|
![]() ![]() Vydáno dne 21. 09. 2011 (365 přečtení) a provedení Na rozdíl od líných koček se superhetem co neustále nic nedělají a jen se válí a spí a když nespí, otravují chudinky krysy...) Jednak jde o to že jak už jsem psal, přenos v celým pásmu nebude stejný tedy stejně veliký. Jednak to v reálu nedá ten obvod, druhak to nemusí dát ani vstupní impedance (třeba tranzistoru) která se bude měnit taky. Obyčejně to tedy vypadá tak, že na vyšších frekvencích stačí menší vazba aby se to rozkmitalo. Což sice vypadá divně, ale v reálu to tak je. Jiný důvod bude patrně i to, že obvyklý způsob vazby je cívka na LO z anody a přes kond do země. To je obvyklá hrůza! On totiž navíc ten kond do země bude mít tím nižší impedanci čím je větší kmitočet takže dle všeho ta vazba bude s vyšším kmitočtem narůstat. Takže asi bude lepší vazba z katody do odbočky na cívce. Tam evidentně pak není nutný s tím poťákem tak hrkat při změně kmitočtu jako když to taháte přes kond. Ono to totiž má být zcela jinak: krom toho že by ten LO měl byt kompenzovaný tak, aby měl pokud možno stejný přenos od třeba 500 do 1600kHz, měla by být kompenzovaná i ta vazba což s jednim kondem není. Museli byste použít buď tohle zapojení s poťákem (http://krysatec.benghi.org/phprs/images/200907141003_reflex4.jpg ) nebo diferenciální kondenzátor co nemáte neb se nedal sehnat u nás asi ani za socialismu, akorát tak v NDR. U toho Macrohenrydyne v mým provedení je ještě jedna prdel pro malý a velký králíčky: To vazební trafo je naladěný právě tak, aby kompenzovalo pokles na LO na kraji pásma! V důsledku toho při dobrým nastavení na zpětnou vazbu v celým bandu prakticky ani nesáhnete. Krom toho: ty problémy s vazbou řeší dost i použití negadynu! Všechny negadyny co jsem dělal jaksi fungovaly líp, jak běžný zpětnovazební RX extra tedy když ten RX měl "klasickou zpětnou vazbu" jak píšu nahoře. Vazba by navíc měla nabíhat jemně, né "hrk sem hrk tam" což je pak děs neb buď to piští nebo to zas nic nepřijímá. Na což má vliv nejen provedení vazby ale i elektronka nebo tranzistor. S některýma to prostě nejde: i když se to zavazbí, prd to zesiluje. Obzvlášť hnusný problémy bývají s JFETy - ještě hnusnější jak s MOSFET a extrémně hnusný oproti bipolárům a elektronkám. Což je další důvod proč stavím s flaškama na nízkým napětí. Mimochodemn odtlumit LO násobičem Q a signál pak něčím detekovat sice jde, ale obyčejně je to horší jak negadyn nebo audion. Ač by to teda teoreticky mělo být lepší. Jenže v reálu se to tak nezdá. Efekt by měhlo mít tak tohle: http://krysatec.benghi.org/phprs/images/201103271415_Grid%20feedback.jpg a http://krysatec.benghi.org/phprs/images/201101161107_2E88CC.jpg jenže já žádnej extra přínos oproti třeba negadynu teda neviděl... ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org