|
![]() ![]() Vydáno dne 02. 01. 2010 (221 přečtení) zaslal Charles Ženské, holky, dívky, ženy, děvky, kurvy, běhny … říkáme jim tolika způsoby … a stále myslíme ty stejné. Bytosti, které milujeme, chceme, potřebujeme, na kterých nám více či méně záleží. Krásné, běžné, ošklivé, šeredné, nádherné, obyčejné, takové jsou. Milované, nenáviděné, vytoužené, opovrhované to jsou také ony. Ovlivňují naše životy na mnoha a ještě více úrovních. Měníme kvůli nim své zvyky, cíle a celé životy. Proto abychom je získal, udrželi si je nebo se s nimi neviděli. Tvrdí se, že predátoři mají při lovu dvaceti procentní úspěšnost. Pokud je muž přirozeným predátorem ženy, bude tomu stejně. Dá se tedy předpokládat, že každou pátou ženu, kterou se muž pokusí získat, také získá. Jsou tací muži, kteří mají vyšší úspěšnost a stejně tak muži s menším procentem úspěchu. Stejná pravidla lovu by měla platit i pro ženy. I žena by měla mít dvaceti procentní úspěšnost získání muže. Kam ale započíst ženy lovící ženy nebo muže i ženy? A stejně tak muže lovící muže nebo muže i ženy? A platí v tomto případě stejná pravidla? Pokud by byly vyšším druhem predátora, protože mají širší pole působnosti, omezují ony vyhraněné muže a ženy, kteří touží jen po opačném pohlaví?. Pokud tomu tak je, ohrožují tito bisexuálové heterosexuály až na hranici vyhubení. Alespoň při aplikaci Darwinovi teorie přirozeného výběru, by měl zvítězit ten kdo se přizpůsobí. Ohrožuje bisexuální jedinec, svého heterosexuálního partnera? Nebo mu naopak dává šanci přežít? Nebo je to jen nějaká aplikovaná forma soucitu? zaslal "Charles" ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org