|
![]() ![]() Vydáno dne 28. 06. 2012 (590 přečtení) poznámka Nový středovlnný preselektor má vysokou jakost, ladí ostře, a rozsah má 310 až 1810 kHz! Cívka 100z lakovaného drátu, na kartónové kostře CU 0.3 mm. lak. Jádro 10 x 10 x 73 mm. z nějaké pravěké feritky, snad z 50 let... Preselektor může samozřejmě pracovat i samostatně jako FA, ale opravdu pouze pro pár nejsilnějších stanic. Jako anténa je podstatně slabší než i jen sedmiferitka na kterou v noci poslouchám Řecko. K preselektoru mohu koaxem připojit nejen LW ale i svod od rámové antény. Pak ovšem musím ladit preselektor i anténu... Ale zase na druhou stranu to má tak úzkou propustnou křivku že se tím sníží i úroveň rušení! 73! VKu ---------- Potíž je, že lakovaný drát nedá takový Q jako vf lanko 27 lanek a starý ferity a hranatý asi nebudou tak dobrý jak některý dnešní. Nota bene, musíte mít i vzduchový kond jinak je to celý na prd. Když jsem to zkoušel já, tak to Q na takový cívce bylo tak poloviční! Viz třeba zde: http://krysatec.benghi.org/phprs/images/201109200831_civky.jpg Ostatně s Q kolem 60 se dostáváte tak na úroveň SMCC tlumivky coby cívky, hi... A nejlepší by byl toroid kterej ovšem se už drátem cca 0,3mm vine. (Je to tentokrát lepší jak lanko!) No a pak to má Q přes 200! Viz: http://krysatec.benghi.org/phprs/images/200712081141_fet+q.jpg Větší problém ale je, že feritka chytá rušení ale i signály co chytat jako preselektor nemá! Ovšem VKu tam nemá asi tolik rušení ani blízký SV/DV vysílač aby se to významně projevilo. Jinak jsem toho názoru, že toroid by byl nejlepší a plechová bedna na preselektor taky. Bez anteny byste měli slyšet tak leda hrobovýho ticho! A né "Hvězdu" z 270k i na 540k nebo "sousedovu cirkulárku". Otázkou je už i zmiňovaný poměr C/L kde rozhodně vyjde líp ladit menší kapacitou větší cívku jak opačně. Pokud to ovšem technicky lze, že. No a platí to extra tehdy, když máte pasivní preselektor neb ztráty v tom obvodu a způsobené blbým poměrem L/C nemá co nahradit. Jinak mám silný pocit, že nový přijímače kde je neladěný ferit na vstupu jsou tak leda na hovno, protože i Degen 1103 přepnutý softwarově na teleskop na LW a i MW dává lepší signál jak na ten pitomý ferit uvnitř! Mám takový děsný pocit, že kdybyste u takovýho RXu ten ferit namotali jako civilizovanou MW cívku a vyvedli ven na nějaký nastrkávací konektorek ty fousy pro ladikond, tak i s malym kondem plastovitým z japoňáku ( který by ten ferit vyladil) by byl signál o řády lepší! ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org