|
|
|
|
 Aktivní širokopásmová smyčkaVydáno dne 10. 01. 2014 (416 přečtení) coby antena na půdu 
na to, tak to sem pak k tomu mýmu textu přilepím: on to má a jede mu to, ale u mne to nejde ani testovat. Především to neberte tak, že říkám že to nefunguje, záleží ovšem KDE to máte a CO je ve vašem okolí! Moje poznámky vychází z mých zkušeností tady doma v Brně kde ruší kde co, a okolo sou tři fabriky do vzdálenosti desítek či stovek metrů, též okolo jezdí šmirgl a drajf a ke všemu je asi 250m daleko na náspu trať od vlaku (elektrickýho: zlatý parní lokomotivy neb "Sergej"). Tedy DVĚ trati a tak že svírají úhel 90stupňů abyste teda nemohli odsměrovat nic a nikdy: a ty úhly co by zbyly zase vykrývají ty zasraný fabriky! Především to tady nejde testovat kvůli tomu, že na zdi to mít nemužu, a jinak by mi okolo jedný strany vedl kabel k lampě co by teda asi visela uprostřed cívky nebo těsně nad ní! Což je s ohledem na tady vyzařovaný rušení ze sítě NN naprostá katastrofa (musel bych k světlu vypínat jak fázi tak i nulák a to je zas tady technicky neřešitelný páč ten debilní nulák ani nejde tím vypínačem. On totiž ruší i samotnej nulák i když jím nic nikam neteče!) Okolní zástavba je taková že znemožňuje cokoliv podobnýho použít takže si myslím, že to jde jen u osamocenýho baráku a ne když máte společný zdi se sousedama a navíc máte přes ulici třípatrový baráky plný rušících věcí který budou výš i jak ta vaše smyčka. Ještě horší je, pokud vám půdou leze kabel od UPC (mě jo..). Logicky taky nesmíte mít vodivou střechu, že... a je možný že jistý negativní vlivy bude mít i déšť nebo silná vrstva sněhu či námrazy. Či stará krytina pokrytá za desítky let uhlíkem ze sazí. Bože... nejlepší by to bylo asi "na chaloupce u lesa" 3kiláky za dědinou a od vedení VN, VVN a nebo i NN. A logicky taky od debilů s barákem plným "chcípaných zdrojů", kabelovky a internetu po kabelu. V zásadě ale hlavní potíž bude, že každá smyčka je směrová: museli byste teda ideálně mít dvě pootočené o 90stupňů a ty přepínat. To zas bude ovšem potíž jak to udělat mechanicky. Bude to ovšem jednodušší jak nějakou smyčkou "vrtět". Jiným problémem je to, že neladěný smyčky mají malej zisk a nestíněný smyčky zase přijímají i elektrostatickou složku pole (coby "drát"). Když to uděláte z koaxu a použijete opletení jako stínění, může být rušení menší, ale: ví buh zda to pak nebude někde rezonovat zásluhou kapacity toho středního vodiče vůči opletení!! Když budete mít smůlu tak se vám "podaří" celej ten krám omylem vyladit na nějaký silný vysílač a pak zas bude problém s ním protože zajisté máte "moderní přijímač" kde se kašle na ladění vstupních obvodů. Vzniká i otázka, zda to pak neřešit tak, že by se na dálku připínaly paralelně ke smyčce kondy co by to posunuly do nějakýho pásma (ono to moc ladit nebude, impedance vstupu toho zesilovače to bude zatěžovat jako prase - ale mohlo by stát za to to zkusit! Přepínat kondy na dálku může totiž být výrazně jednodušší než na dálku kroutit ladikondem.) Bral bych to tak, že pokud vezmete třeba Degen nebo ATSku na ferit a vlezete tam kde má být ta smyčka a ono tam není třeba v NDB bandu "hrobyho ticho" ale vrčí to jak prase, není už důvod nic dál zkoušet (podobně jako když na střeše není místo kde by Degen byl potichu když mu nastavíte příjem na DV - ALE PRES TELESKOP (což simuluje "minihníp") - tak zas nemá smysl tam ten "minihníp" vůbec dávat! K zapojení asi tolik: nejsem si jistej proč by ty emitory musely být provázaný na společným odporu. Místo BC bych použil MPSA18 neb toho "psa" znám a má větší zesílení a minimální šum. Logicky bych je pároval na stejný h21e při stejným provozním proudu! Krom toho je otázka zda není lepší použít na výstupu bifilární vinutí a ne oddělení kondy, za ním (spojeným koncem těch vinutí ovšem musí být spojeny ve správné fázi!) to přes keramický kond cca 100n zazemnit a použít společný odpor za tím trafem pro oba kolektory. Šířka přenášenýho pásma je ovšem daná materiálem a kvalitou toroidu a to zas záleží na tom, odkud kam chcete přijímat. A nepochybně by bylo záhodno změřit jaký proud tím každým tranzistorem teče! A jednak by měl být co možná stejný a druhak zas musíte uvažovat o velikosti aby to nebylo málo, pak by se to dodrbávalo nelinearitama při příjmu silných signálů (nezapomeňte že to máte NELADĚNÝ, takže vám příjem ve VDV pak může zjebat i třeba Dobrochov nebo Topolná!) Oddělovací tlumivky při napájení po koaxu mohou být problém! Uvědomte si, že co tlumí někde na 1MHz už asi nebude tlumit na 50kHz a naopak co tlumí na 50kHz už zas nebude fungovat na 1MHz! Buď teda budete přijímat v bandu kde daná tlumivka tlumí, nebo použijete víc různých indukčností v serii aby vždycky tlumilo aspoň něco, hi! K tomu dodávám, že jsem se včera či kdy díval na weby a v Děsu už budou mít pěkný hovno a né tlumivky nad cca 1mH a v provedení 09P, v GM to není lepší a u Bůčka taky nebudete řvát nadšením z nabídky... Pokud řvát budete, tak leda na prodavače proč už zas "kurva fix nic nemají", hi... Možná tak vyjde jednodušeji i levněji natáhnou napájení drátem (jen plus a minus pak po stínění koaxu) nebo dvoulinkou (což považuju za lepší). Alternativně pokud máte zásuvku na půdě, živit to zdrojem a kusem dvoulinky odtam! K těm zdrojům: myslím, žejekždýmu jasný, že největší kokotina je "chcípaný zdroj" a jediná možnost je zdroj s trafem. A né kupovaný. Nejde ani tak o stabilizaci - ale filtrace obyč. stojí za hovno, na kondy paralelně ke graetzu to má tak leda volný dírky ale už né ty kondy (bože...bylo by to o korunu dražší?!) a myším, že celý věci i nám myším by prospělo starý trafo co má mezi primárem a sekundárem folii jako stínění co jde ZAZEMNIT! A ideální zdroje jsou s trafem, "nechcípaný" a v plechové a zazemněné bedně... Víte co by mne tak pro prdel malým králíčkům zajímalo? Kdyby někdo mohl porovnat (kvalitu tj. signál/šum a celkovou) příjem na něco jako je Degen 1103 či ATS803/909 v pásmu rozhlasu na DV či SV (samozřejmě na vnitřní ferit a vzdálený stanice!!) s příjmem na ferit u například Riga 103 (kde je mimojiné trojnásobný ladikond protože to má laděný vstupní zesilovač a to hned dvakrát!!) Možná by mi majlem na to téma mohl poslat něco i Vlasta Kubíček, protože pokud vím, ATS803 měl a sice asi né tu Rigu ale měl nějakou Selenu a VEF. Ovšem ty NEMAJI trojitý ladikond! Mám takový divný dojem, že bysme se dočkali "zajímavých výsledků", hi!!! ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |   ) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org
