|
![]() ![]() Vydáno dne 27. 01. 2014 (180 přečtení) z knihy "Nová hlídka" Zvedli se všichni současně a vydali se ke dveřím, vyšel Péťa, který stanul na chodbě u dveří a držel je, následovala Lena. Pasa se maličko pozdržel a podíval mě. Těžko říct, jestli se sympatiemi, nebo soucitně. „Vy v Evropě si myslíte, že jsou vždy přinejmenším dvě cesty a alespoň jedna z nich je dobrá. My v Asii víme, že nemusí být žádné cesty nebo jich také může být nekonečně. Ani to však neznamená, že byť i jedna z nich je nutně správná." „Já jsem z Ruska," odpověděl jsem. „A to není ani Evropa, ani Asie. My nemáme cesty žádné, jen směry, nikdy nám to ale nevadilo." --------- Rád bych podotkl, že se autor opět trefil (jako skoro ve všem na co kde v té pentalogii odkazoval "bokem"). Ostatně ani my nejsme "v Evropě" i kdyby si to někdo myslel. Především tvrzení, že existují dvě cesty a jedna je správná je obecně kravina a obzvláště u nás. My buď nemáme žádný, nebo jsou všechny špatný ("ve stylu "volte menší zlo" - te je typická blbina opakovaná už od roku 1989...). Já jsem ale spíš názoru, že ani my nemáme žádné "cesty": pouze "směry", a ještě na ně veskrze každej sere protože stejně nemají význam. Obecně pak z toho plyne, že otázka "kam jdeme" (myslím společnost) nemá smysl, protože od roku 1989 nejdeme vůbec nikam. Patrně ani "do prdele", protože jednak máme pouze "směry" a né "cesty" a druhak v prdeli už dávno jsme, takže kam chodit?? Jo a dodatečně: zdá se, že těch "Hlídek" není pět, ale šest! Noční, denní, šerá, temná, nová a poslední.. takže tu "poslední" jsem ještě nečetl. ( Celý článek | Autor: Krysatec | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | ![]() ![]() |
|
Powered by phpRS. Sponsored by benghi.org