Cívky na SV a DV

Cívky na SV a DV
Vydáno dne 20. 09. 2011 (551 přečtení)

měření a kvalita

Novy3 Cívky, té radosti na Starým Bělidle co bylo když jsem to jak krysa měřil! A
vinul, což bylo ještě horší až k scípnutí. Tím pádem jsem taky nevinul
pavučinouvou cívku, mj na to už nemám lanko a nemám ani jiný lepší. Kdybych měl
aspoň 3metry nějakýho lanka s móc a móc drátkama tak bych navinul ještě jednu
feritku na ten velikej ferit z Rigy!

Mimochodem a záchodem jak už tady nakouslo mourovatý Mourče, pokud vinete
rámovku tak elekrikářská licna není vf lanko, to je jak vinout to stejně
tlustým drátem! VF lanko má ty drátky od sebe IZOLOVANY!!! (Na druhé straně já
tím rám vinul ale jen proto, že to bylo doma a vine se tím líp jak tlustým
drátem. Dost na prd je vinout to plochým počítačovým kabelem: je tenký a má to
pak šílený mezizávitový kapacity tudíž mizernou přeladitelnost.)

Z obrázků a údajů plyne že:

plochý ferit byť vinutý drátkem 0,3mm a i když má prakticky stejný průřez jako
tyčka je úplně na prd. I tyčka vinutá drátkem 0,1mm je lepší! Ještě lepší je
ale vinout cívku lankem 9x protože tam je Q asi 60. Na druhé straně to ale
nemusí být moc odlišné od drátku 0,3mm na té samé tyčce!

Názornou ukázkou proč starý cívkový soupravy byly lepší jak moderní feritky je
ovšem křížově vinutá cívka jádrem na doladění která má sice Q taky 60, ovšem je
vinutá lankem jen se třemi drátky!! (Mimochodem SMCC tlumivky mají mít Q taky
nad 60 ale dle mýho měření to bylo spíš tak 45. Buď sou horší nebo mi vycházely
měřením o třetinu horší výsledky což se nedá vyloučit. Podstatné nejsou ale
absolutní hodnoty /nota bene já měřil ne cívku ale celý LO/ nýbrž srovnání
mezi sebou.

Fór ovšem je vzduchová křížově vinutá cívka což je vlastně DV cívka z toho
feritu s devíti drátky. Ta má Q=80! Z toho plyne proč ne feritku, že. Též proč
je lepší rámovka jak feritka. A proč na krystalky a scíplé přijímače
potřebujete cívky vzduchové s tlustým vf lankem s moc drátkama /nejlip Litz Rope
660, hi) aby to vůbec hrálo a nejlíp křížově vinuté. K čemuž se ještě dostanu.

Když ferit tak veliký, dlouhý a tlustý! Tyčka z Rigy navinutá lankem 27x má Q
95! No a vzduchová cívka stejným lankem na 40mm trubce novodurce má Q 100-115.
Všechno jsem pochopitelně měřil na stejné frekvenci asi 750kHz!

Na následujících obrázcích je vidět, jak se při stejné frekvenci mění
naindukované napětí na LO při změně Q od 40 do 800! (Cívka vzduchová navinutá
tím lankem 660 prý měla Q=900!!! ) A taková kvalitní cívka vám klidně nahradí
jeden stupeň nf zesílení s tranzistorem nebo lahví! Tam totiž může pak být
rozdíl i 20dB! No a když jde o krystalku a nemáte tam zpětnou vazbu... tak je
to jasný, že.

Mimochodem 20dB je tak zhruba 3S. Vysvětluje to taky proč na Degena /nejen na
něj/ na ferit slyšíte úplný hovno a to v něm ještě musíte nohou stát!

U Degena je ostatně extra na SV a DV lepší když se vypne ferit a přijímáte na
teleskop, hi! (což jde při nastavení ladění "od nuly" neb to vypne ferit
a přepne vstup na ten teleskop na všech bandech.)

V přijímačích je obvykle mrňavý ferit, tence vinutý, a nedej buh že je to v
přijímači s neladěným vstupem, to je už úplná katastrofa! Což jsou všechny
"nové", že. A pak se divte, že na starý ruský radio s feritkou jak je Riga
slyšíte 3x tolik stanic.

Kondy jsem neměřil. Nicméně z toho plyne, že jakmile si hrajete s malou
antenou, jedním tranzistorem nebo flaškou nebo s krystalkou potřebujete kvalitní
cívku a to jak na ladění tak na případný odlaďovač místní stanice. Jinak
chytíte tak starou Belu /pokud ji už někdo nesežral/ a né nějaký stanice.

W7ZOI používá v krystalce toroid FT114-61 s drátkem 22 což teď nevím průměr, vf
lanko by ale dle mne bylo lepší. Ač mám pocit že dle něj ne ale nevím proč. Q
měl asi 300. Ovšem cívky, né celýho obvodu jak jsem měřil já navíc provizorně a
tudíž blbě a teda nižší jak je Q cívky. Jádro je ale drahý jak prase.
Osobně bych to vinul vzduchový na trubku nebo jako pavučinu.

Jinak je samozřejmě lepší vázat antenu cívkou jak malym kondem nahoru na LO,
tak to mám jen v preselektoru neb tam bych se z cívek a přepínání asi pak
posral. Navíc u něj nejde tak o zisk nebo selektivitu, jen o preselekci! Účelem
je teda vyřešit to, že výrobce přijímače je prase a má neladěný vstup, a ne to,
že je naprostý hovado a ještě má i malou citlivost a mefu širokou jak vjezd do
pískovny! (mefu by řešil tak leda násobič Q na mf kmitočtu)

Osobně si myslím, že ty mnou měřený Q cívek jsou tak o 30-50% nižší jak udávám.
Čili ta s Q 100 bude mít v reálu asi 150-200.

Mimochodem na to měření stačí mít nějaký byť i nf generátor obdélníku s dost
velkým výstupním napětím a osciloskop a na těch DV/SV vázat generátor tak přes
5-15pF, na KV přes ještě méně. Jo.. nezkusil jsem to ale generátor obdélníků na
kalibraci mívá i ten osciloskop!

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 18 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|