ovšem tenktokrát podle mne, zapojení přímo krysí!
Takže po nijak extra moc výsledcích s předešlým zapojením z webu jsem spáchal
svoje co funguje líp a jinak. Především zpětná vazba nemá až takový vliv na rozladění stanice jako to bylo tam. Je taky míň závislá na naladěným kmitočtu, což
je asi jednak tím, že se bere né z anody ale z g2, a né přes kmitočtově závislý kond ale rovnou! Akorát sem použil jinou vstupní cívku, na týhle soupravě sice antenní cívka stojí za prd ale zase vazební má asi 20závitů. Přesto zdaleka není nutný do tý vazby drbat tolik jako u předešlého zapojení nemluvě o tom., že je to hlasitější a citlivější. Přitom si ororoti jiným zapojením nezeslabujete zesílení tím, že snižujete napětí na g2 (což se taky používá na řízení vazby, obvykle když katoda trčí do odbočky ladící cívky). Tady je holt všude napětí seč to jde a vazba se řídí sílou signálu z g2, ovšem bez závislosti na kmitočtu čili né přes kond!
Jistě by to pištělo i na menším napájení, ale když už tam mám ten "okopávací měnič", že...
opět jsem si sáhl kam jsem neměl (takže jsem opět silným hlasem volal soudružky z E55 a Perlovky, ovšem spíše s obavou, že se dostaví spíš nějaký politik či pracovník místní radnice, hi!!!)
Vhodně navržený vstupní obvod a konstrukce na šasi a ne "na tom poli podle skal" by asi vedla k tomu, že by ta vazba seděla víceméně v celém MW bandu bez nutnosti velkého dostavování. Což je obvyklý s vazbou z g2 a bez psích kusů s kondenzátory ve vazbě. Jisté kompenzace jse dosáhnout i správnou volbou kondu do g1!!
Jinak nevím, zda jste tohle někde viděli, mě to napadlo včera v noci tak jsem to zkusil.... Zapojení s kompenzovanou vazbou z g2 už tu na mým webu byly, ale tam je výrazně víc součástek a vazba se řídí napětím na g2. Tady to není o moc horší za cenu výrazně jednoduššího zapojení.
Faktem ovšem je, že furt z těch všech zapojení nejlíp vychází buď ty složitější zapojení s kompenzovanou vazbou z g2 a flaškou a to bez ohledu na napájecí napětí, nebo ještě líp synchrodyny - a tady je lepší ten s fetem, protože tam máte jen jeden laděný obvod!
S flaškama to jde taky krásně, ale stínění obvodů (a slaďování dvou obvodů) už tak krásný není!
Bylo by zajímavý vyzkoušet přijímače "bez napájení" a jiný extra jednoduchý, ale k Dobrochovu se kvůlivá tomu stěhovat nebudu, že. A v Brně nám ty kurvy vysílače zrušili (radio "dechna" nepovažuju za "vysílač".... to bych si asi doma mohl postavit taky).
Poznámka: zkoušel jsem to včera s rýznýma EF80, 184, 800 a bylo to stejný, patrně by to jelo i s EBF89 nebo EBF80 což tu taky někde mám.
Jednoelektronkový regen s EF184 (EF80)
Takže po nijak extra moc výsledcích s předešlým zapojením z webu jsem spáchal
svoje co funguje líp a jinak. Především zpětná vazba nemá až takový vliv na rozladění stanice jako to bylo tam. Je taky míň závislá na naladěným kmitočtu, což
je asi jednak tím, že se bere né z anody ale z g2, a né přes kmitočtově závislý kond ale rovnou! Akorát sem použil jinou vstupní cívku, na týhle soupravě sice antenní cívka stojí za prd ale zase vazební má asi 20závitů. Přesto zdaleka není nutný do tý vazby drbat tolik jako u předešlého zapojení nemluvě o tom., že je to hlasitější a citlivější. Přitom si ororoti jiným zapojením nezeslabujete zesílení tím, že snižujete napětí na g2 (což se taky používá na řízení vazby, obvykle když katoda trčí do odbočky ladící cívky). Tady je holt všude napětí seč to jde a vazba se řídí sílou signálu z g2, ovšem bez závislosti na kmitočtu čili né přes kond!
Jistě by to pištělo i na menším napájení, ale když už tam mám ten "okopávací měnič", že...
opět jsem si sáhl kam jsem neměl (takže jsem opět silným hlasem volal soudružky z E55 a Perlovky, ovšem spíše s obavou, že se dostaví spíš nějaký politik či pracovník místní radnice, hi!!!)
)
