|
![]() ![]() Vydáno dne 24. 09. 2012 (380 přečtení) stručný popis ![]() ![]() a bylo mi povědomý. Načež jsem došel k závěru, že musí fungovat podobně jako to u "Macrohenrydyne"! Což asi jo, pokud máte dojem že ne, tak pištěte! Jak už jsem říkal, připomíná to můstek, tedy oboje řešení. To značí i to, že to v Macrohenrydyne půjde použít i s flaškou a opačně. Není myslím žádný zvláštní důvod aby to nešlo. Oboje se vyznačuje tím, že na zpětnou vazbu víceméně nemusíte v celým rozsahu ladění sáhnout. Což jinak musíte a často. "Normální" vazba je obyčejně z anody nebo kolektoru do cívky a ladičákem do země. Což je samozřejmě to nejhorší řešení, že. Dederoni to řešili tím, že vyráběli diferenciální ladičák. Čili rotor běhal mezi dvěma statory, kterejžto jeden vedl do země a druhý do zpětnovazební cívky a rotor pak na anodu. Tím se energie dělila a část tekla cívkou a část do země což přispívalo ke stabilitě vazby. Pokud totiž teče jen cívkou a kondem, stabilní to nikdy není. Když se podíváte na to ruský zapojení, funguje stejně, ale navíc je to elegantní způsob jak obejít to, že výrobci jsou hovada a diferenciální kond tak neseženete, extra pak ne u nás (nikdy jsem ho živej neviděl...ba ani chcíplej!). Holt tady běháte pevným kondem mezi anodou a koncem zpětnovazební cívky! To pak vysvětluje, proč je ta vazba stabilnější a nemusíte do ní furt drbat při každým přeladění. Míň už to vysvětluje, proč NIKDY v žádný knize co jsem u nás kdy viděl tohle nebylo a všude se prostě dělala "klasika" protože navíc ty diferenciální kondy měli akorát tak Dederoni a to ještě ví buh jestli. Vlastně jsem o tom četl akorát v jedný knížce (o těch dif. kondech) od nějakýho Dederona a to ještě ze 70tých let. Ještě zajímavější je to Macrohenrydyne. Tam to už evidentně můstek je. Samozřejmě odmyslete si ten ladičák 360pF a to vf trafo který ladí nebo dolaďuje. Když se na to podíváte krysím okem, tak navíc jde měnit vazbu dokonce od kladné po zápornou! Tím máte ještě větší rozsah a možnosti. S elektronkama jsem to nezkoušel ale nevidím jediný důvod proč by to nemělo jít. Dobrej fór navic je, že nepotřebujete regulaci hlasitosti. Teda zásluhou toho, že z tý vazby uděláte zápornou a snížíte tak zesílení, že. Přitom navíc zvyšováním zesílení současně zužujete přijímaný pásmo a snižováním rozšiřujete. Což taky není od věci. Jiná věc je vazba u flašky z g2, jako je tady na webu u hybridního regenu. Ta je pak stabilní taky, ale zas netuším, jak bych ji asi aplikoval na tranzistory když tam žádnou g2 nemám, že. (Nepleťte si s dulagte mosfetem, tady byste asi museli mít tranzistor se dvěma kolektorama... což by byl problém.) ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org