Dnešní datum: 18. 10. 2014   | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |    
  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

RSS výstup
Rozšířené vyhledávání

  Seznam rubrikkulatý roh
mínus Astronomie
mínus Informace, komentáře
mínus Recepty na jídlo
mínus Schémata
mínus Udělej si sám
mínus UFO,technika,záhady
mínus Zajimavé články

  Vyhledáváníkulatý roh

Hledej
v článcích


Cyklistika UbytováníSamota ubytováníPenzion Jižní ČechyChaty Jindřichův HradecZarybněnostKunžakUbytování Česká KanadaUbytováníStrmilovChalupa Česká KanadaJižní Čechy chataKomorníkPenziony

téma * Hrající "Algena"
Vydáno dne 08. 04. 2013 (499 přečtení)

ze starýho webu: spíše Tictac....

Novy1 Jednoduchý přijímač na střední vlny.

Po dlouhé době jsem se nechal zlákat možností postavit jednoduchý malý přijímač
na místní středovlnnou stanici. Předpokladem bylo využít co nejvíce toho, co se
každému válí v šuplíku a udělat to tak malé, aby to vešlo do nějaké běžně
dostupné krabičky i se zdrojem. Nahlédl jsem tedy do šuplíku a začal shledávat,
z čeho bych takový přijímač mohl postavit. Po krátké době na mne vykoukl obvod
MAA125, krabička od TicTacu, a špendlík, který jsem si hned ze začátku zapíchl
pod nehet... Tím sem měl základní věci pohromadě a po větách souvisejících se
špendlíkem, které zde raději nebudu opakovat, jsem mohl zahájit práci. Vzpomněl
jsem si, že kdysi existovala "hrající Algena" a "Kňour" a tak jsem se pokusil
zkombinovat po paměti oboje. Kňour kňoural obstojně, jak se pamatuji, ale byl
příliš velký, používal atypický konektor na sluchátko, a zapojení by asi
nesneslo malou cívku na vstupu kvůli citlivosti. Algena to kdysi řešila obvodem
MAA115, takže jsem se pokusil o něco podobné. Problém totiž je, že těžko
seženete feritku délky např 30mm a průměru 5mm, jak by bylo potřeba pro vstupní
obvod. Takže musíte použít malá jádra a tím klesne citlivost Kňoura pod
použitelnou hranici. Abych si vše zjednodušil, použil jsem na prototyp plošný
spoj právě z Kňoura, který jsem různě ostříhal na menší rozměry a dovrtal pár
dírek navíc. Kupodivu se však nakonec na něj i do krabičky vše vlezlo. Vstupní
obvod je tedy řešen tak, že se vezme kostřička průměru 5mm vykuchaná ze staré
TV mezifrekvence a navine se na ni asi 100 až 120 závitů drátem průměru 0.1mm.
Když budete mít štěstí, podaří se vám možná "kuchnout" kostřičku i s těmi 100
závity jako mě a nebudete muset vinout nic! Jen vyšroubujete původní jadérka a
nahradíte je stejnými ale o délce 12mm a značenýma žlutou barvou. Zašroubujete
tam dvě, ale necháte mezi nimi malou mezeru. Zkoušel jsem cívku orientačně
změřit, a můstek povídal něco, že kolem asi 100uH by to mohlo být. To se mi
líbilo, neb tak nějak jsem si to představoval, poněvadž ladící kapacity mi
vycházely někam kolem 330 až 390pF. Takže jsem použil kapacitní dělič na vstupu
jako u Kňoura a tím se vyhnul odbočce na cívce a získal možnost nastavit vazbu
dalším kondenzátorem. To je velice výhodné, když se vám například zapojení
rozkmitá, můžete zvýšit kapacitu kondenzátoru proti zemi a tak tento problém
odstranit. MAA125 jsem nasoukal na místo, kde dřív býval tranzistor KF525, jen
jsem mu překřížil nožky 2 a 4 a poněkud upravil spoj z druhé strany. Další
problém byla tlumivka. Našel jsem však jakýsi toroid průměru asi 7mm na který
jsem navinul asi 40 závitů drátem 0.1mm. Byl původně označený šedou barvou. No
a po změření měl také asi 100uH! Zbytek jsem zkoušel čistě experimentálně.
Například se zjistilo, že odpor a kondenzátor ve vývodu 4 IO ani není nutný,
jen je nutno jinak nastavit pracovní bod IO, a že to prakticky hraje tím víc,
čím menší odpor tam je. Ale když už tam byl, tak jsem ho tam nechal.
Elektrolyty jsem vykuchal z jakési desky, na které byly takové malé, milé,
tantalové kapky 47uF. Zjistil jsem ale, že pracovní bod nenastavím ani zaboha,
pokud nebude ve výstupu nějaký odpor, tudíž jsem do serie s tlumivkou dal odpor
120R, neb víc bylo horší a míň jak asi 82R taky. Pak se teprve zadařilo
nastavit s pomocí trimru pracovní bod a po změření trimr nahradit odporem 150k.
Kondenzátor za diodou jsem musel zvýšit až na M1 neb jinak to nepříjemně
kmitalo a při snížení vazebního kondenzátoru do diody to sice nekmitalo, ale
zase hrálo slabě. Takže doporučuji "zkusmo zkusit" s čím to bude nejlepší, což
platí i pro odpor pro předpětí diody a tranzistoru. U mě se jevilo, že to
nejlíp hraje s 27k, přičemž tranzistor měl zesilovací činitel asi 270.
Samozřejmě záleží i na sluchátku. Nejlepší by bylo tak nad 100R ale moje mělo
jen 75R a se sluchátkem pod asi 50R to moc hrát asi nebude... Optimální byly
sluchátka od naslouchacích přístrojů. Měly dost velkou impedanci a navíc byly
kvalitní a měly dokonalý přenos. Teď, pokud je vše v pořádku, možná už něco i
hraje! Já se v Brně trefil dokonale! Pokud zašroubuji jádra až skoro k sobě,
hraje mi "Brno" na 900kHz, pokud jsou jádra akorát na koncích kostřičky, hraje
"Svobodná Evropa" někde kolem 1233kHz. Výhoda: nemusíte složitě vybírat
kondenzátory, jakmile se "chytíte", stačí vybrat hodnotu takovou, jakou vám pak
přesně dokáží doladit jádra! A ještě jedna: pokud jezdíte "od někud někam", a
budete li mít na kmitočty štěstí, mužete si např. na chatě jadérka přeladit na
jinou stanici než doma! Dlouhé vlny jsem nezkoušel, ale v okolí Topolné bude
stačit navinout větší počet závitů a jistě bude hrát taky! Na napájení jsem
použil "mikrotužku" neb nic jiné do krabičky nevejde. Ale nabíjecí moc
nedoporučuji, neb nejlíp to hraje tak kolem 1.3-1.6V, pod 1.2V je to už slabší
a pod 1V je to něco ve stylu "sousedova myš zpívá ve sklepě"... Zato se ale
podařilo vyřešit jednoduše vypínání napájení! Stačí použít jack 3.5 stereo.
Sluchátko je ovšem mono. No a z toho plyne, že po zasunutí sluchátka se nejen
zapne sluchátko k tranzistoru ale i napájení pro zbytek přijímače. A nakonec
jistě každého zajímá, "kolik to žere". Změřil jsem to a bylo to u mne asi 12mA
a to není na mikrotužku zase tak moc. Závěrem ale musím říct, že nejde zrovna o
provedení pro začátečníky! Bez ohledu na to jaký spoj použijete, tj. jestli si
upravíte "Kňoura" nebo navrhnete svůj, místa je málo! Navíc je i tak nutno spoj
po naletování součástek opatrně obrousit na brusce aby nikde nic "nečouhalo" a
aby se to do krabičky vlezlo! A na stavbu a nastavení je to mnohem horší jak
Kňour! Ten stačilo trefit do pásma a do stanice a pokud tam nebyla chyba, tak
jel! Tady to ale neplatí, neb rozptyl parametrů IO MAA115,125 či 145 může být
velký, na rozložení a součástkách záleží taky a pracovní body je nutno
nastavit! Prostě je nutno měřit i experimentovat. Zato ale získáte praxi, jak
takové zminiaturizované věci stavět, na čem všem může záležet, využijete věci z
výprodeje či co doma najdete, a hlavně budete mít hroznou radost, když to
konečně začne hrát! Věřím, že i zkušení radioamatéři si zkusí připomenout svoje
mladá léta a začátky a pokud budou mít čas a chuť, postaví si tento "myší"
přijímač jen tak pro radost.


[Akt. známka: 1,00] 1 2 3 4 5

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  Původní webkulatý roh

Původní Web

  Kalendářkulatý roh
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31   

  Brno ONLINEkulatý roh
Brno-Malinovského nám.

Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org