Historie a současnost TV dxingu u nás

Historie a současnost TV dxingu u nás
Vydáno dne 03. 09. 2007 (335 přečtení)

podle Krysy

tvdx Již dlouho jsem se chystal napsat něco o dálkovém příjmu televize, neb jak se
zdá, u nás se tím skoro nikdo nezabývá. Tedy na rozdíl od dxingu v pásmu FM
CCIR/OIRT. A ke všemu se nám bohužel blíží doba, kdy už jisté země neuvidíme,
neb na "digi" budou vysílat nebo už vysílají v pásmech pro příjem u nás už
nereálných.

Soustředil bych se tedy pouze na hlavní část, a to je tedy šíření přes vrstvu
Es či F2 v pásmech do asi 100MHz, neb na to není potřeba "lézt na kopce" a též
není potřeba extrémních antenních systémů, jako na šíření tropo na VHF a UHF.
Tento typ příjmu (tropo) ovšem taky nezmizí po roku cca 2010, neboť i "digi"
bude chodit na VHF/UHF tropo kanály. Na druhé straně prakticky v celé Evropě na
pásmech kolem 50-100MHz po roku 2010 už nic vysílat televizi asi nebude a tedy
to, co nechytíme do té doby, už neuvidíme! Faktem ovšem je, že vypnutím
vysílačů v Evropě zase "spadne" rušení, u nás v ČR a na Slovensku hlavně od
vysílačů Jauerling na kanále E2A a Bratislava na kanále R2, nebo Budapešti na
kanále R1. Snad tak konečně uvidíme i něco z větších dálek! (Amerika, Asie
ani Blízký Východ a Afrika se nijak do zavádění "digiTV" naštěstí nehrnou...).

Pokud jde o principy šíření na velké vzdálenosti, je jich celá řada a
podrobnosti najdete např. na Wikipedii pod heslem TVDX či TV dxing, zde bych se
omezil na to, že k šíření které nás teď a tady zajímá dochází především v
letních měsících (vyjímečně v listopadu či lednu) a to odrazem od sporadické
vrstvy E či vrstvy F2 a signály jde přijímat ve velké síle (schopné vymazat i
místní vysílač!) na vzdálenosti mezi asi 600km až 2500km, vyjímečně i na
vzdálenosti větší (opět viz. Wikipedia, uvádí se a existují tam i foto příjmu
australské TV v Evropě, německé a i anglické v Australii nebo brazilské v
Německu). Doporučuji podívat se i na web:
http://home.iprimus.com.au/toddemslie/Rijn-Muntjewerff-TV-DX.html ovšem obávám
se, že vybavení dotyčného známého dxera by u nás stálo jako vybavení menší
soukromé rozhlasové stanice, hi!
Pokud něco chytíte pod 500km, spíše půjde o tropo šíření. V Brně
např. bývalo běžné, že kdo se díval "na Vídeň" na Jauerling, v létě viděl spíše
TVE ze Španělska a nebo RAI z Italie!

No a tím se dostáváme k mým začátkům. I já jsem kdysi v sedmdesátých letech
viděl TVE i RAI a začalo mne zajímat, kde že se to vzalo a proč. No a po roce
1981 myslím vyšel v AR článek o Aleši Vackovi, dnes OK2PVA, a několik obrázků a
taky kveslí! Aleš ke všemu bydlel nedaleko (V Bílovicích nad Svitavou) kde jsem
to znal, neb jsem tam kdysi (před rokem 1966) bydlel taky! Takže jsem tam
pochopitelně hned jel a nestačil se divit, co všechno jde ulovit i s malým
vybavením! Ke všemu Aleš bydlel nikoli na kopci, ale "v díře u potoka", hlubší
místo tam snad už kromě řeky ani není! Jenže odražené signály se šíří pod úhlem
i do "díry" a zmíněné místo navíc ostínilo okolními kopci Jauerling i
Bratislavu. Ostatně i dxy na FM OIRT a CCIR tam chodily jak divé, neb tehdy u
nás na CCIR nevysílalo nic, a hádecká věž na Hádech jen tak stála a kromě pro
armádu toho asi moc nedělala. Brzy jsem tam jezdil kdykoli to vypadalo, že by
mohlo něco chodit. Na příjem jsme používali tří nebo pětiprvkové yaginy na
rotátorech (částečně mojí výroby) a poměrně velmi zrůdný zesilovač s polskými
tranzistory BFY90, které ovšem víc šuměly jak zesilovaly, hi! Na lovení FM CCIR
a nebo TV zvuků měl Aleš nějaké RFT, myslím tak z války či těsně po ní a na TV
obraz jsme používali různé Oravy pravidelně zezadu odkrytované, aby
"se tam dalo lézt", neb v té době existovalo povícero TV norem a naše TV
pochopitelně cizí neuměly. Např. anglická norma měla 405 řádek, francouzská 819
a ke všemu obraz v negativu, zvuky byly všude možně a francouzský (a myslím i
anglický) byl navíc v AM! Takže se otáčely diody v obrazovém demodulátoru aby
"šli ti Francouzi a BBC" a divoce se kroutilo jádry řádkového rozkladu aby šlo
těch 405 a 819 řádků! Pochopitelně kostry TV byly pod napětím a tak člověk
musel dávat bacha na co sahá, aby náhodou nestrčil prst někam do VN a hlavně
sahat jen jednou a to pravou rukou!

No a dařilo se, i ty Angličany i Francouze jsme viděli, z Anglie od BBC jsem
měl i QSL, ale ta se později ztratila někde na OK2KGU nebo při stěhování. V té
době jsem asi viděl nejvíce z toho, co jsem kdy ulovil, což je asi 22 zemí
televizí a z toho jsem dostal asi 17 kveslí. V té době jsem sám už bydlel (po
rozvodu, hi, neb i tak často radioamatéři končí) v Brně a tak jsem se zařídil
postupně i doma. Používal jsem anténu HB9CV na ručně otočném stožáru (vyběhnout
schody na půdu, otočit a zpět...) a sovětský Šilelis C401D a předzesilovač s
jedním BFR34A. Ten měl ještě klasický karusel, takže člověk věděl na jakém
kanálu sedí a jelikož byl tranzistorový a bylo v něm místo, předzesilovač a
slučovač VHF/UHF jsem dal přímo do něj! No a pokud jde o "zvuk", tak z první
mezifrekvence zvuku šel krásně udělat směšovač na 12MHz a tudíž pak šly oba
zvuky. (Mám ale dojem, že nešel italský, neb ti pro změnu měli zvuk nikoli 5,5
či 6,5MHz vedle, ale 6,0MHz, a logicky francouzský a anglický, které byly navíc
v AM a s podivnými odskoky navíc směrem opačným, jak je u nás zvykem!). Musím
ale říct, že "bedna" to byla úžasná a úžasně citlivá, vydržela i přepravy na
Jawa 250 v postranní brašně, pouze ty obrazovky moc dlouho nevydržely.
Každopádně byl citlivější i bez zesilovače jako tehdejší Tesly (Limba a pod.) A
ještě k těm normám a kanálům: když vynechám Ameriku (či obě) neb tam je navíc
525 řádek a síť 60Hz, kromě běžné západoevropské a východoevropské normy a
kanálů měli částečně nebo zcela jiné normy a kanály v Irsku, Francii, Itálii a
Anglii. (A to nemluvím "o barvě!") Faktem je, že nejlépe nám kromě Šilelisu
chodily staré a ještě "flaškové" Oravy a posléze Merkur, Pluto či
polotranzistorové TV s mechanickými předvolbami (senzory už nestály za nic a
navíc jsme měli pocit, že jen co se začaly u nás dělat koaxiální vstupy do TV,
citlivost šla do háje). To se ovšem zjistilo zkušeností, neb ani tehdy jste se
nedověděli v prodejně jakou TV má citlivost a parametry a stejně jako dnes mi
bylo sděleno na dotaz, jak si teda mám vybrat, že podle toho jak to tu máme
vystavené! Je vidět, že některé věci se nemění ani se změnou politického
systému...

Nejlepší můj DX z té doby byla Gweru TV Zimbabwe, což bylo přes 7200km a patrně
šlo buď o šíření přes F2 nebo "multihop" na Es. Tu jsem viděl doma právě na
ten Šilelis s BFR34A a anténou HB9CV! Dneska už ji ale nechytíte, mám dojem, že
to co měl tehdy vysílač v kilowattech (asi 17,5), má dnes podle údajů na
internetu ve jen ve wattech. QSL (co se ale taky ztratila či zůstala jako ta od
BBC asi na OK2KGU) přišla navíc zajímavou formou pošty: jako aerogram! (Nikdy
jsem neviděl kromě států z Afriky tento styl poštovního styku). Faktem je, že
dnes už je extrémní problém dostat z TV stanice ale i FM stanice kvesli či
dopis. Tehdy to problém nebyl a ještě krátce po "plyšáku" taky ne. Ale to se
dnes týká i našich stanic: kolega z Finska se marně snaží vymámit už ROK
odpověď z radia Kiss Hády a nepomohlo ani to, když jsem tam byl s jeho zvukovým
záznamem a dopisem OSOBNĚ! Já sám zase nikdy nedostal odpověď z TVE ve
Španělsku, Canal+ ve Francii či od německé ARD1... Problémy jsou dva až tři:
stanice neodpovídají na majly, neb jich asi mají haldy, a vy zas obyčejně (ani
oni) nepoužíváte poštu, neb je nespolehlivá a příšerně drahá.) K tomu celému už
jsme "všichni v EU" a tak jsme pro ně víceméně nezajímaví. Krom toho je otázka
kam psát! Stanici? Ministerstvu? Na vysílač? A kde vzít adresu? A to je problém
i když budete mít internet! K tomu celému ve Francii nemají rádi angličtinu,
naopak do Ruska se už zas anglicky píše líp jak rusky, a podobně. Faktem je, že
třeba Aleš měl QSL či dopis za příjem sovětské TV z Krasnodaru, ale přímo z
vysílače! Já zas mám často TV potvrzenou na QSL tamního rozhlasu (Lithuania,
Řecko). Dnes už je tak reálná šance něco získat asi jen tehdy, pokud v dotyčné
zemi znáte někoho, kdo to vyřídí (ale jak už jsem psal, o nás a třeba radiu
Kiss Hády ani to například neplatí, hi). Pomáhá zjistit si jakou řečí se v dané
(mimoevropské) zemi mluvilo dříve aneb čí to byla kolonie, a použít tento
jazyk. Když přidáte pozdravy navíc v tamním jazyku a zašlete dopis s fotkami
(nejen nasnímaného vysílání) a podrobnostmi, vaše šance se výrazně zvýší! A je
ještě další možnost, pokud ji ovšem "zkousnete", jako je např. spojit žádost o
QSL se zasláním něčeho jiného z oblasti tamní propagandy, tj. např. při psaní
do Lybie si napsat i o "Zelenou knihu" Muammara Kaddáfího a podobně. Je to
možná hrozné, ale funguje to! (Jenom se nesmíte "seknout" a napsat např.
izraelské stanici "sallam allajkum" či do Lybie "shalom" , hi!!!")

V té době jsem se taky snažil sehnat malou televizku ze SSSR co se prodávala
jako stavebnice tuším za 110 Rublů a chodila jen na VHF a měla vakuovou
obrazovečku asi jako krabička od sirek a napájela se tužkovými články, ale
abych řekl pravdu, sháním ji dodnes a pořád ji nemám! Nemáte ji někdo?? Nevím
její parametry, ale tehdy se nám zdála na portably ideální.

Ale abych se vrátil zpět. Jak vidíte, i s běžným zařízením šlo a částečně i
dnes jde chytit leccos, např. irskou RTE jsem chytil na dipol z rozstřižené
dvojlinky 2m nad zemí a již zmíněný Šilelis (RTE už ale dnes ve VHF1 nevysílá).
NIkdy jste ale nevěděli, zda něco chodí či půjde, dokud jste to nezkusili! Dnes
nám ovšem pomáhá internet, neb jednak se tam dá najít stav ionosfery a šíření v
daném okamžiku (např. na
http://www.vhfdx.net/spots/map.php?Lan=E&Frec=50&Map=W2 ) a druhak je tam řada
spolků, co se tím v zahraničí zabývají (viz. třeba
http://uk.groups.yahoo.com/group/skywaves/ ). U nás se tím částečně zabývá
Československý DX klub, ovšem ti spíše FM jak televizí. (viz: www.dx.cz a jiné
stránky jiného spolku najdete na http://www.dxradio.cz/ ) Takže co se kde a
odkud kam šíří, se dnes dozvíte ihned a přesně, zatím co před lety to byla spíš
věc náhody. Ale když už jsem u toho šíření, rád bych se tu zmínil o jedné své
teorii související se vznikem vrstvy ES. Když si dnes totiž můžete lehce
porovnat mapy šíření a mapy blesků (viz.: www.blesky.cz), zjistíte, že se často
Es objevuje tam, kde den před tím nebo řady hodin před tím byly silné bouřky.

Asi si říkáte, jak to má souviset, když Es je ve výšce dejme tomu 100km a
blesky jsou nízko a proti zemi. Jenže: v posledních letech se zjistilo, že
"blesky" jsou i do ionosfery a tím myslím jevy jako "red sprites", "elves",
"blue jets" a další, které vznikají NAD mraky a směřují do ionosfery až do
výšek, kde by mohla vznikat Es, a aby toho nebylo málo, některé z těchto jevů
pokrývají veliké plochy - nejde tedy o osamocený výboj do jednoho místa! (viz.:
http://umbra.nascom.nasa.gov/spd/sprites.html a nebo http://elf.gi.alaska.edu/
a také http://www.fma-research.com/FMApresent.html ) Můj dojem je tedy takový,
že jednou z příčin způsobující a vytvářející vrstvu Es by mohy být tyto jevy!
Ostatně ani kolegové na "skywaves" nejsou v zásadě proti této možnosti. Musím
ovšem říct, že šíření přes Atlantik nebo do Australie asi pracuje na základě
jiných příčin a jevů. (Např. loňský potvrzený příjem TV z Aljašky v Evropě,
nebo z Kanady v Irsku, oboje myslím i obrazem). A mimochodem, obecně se tvrdí,
že nejlepší příjem je v období slunečního maxima a nyní jsme spíše v minimu.
Což celou věc ovšem spíše ještě znepřehledňuje, než opačně. Takže zatím co
předpovědí kdy bude tropo šíření se dnes dočkáme, předpovědí Es asi zatím ne.
Já zatím ze zkušenosti vím, ač to neplatí úplně obecně a vždy, že to "chodí"
když je u nás hnusné vedro a nechodí za děště a bouřek. (Což asi dává smysl,
neb v prvním případě jsou bouřky jinde a vdruhém nad námi a Es asi taky nad
námi, takže to chodí "přes nás" což obyčejně potvrzují výšezmíněné mapy
šíření). Někdy se ovšem systémy šíření mohou kombinovat: F2 i Es, Es a tropo,
meteoscatter nebo aurora (to spíše ale pro FM CCIR než televizi).

A jenom okrajově bych se zmínil o dxingu na FM OIRT či CCIR: já používám na
portably opět dipol, ale už bez zesilovače a přijímač Degen DE1103 (aniž bych
zúžil filtry, ač filtry 150k by byly lepší než původní. Něco ovšem vynahradí
ladění po 25kHz!) Doma pak HB9CV na rotátoru a zesilovač a stejný přijímač, na
OIRT pak starou Rigu103! (Dobrá je i Riga 104, Leningrad 002 a podobně, tedy z
těch "archivních zařízení"). Do Degenu jsem si přidal výstup na RDS dekoder
(homemade, ale jde použít i ten starý od Conrada) a proháním jeho výstup
programem RDSDX, což je asi nejlepší, co se dá sehnat "free" a používat!
Samozřejmě "skaláci" mají Onkyo a obyčejně řady směrovek na rotátorech... S tím
je pak už situace zcela jiná, ale i s mým vybavením uslyšíte leccos zajímavého
a zdaleka nejen z "vedlejšího státu!" Jako poznámku bych dodal, že
"nové přijímače" jsou jako obyčejně vždy horší, než výšezmiňované Onkyo, neb si
zase každý asi myslí, že "citlivost na signál z kabelovky stačí!"

Co tedy použít na TV dxing za zařízení? Začnu od toho, co používám sám, tedy
"co použít, když nemáte peníze", hi! Ideální je, pokud máte něco jako Šilelis,
Palladium 500, Merkur, Pluto a podobně. Stačí a je i lepší černobílá TV. A
stará TV. Výrobci totiž dnes celkem kašlou na parametry, neb se počítá, že
citlivost není nutná, aneb "každý má kabelovku nebo vysílač vedle za barákem".
Z toho plyne, že na "novou Teslu" neuvidíte ani to, co na 40 let starou
elektronkovou Oravu. Ostatně, pokud ji máte, najděte si videočást a demodulační
diodu videa a otočte si ji! Ona totiž Francie ještě stále vysílá v negativu, ač
už na 625 řádek! A signál je silný až vůbec nejsilnější, co jsem za poslední
dobu viděl (tedy pokud jde z Francie signál k nám, že). Nebo tam jednu přidejte
a přepínejte je!

Nicméně lovit lze i na černobílé TV "z vietnamské burzy", jen se ale podívejte,
jakou zvukovou normu ta TV má, a pokud to jde, chtějte aby měla obě (tj. 5,5 i
6,5MHz) ale stupnici raději v E kanálech (tj. první VHF pásmo je E2 až E4,
nikoli R1 až R5 jak u nás). Ony totiž zahraniční vysílače vysílají v E kanálech
a tudíž se vám bude lépe zjišťovat, kde jste naladění. (Neplatí pro Francii s
kanály "L" a Itálii s "IA" a "IB". ). Mám i TV Citizen DD-P266, barevnou s
úhlopříčkou asi dva palce. I ta jde použít, ale obrazovka je fakt už malá a na
Slunci na ní stejně nic není vidět, musíte být doma nebo ve stínu. Citlivost je
o něco menší jak u Palladium 500 (co je o 15let starší, hi), ale má jednu
výhodu! Když na "nové" Tesle není vidět vůbec nic (což je teda pravidlo) a na
Palladiu 500 se synchronizace rozpadá do šikmých pruhů, na Citizenu je stojící
obraz - ovšem pomalu se pohybuje zleva doprava, což ovšem nemusí vadit když
přečtete logo nebo nějaký text! Kupodivu i na tak malé obrazovce to přečíst
často lze!

Tím jsme se dostali také k identifikaci stanic: nejlíp se to pozná z textu nebo
loga. No a jaké logo kdo kde používá se opět dá najít na internetu, stačí se
podívat na: http://www.lyngsat-logo.com/index.html ! Jsou tam i adresy a e-
maily stanic. Ale jak už jsem psal, jako přijímač ovšem lze použít leccos. Já
na portablu používal i "cosi" výroby Taiwan asi z 80tých let, což byla krabička
k počítači coby doplněk asi nějakého osmibiťáku, obsahující vše až na
obrazovku, čili výstup to má A/V a můžete ho zapojit do monitoru (TV monitoru,
né počítačového! Ač ten můj byl zelenočerný, hi!) nebo TV či videa. Citlivost
je asi na úrovni výšezmíněného Citizenu. Pohled na zelenočerný monitor byl
ovšem dost divoký, ale jelikož jsme chytili i švýcarskou TV, parametry
samotného přijímače tak hrozné nebudou!

Pokud jde o "TV zvuky", používám i další velice starou věc myslím kdysi před
léty popsanou v AR taky. Na samotném TV přijímači často zvuk neslyšíte a pokud
nemáte slušný scanner (na levný FR-100 Maycom taky nic neuslyšíte, už pro
špatně zvolená pásma), neslyšíte nic! To ovšem tasky zhoršuje identifikaci
stanice! Ale řada frekvencí FM zvuků padá do normy OIRT, takže na rozdíl od
neustále a vším se zahlcujícího Maycomu za 2400 korun je lepší stará Riga 103 z
bazaru za 150 korun, která umí ladit asi od 64 do 74MHz. Na nižší frekvence pak
používám do ní vestavěný konvertor s S042P (dnes bych to už dělal asi s NE612)
a zádrž FM CCIR na vstupu před tím! Tím tam dostanete pásmo i o asi 12MHz
nižší. No a frekvece TV zvuků si označíte na stupnici a je! To je nejlevnější
cesta. Přitom je to ale lepší jak levné scannery, neb ty nedostanete pod 66MHz
a vy potřebujete jít někam na 50MHz... A upřímně: když byly podmínky letos z
"východu", takový Maycom nebyl vůbec k ničemu a na starou Rigu jsem slyšel i v
OIRT normě řady stanic od Petrohradu po Ukrajinu. (Z toho plyne: nepodceňujte
staré výrobky, ať už je dělali za války v Německu nebo po válce v SSSR, většina
z nich je lepší, citlivější a selektivnější jak "nové" ověšené displeji a
LEDkami a zvěstující vám asi 50 věcí, co nepotřebujete vědět, ale nikdy
neslyšící to, co chcete slyšet! A navíc: nehažte flintu do žita jen kvůli tomu,
že nemáte na scanner za 30tisíc - západně od nás vás a vaše výsledky nebude
nikdo podceňovat jen proto, na co chytáte! Pocit, který vám tady může být někdy
vnucován, jako že "musíte mít" něco aspoň "za padesát litrů" nebo jste
"radioamatérská socka", klidně ignorujte. Dotyční, tohle prohlašující
(pravidelně v čR..), by obyčejně nepoznali STV1 ze Švédska od STV1 ze
Slovenska...

Jako anténa stačí i dipol ale z hlediska zisku a parametrů je lépe udělat si
HB9CV např. na kanál E3. (ono to pobere i E2 a E4 i naše R1 a R2). Kabel je
ovšem záhodno použít kvalitní a to čím delší tím kvalitnější, ale běžně by měl
stačit třeba Belden 8mm s opletením a hliníkovou folií, ale s DRÁTEM uprostřed,
ne tzv. "účastnické šňůry" co mají lanko! Zesilovač není nutný, ale na druhé
straně jak kdy a jak kde. Pokud použijete širokopásmový např. s BFT66, měl by
na vstupu mít zádrž, aby nezesiloval pod 40MHz a logicky být nejlépe hned u
antény! Jinou mnou vyzkoušenou možností je dát lehkou hliníkovou či duralovou
HB9CV na rotátor od "čínské antény" na kempování, prodávané kolem asi 600Korun.
Zesilovač (alespoň u té mé) je dobrý, nemá velký šum (menší jak MAR6 při
podobném zisku na VHF1) a rotátor za míň asi nepořídíte! Je poměrně zajímavé,
že je i velmi odolný proti rušení např. CB stanicemi ovšem na základním
kmitočtu, harmonická se vám tam objeví, pokud někdo vysílá blízko vás!
Podstatné je, že není zdaleka tak citlivý na rušení od CB jako jiné zesilovače
a o naprosté šílenosti jako byla "polská síta" nemluvě! UHF vstup můžete
zakončit odporem 330R, nebo na něj dát "provizorní dvě tyčky" když potřebujete
místní silný signál v UHF na testování při opravě TV a podobně. Zesilovač nemá
tendence ke kmitání (to, co mám, je asi 3 roky staré, nemusí to tedy platit
vždy a o všech podobných výrobcích, nutno vyzkoušet!) Ovládací krabička má i
DO, ale to klidně zahoďte, tlačítka často a brzy přestanou fungovat, stejně
jako to na ovládací krabičce, čili rovnou po koupi a otestování zda to jede
použijte nejlépe páčkové tlačítko z GESu kde je pevná poloha kdy to není
sepnuto. Rotátor je ovšem "blbec", který neví, kam se točí a nikdy nevíte kam
se točit bude. Já ho ovšem mám za oknem tak, že na něj (ve dne) vidím. Což je
ideální, ovšem i tak, když dojede na konec, začne se točit opačně. Vůle i 15
stupňů není neobvyklá hlavně po delším užívání, ovšem s HB9CV či dipolem vám to
může být jedno. No a poslední věcí je: převody jsou z plastu a plast rád za
mrazu praská nebo může zamrznout vlhkost a "urvete" otáčení! V zimě tedy buďte
opatrní na to, za jakých podmínek a jak a kam točíte. Klepu teď silně do dřeva,
ale ač DX klubu kdysi podobná antena někde na kopci zamrzla a strhli jí převody
ač byla nová, moje je na komíně už 3 roky a pořád ještě jede! Myslím, že tím
je jasné, že se mnohokrát za tu dobu zaplatila tím, co zvládla (nebo víte o
jiném rotátoru se zesilovačem co se dá použít a v ceně asi 590korun?!)
Samozřejmě ale NEJDE o zařízení na místa, kde bývá silný vítr!!! Ten vám patrně
vylomí držák antény z plastu rotátoru (což se stane i tak dřív či později) -
jde jen o to, aby se cena rotátoru a antény vyplatila s ohledem na dobu užití.)

V některých případech se hodí i vertikální GP na 50MHz - ony ty signály jednak
chodí i s pootočenou polarizací, druhak např. v Rusku jsou dodnes vysílače, co
vysílají vertikálně! A yagi se dává v těchto rozměrech a na rotátor dost špatně
a složitě. Pokud ji doplníte zesilovačem např. s BFT66, můžete ji použít pro
přehled po pásmu a někdy i zjistíte, že třeba norská NRK1 je na ni stejně silná
i silnější, jak na HB9CV horizontálně, ač vysílače vysílají v horizontálu taky!
Já mj. využívám toho, že za GP mám zesilovač s tím BFT66, za ním filtr
"proti CCIR" a za tím vším konvertor na zvuky a Rigu103. No a televize mám
připojené naopak na horizontální ¨HB9CV na tom čínském rotátoru! (Ono by to šlo
hnát i do toho scanneru, ale Maycom FR-100 se opravdu hnusně zahlcuje kde čím a
abych řekl pravdu, mám ho jen a jen na poslouchání na leteckém bandu hlavně na
ACARS a někdy na dvoumetru na což zesilovač nepoužívám ale naopak používám jen
GP na letecké pásmo. Nebo svoji "skládací GP" na portablu venku.)

Co by vás ale mohlo zajímat je to, že s anténou GP ale i s dipolem je možné
jako zesilovač na pásmo kolem 50-70MHz použít i zesilovač jako je v anténě mini-
whip! Prokazatelně to zesiluje i v původním provedení návrhu, druhou možností
je provést na portably přepínatelnou úpravu jako mám já, a tedy přepínat vstup
druhého tranzistoru v mini-whip mezi původní zesilovač s J310 a jiný stupeň
např. s BFR91 či nějakým BFG, BFT. V mém případě je totiž zesilovač mini-whip,
přepínač i oba vstupy s BFR a J310 v kovové krabičce s PL konektorem na vstupu
a na portablu ho tak mohu dát i na dipol či GP, nebo jen dát "tyčku" vertikálně
na nízká KV pásma. Zisk s BFR na vstupu je lepší a vyšší, ale jak říkám,
funguje to i když na vstupu mini-whipu bude symetrizační TV člen a třeba
horizontální klasický dipol na 50MHz (a potvrdil mi to i autor mini-whipu).
A abych dodal, vstup s BFR91 má před samotným tranzistorem horní propust od
asi 50MHz.

No a jak si zanamenat co jsem chytili? Tak TO je děs i dnes! V praxi nejlíp
funguje to, co před třiceti lety. Tj. žádné "digi", ale klasický foťák na
kinofilm, lépe na 6x6 film jako zrcadlovka s ostřením na matnici, černobílý
film (na co barvu?) a nejmenší clona s časem 1/30. Stativ je dobrý, ale jde to
i "z ruky". A proč? No protože barevný film a snímek nepotřebujete nutně ani
pro získání QSL, protože černobílý film vyvoláte i doma v koupelně a levněji
jak vám ho vyvolají někde jinde, a protože zvláště z negativu 6x6 lze snímek
nascanovat scannerem a jelikož je černobílý negativní, lehce ho převést do
černobílého pozitivu čímkoliv (třeba v Irfanu) ! To už s barevným negativem
doma tak lehce nejde a i s tím převáděním do pozitivu to není vůbec jednoduché
a zdaleka ne každý program to umí! Ostatně z 6x6 jde udělat "na koleně"
kontaktní kopie na kterých je už vidět to, co je potřeba vidět, tj. nápisy a
loga! Nezahazujte tedy staré dvouoké zrcadlovky a raděj do nich zkuste sehnat
film! Jenom podotýkám, že nesmíte fotit proti oknu nebo tak, aby se vám na
obrazovce něco zrcadlilo (okna, vy sami v bílém tričku a pod.). Pokud jde o
"digi", zásadní problém je v tom, že pokud nemáte zcela plochou obrazovku, což
nemáte, neb staré TV ji nemají a nové jsou "tupé a necitlivé", bude tam moaré a
to fest! A ke všemu to bude vidět až to zvětšíte, takže v hledáčku to možná
vypadá OK ale ve skutečnosti je to děs a hrůza! Jako naprostou katastrofu pak
považuji to, že "digi" místo aby cvakl a fotil když to zmáčknete, cosi pořád
dělá (prý "ostří", hi) , počká, a až na obrazovce už nic není vidět pak udělá
"cvak"! Letos na portablu na chalupě jsme tak přišli o tolik kvalitních snímků,
že bych opravdu výrobce takového "foťáku" rád přerazil v půli! Nebo na ještě
menší části... Tím pádem chápu, proč profesionální fotograf takové
"vymoženosti" jako je "digi" háže z okna "po psu" a raději fotí na film. A co
video? Tak na video zapomeňte! Je to katastrofa, neb synchronizace je mizerná a
citlivost taky a to i u starých jinak dobrých (ještě) videí jako moje JVC HR-
J627MS HiFi, takže TAK, jak jste to viděli na obrazovce to tam nebude. O
dnešních výrobcích jako videa firmy "LG" raděj nemluvím vůbec, tím bych si
nepodkládal ani nohu od stolu, natož na tom něco natáčel! To už i první Avex
byl lepší! Video snad tedy jen a tehdy, pokud byste měli něco skoro "profi", by
se to dalo použít.

"Na západě" je už ovšem situace jiná! Na lovení "TV zvuků" se často používají
kvalitní scannery na které u nás často mají lidé, co neví co s tím, zatím co ti
co to ví, na ně zase nemají, hi! Ty se obyčejně doplňují softy jako je Spectrum
-lab a zjišťuje se tím pak nosná TV vysílače i jeho offset a jelikož ten je u
každého vysílače individuální, je pak možné zjistit přesně jaký vysílač vlastně
přijímáte a odkud. A to i tehdy, když např. na obraze na TV vidíte párování
řádků, tj. dva vysílače vysílající týž program na shodném kanále lišící se jen
tím offsetem! Offset je tam právě proto, aby podobná rušení snížil. (V principu
jde o posuv nosné vlny kmitočtově o nepatrnou velikost jinam od kmitočtu
vysílače vysílajícího na stejném kanálu.) Pokud jde o antény, používá se kde co
od dipolu v bytě až po logaritmickoperiodické antény pro 50MHz až UHF, sestavy
yagi, a někdy i na příhradových stožárech s rotátory (viz. opět snímky na
Wikipedii). Zesilovače se používají málo až minimálně, spíše se používají
vysoce kvalitní nízkoútlumové (a zatraceně na naše poměry drahé) koaxiální
kabely! No a přijímače? Když to jde a někdo ho ještě má, tak multinormové
Grundigy z dob, kdy "Grundig byl ještě Grundig", na USA a Kanadu patrně
přijímače s jejich normou (nebo převodníky norem což asi používá Rijn
Muntjewerff), a pak TV karty či přijímače zapojené do počítače přes USB! O těch
posledních moc nevím ani z dopisů, ale pokud jde o karty, doporučuji se podívat
např. na web Jurgena Bartelse http://dx.3sdesign.de/ !

Dozvíte se tam i jaké karty, jaké softy a jak je nastavit! Psal jsem Jurgenovi
několikrát, a mj. mi říkal, že pokud použijete "free run mode", dokáží některé
karty zobrazit i obraz při vstupním signálu kolem 1uV!!! To je minimálně 20x
méně jak TV přijímač, o nových vůbec nemluvě! Další věcí je vyčištění obrazu
počítačem, tedy programem, což má opravdu obrovskou účinnost, jak je vidět na
snímku! Jurgen používá dle svých slov kartu Lifeview FlyVideo 3000 a soft Fly
2000 TV. Ostatně: stačí se podívat na jeho snímky: a to používá jen kartu,
program, a dipol v bytě! Pokud ale chcete vidět i jiné opravdu
"hodně divoké déixy" na snímcích, podívejte se na weby:

http://home.iprimus.com.au/toddemslie/Rijn-Muntjewerff-TV-DX.html
a třeba i na
http://www.geocities.com/yogi540/tvpics.html

Doporučuji opravdu DOBŘE se podívat, na jakých kanálech a frekvecích a odkud
signály byly a kde byly přijímány! (Tady často nejde jen o šíření přes Es či F2
a snímky TV z Thajska, Faroe Islands či Brazilie vás zaručeně "dostanou"! O
albánské, čínské a australské a americké TV nemluvě!)

To už ale použitým zařízením asi sahá daleko za naše možnosti. Nicméně dělat se
něco musí, že. Alespoň v našich poměrech a možnostech. Možná, že až skončí
vysílače jako Jauerling a Bratislava (a Cukrák, Kleť a Ostrava), toho uvidíme
víc i u nás! Navíc věřím tomu, že i Rijn Munjewerff mající rotátory a výsuvný
přihraďák z duralu u domku by se divil, CO vše je možné chytit na to, na čem to
roky chytám já nebo Aleš! Pokud se ale dáte ke "skywave groups" na
http://uk.groups.yahoo.com/group/skywaves/ či podobně a umíte byť i špatně a
trochu anglicky, rád vám někdo poradí jak začít! A "analog" už dlouho vysílat
alespoň v Evropě nebude... a nastane doba "UHF digi TV dxingu" z vysokých
kopců, na které my "staré krysy" už asi nevylezeme...

Krysa

PS: tento článek neobsahuje obrázky, tabulky frekvencí a pod. Na většinu jsou
odkazy nebo jsou na mém či jiném webu.

( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář |

)



Dnešní datum: 18. 10. 2014	\| Hlavní stránka \| Seznam rubrik \| Download \| Weblinks \|