Návod k preselektoruPreselektor je určen k přijímačům s koaxiálním vstupem, byl úspěšně zkoušen s Radioshack DX394, jakož i s ICF7600, ale u toho je nutno snížit jeho citlivost jeho útlumovým článkem. Spolehlivě pracuje i s Degen DE1103, pokud je v pásmech MW a LW vypnutá vnitřní feritová anténa! (Vypnout vnitřní ferit a pokud možno i teleskop je nutné u všech přijímačů!)
ZAPOJENÍ a KONSTRUKCE
Zapojení je zcela jednoduché, tedy metodou "zjednodušit vše seč to jde" a postavit z toho, "co GES dal", ač ladící kondenzátor nedá, ty měl pouze Hadex. (Duál s převodem, kapacita asi 340+380pF). Tranzistorem teče asi 15mA, nahradit by šel patrně i BF245C. Jako cívky jsou použity tlumivky SMCC, pro pásmo SW5 pak dvě tlumivky 1u5 paralelně. Tím se řeší problém "ježíšmarjá a kdo bude vinout ty cívky ??" Doutnavka je nízkonapěťová a nemusí tam být, ale když nějakou máte, tak ji tam dejte. Naopak není dobrý nápad tam dávat diody a nebo přepěťová jištění ze zásuvek 220V! Ve schématu není zakreslena indikace napájení LED diodou, ale myslím, že ta je jasná. Celá konstrukce je v krabičce KP4, co se dá, to se přilepí vteřinovým gelovým lepidlem, co se nedá, to se zaleje dentakrylem. Na pájení, a to u konektorů zvláště, použijte cín s mědí, rozhodně ne bezolovnatý, tedy pokud chcete aby to drželo a nechcete přijít o nervy. Panely jde nakreslit programem Zoner a vytisknout na laserovce a aby se nesetřely, přetřít či lépe přestříkat je bezbarvým Balakrylem. Na jejich lepení použijte Chemoprén, nikoli acetonové či vteřinové lepidlo! Plošný spoj neuvádím, neb každý asi použije jiné krabičky i rozměry a já stejně používám spoj původně určený na něco zcela jiné.
NAPAJENÍ
Napájecí napětí je 9-12V ale preselektor pracuje v rozsahu 6-24V a napájení je jištěno proti přepólování. Při správné polaritě svítí LED dioda. (nezakreslená)
SPOJENÍ S PŘIJÍMAČEM
Do přijímače se zapojuje kabelem s cinch konektory na obou stranách, popř. podle potřeby na jedné straně s konektorem dle přijímače. Ideální by byl tenký kabel jako se používá na kabelovou TV, v nouzi lze použít i nf kabel. Raději však krátký, tj. tak do 1m! ANTÉNY
Antény: "dlouhý drát" se zapojuje banánkem doprostřed PL konektoru, anteny jako GP či T2FD koaxiálem přes PL konektor. Totéž platí pro longwire s balunem. PŘED BOUŘKOU VYPNĚTE ANTENU!!! Jinak se může prorazit tranzistor! Podotýkám, že existuje celá řada redukcí z PL konektoru na jiný, včetně BNC, TNC, cinch nebo IEC a také redukce PL, která se nasouvá a nemusí se tedy šroubovat na preselektor! Obdobně existuje i redukce "samice cinch/samec jack 3,5mm", ale GES ji nemá v nabídce ( v Brně ji ale má např. Elektro Pellar), stejně jako nemá v nabídce "rychloupínací redukci PL", tedy to "PL co se nemusí šroubovat" (ta je však např. v nabídce RCS s.r.o. v Brně).
ROZSAHY
Ladící rozsahy pro jednotlivé polohy přepínače jsou závislé na použitém ladícím < kondenzátoru. Optimálně vycházejí s kondenzátorem 500pF, ale pokud se chcete dostat až na asi 100kHz, nezbývá, než použít větší kapacitu či více rozsahů. S cívkou 22mH získáte další rozsah asi 60kHz až 150kHz. ohledem na veliké přeladění pak ale logicky klesá citlivost směrem k nižším kmitočtům, proto je vhodné ladit tak, že např. stanici na frekvenci 5,5MHz ladíte na rozsahu SW3 a nikoli na rozsahu SW4! Vyladit půjde na obou, ale signál na rozsahu SW4 bude patrně slabší! Lepší průběhy by vyžadovaly vícenásobné přepínače, které se ovšem vyznačují především "vícenásobnou cenou" a nesmyslně velikými rozměry - leda že seženete ještě někde přepínače WK vyráběné kdysi Teslou (např. na www.denkl.cz). Pak byste mohli vhodně přepínat i ladící kapacity. Jinak řečeno: optimální Q (kvalita) u LC obvodu je tehdy, když ladící kapacita je malá a tak signál bude větší na tom rozsahu, v kterém TOTO bude platit a to přesto, že jinak stejnou frekvenci můžete naladit i v rozsahu vedlejším!
PARAMETRY
Zesílení je asi 10-15dB, dle pásma. Útlum jde nastavit potenciometrem 4k7 a to asi v rozsahu 9S v pásmu MW a SW do asi 15MHz, výše pak asi 8S, což značí, že výstupní signál se podle regulace bude pohybovat v úrovni asi +12dB až -36dB oproti signálu na vstupu preselektoru. (Platí pro stíněnou krabičku). Pokud to tak není, je buď propojovací kabel špatně stíněný či příliš dlouhý (optimum je tak do 1m délky) a signály pronikají i do něj, nebo přijímač přijímá i teleskopem či feritkou, nebo je mizerně stíněný a signály do něj pronikají i mimo jeho vstup. Totéž platí, pokud se zdá, že to "tlumí" jen na konci rozsahu potenciometru! Já to měřil s dokonale zastíněným (mnou dodatečně, ne z výroby!) přijímačem DX394 RadioShack. Útlum obyčejně jde nastavit vyšší na nižších kmitočtech což je dáno konstrukcí potenciometru.
ZÁVADY
Pokud něco nefunguje, zkontrolujte si zda jste vše zapojili jak máte, a zda vůbec funguje váš přijímač nebo zda místo antény na střeše není jen kus koaxiálu z okna, popř. nemáte zkratovaný kabel mezi přijímačem a preselektorem (pokud jste si ho vyráběli sami). Zkontrolujte též odběr, FETem MPF102 teklo 15mA, proudy jako "nic" a nebo 100mA naznačují, že jste někde udělali chybu, a pokud to bylo v zapojení FETu, je už asi po něm...
ZÁVĚREM
Zkušenosti s laděním, nastavením zisku a pod. získáte jen praxí. Rád bych ještě uvedl, že to, že uvádím celou řadu dodavatelů materiálu není kvůli "jejich reklamě" natož pak proto, "že mi za to něco dají" (kéž by!!!), ale proto, že v posledních létech se nedá nic stavět bez konkrétních údajů "kde na to co vzit", a chtěl bych tak zájemcům ušetřit několikahodinová prohledávání internetu a prodejen a sobě pak odpovídání na řady telefonátů a majlů přesně s těmito dotazy.
