--------------------------------------------------

PŘIJÍMAČ PRO KRÁTKÉ VLNY

Konstrukce přijímače byla vyvolána snahou umožnit zájemcům příjem alespoň na
jednom radioamatérském pásmu. Protože v našich obchodech se obdobný přijímač
neprodává, nezbývá, než si jej postavit vlastními silami. Konstrukce byla proto
zjednodušena tak, aby ji zvládl i nepříliš zdatný technik s minimálním
vybavením. Potřebné vybavení: Pro sestavení přijímače zcela postačuje pistolová
páječka, znalost pájení a znalost součástek. Pro kontrolu napětí je nutný
měřicí přístroj (AVOMET, UNIMER apod.). Oscilátor přijímače je nutno nastavit
podle čítače nebo komunikačního přijímače v radioklubu. K nastavení vstupních
obvodů je vhodný signální generátor (nebo použijeme již nastavený oscilátor
přijímače a vysokofrekvenční sondu k měřícímu přístroji.

Zdroj napětí

Přijímač je možno napájet ze dvou plochých baterií (napětím 9 V). Odebíraný
proud je asi 25 mA. Je rovněž možno použít zdroj stejnosměrného napětí 12 V. U
tohoto zdroje je však nutno dbát na dobrou filtraci napájecího napětí, jinak se
na výstupu objeví nepříjemné vrčení. Při použití zdroje 12 V je odběr proudu
asi 35 mA.

Použité cívky

Protože nelze koupit cívkové kostřičky vhodného provedení, lze předpokládat, že
každý zájemce použije dostupné kostřičky různého provedení. Proto byla deska s
plošnými spoji konstruována pro použití téměř libovolných kostřiček přiměřené
velikosti. Rovněž laděné obvody byly navrženy tak, aby na každé cívce bylo
pouze jedno vinutí. Protože v laděných obvodech nejsou použity dolaďovací
kapacitní trimry, je nutno použít kostřičky s možností dolaďování indukčnosti
jádrem. U prototypu byly použity cívky z mezifrekvenčních transformátorů z
výprodeje. Vinutí této cívky je na malé čince z feritu, kolem které je
šroubovací hrníčkové feritové jádro. V tabulce je informativní počet závitů a
indukčnost cívek: cívka : počet závitů /indukčnost [uH] L1 / 48/ 40 L2 / 15 /
4,5 L3 / 15 / 4,5

Konstrukce přijímače

Přijímač je přímosměšující. Signál z antény je směšován se signálem oscilátoru,
pracujícího v rozsahu amatérského pásma. Ve směšovací vzniká rozdíl obou
signálů (kmitočet v nf oblasti). Tento nízkofrekvenční signál je zesilován
nízkofrekvenčním zesilovačem a přiveden do sluchátek.

Postup stavby

Vzhledem k požadovanému minimálnímu vybavení doporučuji stavět přijímač
postupně tak, jak je dále uvedeno. Nízkofrekvenční zesilovač Do desky s
plošnými spoji nejdříve osadíme součástky nízkofrekvenčního zesilovače, tj.
tranzistor T2, rezistory R15 až R18 a R23 a kondenzátory C21 až C24. Po
připojeni napájecího napětí zapojíme sluchátka. Zesilovač musí reagovat na
dotyk prstu na obvod báze tranzistoru. Správná funkce zesilovače se projeví
zvětšením šumu ve sluchátkách.

Stabilizátor napětí

Ke stabilizaci napětí pro oscilátor slouží tranzistory T3, T4 a Zenerova dioda
D2. Po osazení desky s plošnými spoji součástkami změříme napětí na Zenerově
diodě. Naměřené napětí musí být v rozmezí, daném parametry použité Zenerovy
diody, tj. 5,2 až 6 V.

Oscilátor

Přesto, že integrovaný obvod A244D obsahuje oscilátor, nebyl tento oscilátor
využit. Pro dosažení větší stability byl použit externí oscilátor, osazený
tranzistorem T1 typu KF173. Součástky L1, C19, R7, R8 a D1 byly zvoleny tak,
aby bylo přeladěno celé pásmo 3,5 až 3,8 MHz s rezervou na obou okrajích pásma.
Rozsah ladění je možno upravit změnou odporu rezistoru R7. Zvětšením odporu
rezistoru se zmenšuje ladicí rozsah. Po doladění cívky L1 je tak možno zúžit
rozsah přijímače pouze na telegrafní nebo pouze na fónickou část pásma. Rozsah
kmitočtu oscilátoru je nutno nastavit podle čítače nebo podle komunikačního
přijímače. Při zapnutém napájecím napětí hledáme na přijímači zázněj se
signálem oscilátoru. Nalezneme-li zázněj, nastavíme změnou polohy jádra cívky a
protáčením ladicího potenciometru rozsah oscilátoru v rozmezí od asi 3490 kHz
do 3810 kHz. Zapojení oscilátoru předpokládá použít cívku s velkým činitelem
jakosti Q. Pokud oscilátor nekmitá (nenajdeme zázněj), zkusíme zvětšit odpor
rezistoru R10, nebo jej zcela vypustíme. Tento rezistor je zapojen paralelně k
laděnému obvodu a zhoršuje tak jeho jakost. Proto se může stát, že při použití
méně kvalitní cívky oscilátor nebude pracovat.

Směšovač

Ke směšování obou signálů je použit integrovaný obvod A244D. Tento obvod
obsahuje: vysokofrekvenční předzesilovač, směšovač, oscilátor (není využit),
mezifrekvenční zesilovač, stabilizátor napětí. Do desky s plošnými spoji
nejdříve zapájíme všechny součástky, připojené k tomuto integrovanému obvodu,
včetně filtračních kondenzátorů C12 až C14 a rezistoru R5. Dále připájíme
objímku pro integrovaný obvod a zkontrolujeme správnost zapojení všech
součástek a kvalitu pájených spojů. Objímka je použita proto, že jednotlivé IO
mají rozdílnou úroveň vlastního šumu. Máme-li možnost, vybereme z několika kusů
ten, který nejméně šumí. Objímka je rovněž vhodná při případné poruše IO.
Nezjistíme-li žádné nedostatky, zasuneme integrovaný obvod do objímky a
připojíme napájecí napětí. Zkontrolujeme měřicím přístrojem napětí na
jednotlivých vývodech IO. Naměřené údaje by měly odpovídat údajům v následující
tabulce. Nezjistíme-li žádné nedostatky, zkusíme připojit k vývodu 2 IO přes
kondenzátor C29 anténu. Při správně vyladěném oscilátoru zachytíme signály
silnějších stanic.


Vstupní laděný obvod

Vstupní laděné obvody jsou tvořeny dvojitou laděnou pásmovou propustí, složenou
z cívek L2, L3 a sériové kombinace kondenzátorů C1, C2 a C4, C5. Připojení
antény k přijímači a vstupních obvodů k IO je řešeno kapacitním děličem. Tím
odpadnou vazební vinutí a podstatně se zjednoduší navíjení cívek. K dolaďování
vstupního obvodu jsou použity varikapy. Ladicí napětí je ze zdroje přiváděno na
potenciometr R22. Z běžce potenciometru je přiváděno přes oddělovací rezistor
na varikapy. Použité varikapy: V pásmu 3,5 MHz postačují použité varikapy
(vzhledem k malému ladicímu napětí) k přeladění pouze části pásma širokého asi
150 kHz. Podle častěji užívaného druhu provozu proto naladíme vstupní obvody
buď do telegrafní části pásma 3,5 až 3,65 MHz nebo do části SSB pásma 3,65 až
3,8 MHz. Požadujeme-li přeladitelnost v celém pásmu, můžeme toho dosáhnout
různými způsoby např.:

— uvedené varikapy KB1Q5G nahradíme typem 3KB113 (se stříbrným proužkem),
— zvětšíme ladicí napětí až na 30 V. Tento způsob však vyžaduje složitější napájecí zdroj,
— k dolaďování vstupních obvodů použijeme dvojitý ladicí kondenzátor, připojený místo varikapů. Sériové kondenzátory C26 a C27 nahradíme kondenzátorem s kapacitou asi 50 pF.

Naladění vstupních obvodů

K naladění vstupních obvodů je nejlépe použít signální generátor a měřicí přístroj s vysokofrekvenční sondou. Protože však oscilátor pracuje ve stejném pásmu, můžeme pro sladění použít i signál z tohoto oscilátoru. Postup bude následující:
— oscilátor nastavíme podle komunikačního přijímače do pásma s malými přesahy na obou koncích,
— kondenzátor C30 odpojíme od IO a připojíme jej přes kondenzátor s kapacitou asi 10 pF na vstup antény,
— místo vazebního kondenzátoru C3 připojíme vysokofrekvenční sondu měřícího přístroje,
— otočením jádra cívky se snažíme najít maximální výchylku ručky,
— připojíme kondenzátor C30 opět přes kondezátor s malou kapacitou na bod mezi kondenzátory C4 a C5,
— vysokofrekvenční sondu připojíme na cívku L2 místo kondenzátoru C3,
— protáčením jádra cívky opět hledáme maximální výchylku ručky měřícího přístroje. Při slaďování vstupních obvodů dbáme na to, aby byly oba potenciometry R8 a R22 ve shodné poloze, tj. aby při oscilátoru nastaveném na začátek pásma odpovídalo začátku pásma i nastavení potenciometru R22.

Po ukončení slaďování zapojíme kondenzátory C3 a C30 na původní místa. Jemně
můžeme vstupní cívky doladit při poslechu na pásmu. Mechanické provedení
přijímače Celý přijímač je konstruován na jedné desce s plošnými spoji o
rozměrech 80 X 160 mm. V rozích desky s plošnými spoji jsou naznačeny středy
děr o průměru 3,2 mm k připevnění desky do skříňky. Do desky s plošnými spoji
jsou připájeny i potenciometry ladění a řízení zesílení přijímače. V tomto
provedení je vhodné přijímač oživit a uvést do činnosti. Pro vlastní použití je
lepší umístit desku s plošnými spoji do kovové skříňky a potenciometry ladění a
řízení zesílení upevnit na čelní panel. Pro získání dostatečně jemného ladění
je možno zapojit do série s potenciometrem ladění R8 další potenciometr pro
jemné ladění (s odporovou dráhou asi 500 Q). Jako R7 pak použijeme rezistor o
odporu 680 Q. Rovněž je možno použít pro ladění dostatečně jemný mechanický
převod. Praktické výsledky Přijímač byl postaven pro pásmo 3,5 MHz. Na tomto
pásmu byl porovnáván s v minulosti vyráběným, rovněž přitnosměšujícím
přijímačem „Pionýr". Po stránce kvality příjmu jsou oba přijímače téměř shodné.
Pionýr má však větší vlastní šum.

Další prototypy byly postaveny pro pásma 1,8 MHz a 7 MHz. Na těchto pásmech se
projevuje menší selektivita přijimače a slyšíme pak řadu rozhlasových stanic.
Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům a celkové jednoduchosti lze tento
přijímač považovat pro začínající posluchače za plně vyhovující. Předpokladem
dobrého příjmu je však i dobrá anténa. S anténou G5RV byla přijímána řada
stanic z okrajových vnitroevrop-ských států, např. SM, PA, YU, UA, DL a další.
Ing. Jar. Winkler, OK1AOU

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | )