• síťový trafo to nedává, takže padá anodový napětí
• ty láhve dali pěkně k sobě, aby šla polovina povrchu, kterým to může vyzářit teplo, do hajzlu
• ventilátor je tam na dvě věci, láhve se chladí vyzařováním, tohle jenom trochu ofoukne sklo, hlavním smyslem ale je chladit transformátor
• konec ve výsledku dáva 400W při 70W buzení a příkonu hrubě nad 1kW..to je trochu málo a tepla trochu moc - ventilátor řve jak kráva
• je to dvoumužný, jeden člověk to poponese ze stolu na stůl maximálně - nemá to držadla
• prakticky to nemá ALC - jako ALC se vrací část usměrněnýho budícího signálu

Dalším přemýšlením jsem dospěl k tomu, že zásadním průserem je trafo. 1.8kV na anodách je též docela dost, ale to by v případě nutnosti šlo nahonit ze sítě násobičem. Bohužel nulák (či fáza) na deklu mě poměrně děsí. Navíc chci použít PL509, protože jsou. Ty jde buď budit do katody, nebo do mřížky. Buzení do mřížky jsem si rychle rozmyslel. Chce to maximálně pár W, já mám v TRXu 100W konec. Můžu to pobouchat v děliči, jenomže protopím hrozný energie, kterou musím následně někam uchladit. To je blbina, takže budit zásadně do katody. Dále. Proč dělat jednočinej konec, když se s tranzistorama běžně používá push-pull? PROČ by to kruci nemělo jít s elektronkama? A začal jsem hledat. Primárně důvod, proč to nejde, jenomže jsem nebyl schopen na nic přijít, takže si myslím, že to jde. Dokonce jsem našel i několik konstrukcí, kde se to vesele používá. Konkrétně: PL509_AB_amp.pdf, PL509_gegentakt_endstufe.pdf a PA_6xPL509_OM.pdf.

Tak jsem začal zkoumat další možnosti. Ty první dvě konstrukce budí do mřížky, což, jak jsem psal, nechci. Ta slovenská konstrukce ovšem budí do katody! To je to ono! A tam jsem našel odpověď i na druhou otázku - jak na zdroj! Čemu vadí, když to bude přímo propojený se sítí, pokud vstup i výstup bude oddělenej přes trafa? Ty tam musí být tak jako tak, protože je to push-pull a to prostě jinak udělat nejde. Baluny 1:4 a podobný zvěrstva se dělají do několika kW výkonu, pravda, většinou jako autotrafa, ale energie se tam furt motá přes ten železoprach, takže je to v zásadě jedno, problém může být jedině s izolací a její pevností, ale ani v tom zásadní průšvih nevidím. Čili anodový si vesele vezmu rovnou ze sítě, navíc to udělám symetricky proti nuláku (přesně, jak to tam popisují), čímž pádem budu mít proti nule maximálně nějakejch 400V, což udržet není problém. Kovovou pixlu to bude mít, čili zařízení třídy 1 to bude každopádně, a tudíž to s izolační pevností není nějak extra divoký. Navíc - výstupní trafo mi hnedle shodí impedanci dolů, čili za tím musím mít už jenom PI články coby dolní propusti pro jednotlivý pásma, čili rázem nic neladíme. No, nebo raději ladíme, protože když už tam ty pi články mám, tak PROČ z nich neudělat rovnou antenní tuner? Čímž se dostávám ke genialitě toho slovenskýho zapojení. Na obou koncích pi článku to bude mít impedanci kolem 50R, takže tam nemusí být ladicí kond s obrovskejma mezerama! Čili žádná obrovská obluda. Jestli dobře počítám, tak při 1kW a 50R je tam nějakejch 230V, na což musí stačit větší ladikond z elektronkovýho rádia! Anodový napětí bude stejně tvrdý jako síť (což není žádná výhra, ale trafák to může jen zhoršit. Zisk nehoníme, 100W buzení je, dekl se sítí spojenej není, takže nic zabijáckýho. Trafák potřebujeme jenom na pomocný napětí, čili může být relativně malej.

Přemýšlení nad mechanikou. Nevešlo by se to náhodou do bedýnky od chirany? Nebudu to komplikovat, raději vezmem něco většího. Ať nedopadnu jak se zdrojem pro TRX, kde jsem se do tý bedýnky, co jsem si na to vymyslel, málem nevešel. Co takhle do nějaký bedny z 19" racku? To je normovanej rozměr a velký je to též dostatečně. Picne se z nějaký starý síťařiny. Alternativně vezmu něco z ALMESu, protože to tady prostě mám. Udělají se do toho příčně tři přepážky. Láhve musí přijít zhruba doprostřed a tam by taky nemělo být nic jinýho. Láhve pochopitelně musí přijít vodorovně, že! Anody se zároveň mohou vesele prostrčit přes jednu přepážku (čímž ty láhve začnou mechanicky držet). Za přepážku s anodama musí přijít výstupní trafák, PI článek, přepínání antény. U patic musí být budící obvody a přepínání antény na vstupu a poslední přepážka, která bude oddělovat zdrojovou část od zbytku bedny. Logicky se to pak vejde do relativně malý bedny a když si vybavím, že ty ALMESácký skříně jsou dělaný na držení karet, ty přepážky se tam budou dávat perfektně. A zároveň můžou fungovat i jako plošný spoje pokud se udržím v povrchový montáži, což by neměl být problém. Kolem elektronek bude spousta místa, čili se teplo bude mít vyzářit kam, pokud se tomu dají děrovaný delky, neměl by nastat problém..i bez ventilátoru.

Zbývá mi dořešit poslední věc - KDE vzít signál pro ALC. Ten by měl být pro většinu TRXů 0..-4V, pro některý 0..-8V pro plný ALC. Po dlouhým přemejšlení jsem na to došel - z mřížkovýho proudu. Problém je oddělení. Uvažoval jsem buď o nějakým lineárním optočlenu, ale ještě v tom nemám úplně jasno.

( Celý článek | Autor: benghi | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | )