na vstupu, což je ostatně i lepší z hlediska potlačení rušení. NF zesilovač stačí tak na sluchátka (nejlépe stará a dobrá ARF212 nebo podobná, obsahují reproduktorky 75 ohm které lze zapojit do serie). Výstupní trafo je bězné malé síťové, nejlépe tak 230V na 9V, ale jde i cokoli mezi asi 6 až 20V. Lepší by bylo použít trafo NTE10/3 z GESu, ale až uvidíte cenu, dovíte se proč jsem ho nepoužil... Možnou úpravou je vynechat oddělovací stupeň a použít další vazební cívku pro antenu - pak ovšem lze použít jednu celou E88CC jako nf zesilovač, citlivost se výrazně nezmění, hlasitost ovšem ano. V tom případě by trioda nf předzesilovače měla odpor asi 33k v anodě, 22n vazební kondenzátor a 1M2 z mřížky do země. Ovšem s nastavením oscilátoru a ladění a používanými antenami může být pak větší problém! Celá konstrukce je mechanicky na běžné instalační krabici, ona se totiž dobře vrtá (vrtáky do dřeva, né do železa!) a ty dvě díry na ní "na kabely" jsou přesně jak dělané na použité patice elektronek. Pouze víčka na dno je třeba zabrousit, jinak se krabice různě kroutí a křiví a nechce stát rovně na nožičkách (samolepící, ale doporučuji raděj pořádně přilepit lepidlem). Většina věcí je zalepena vteřinovým gelovým lepidlem popř. chemoprénem. Zapojení fungovalo bez problémů (tedy až jsem ho "vyvinul"), pouze je nutné mít kvalitní elektronky. Nezkoušel jsem frekvence nad asi 4MHz (jen asi 240kHz až 4MHz), ale půjde to i výše. ![]() ![]() ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org