A ještě anteny a rušení
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>, Téma: Informace, komentáře, Vydáno dne: 09. 01. 2014



původně psáno pro jiný web

anteny K těm antenám a rušení:

1/ longwire je ve městě na prd. Čistší signál dá miniwhip (asi do 10MHz pokud
je tam ta tyčka jako u mne) nebo na KV bandech pak šikmá T2FD (asi 10-21MHz) a
na 24MHz a okolo pak GP nebo "půlka" od CB na ostatní kolem 28MHz. Použití
ununu u longwire je otázka, extra v DV bandu (a NDB) není nikdy jistý co budu
slyšet líp přes unun a koax nebo drátem rovnou k preselektoru... nutno zkusit a
nejlíp - pokud můžete - tak to přepínat.

2/ Horizontální anteny vedou rovnoběžně s vedením NN a tímpádem jsou téměř
nepoužitelný, extra pokud vedou třeba nad střechou souběžně s ulicí. Z toho
pohledu silně pochybuju i o příjmu na neladěný smyčky na půdě když patro pod
tím je vedení NN, kabelovka UPC a něčí kompl. Mimochodem kabelovka ruší
strašlivě do vzdálenosti asi 6m od AM po VKV. (To prní vrčením to druhý
vyzařováním VKV signálu z kabelu).

3/ pro VDV, DV a SV a KV do asi 6MHz používám miniwhip - ovšem kde není ploška,
ale tyčka délky asi 70cm, což zajistí funkci už asi od 10kHz i méně (ruské
stanice ALPHA a výše pak SAQ 17.2kHz i jen na zvukovku komplu). Antena mdává
vyšší signál s tou tyčkou i na bandu 80m (vyšší a čistší jak 30m longwire do
zahrady a asi 6m vysoko)

4/ miniwhip musí být na nevodivým stožáru a koax je zemněn asi v půlce délky,
tj ne na stožár (ostatně ten mám z plastu) nebo pod ním a ne až u přijímače.
Nikde není psaný, že "čím výš tím líp"! Ono totiž ve větší výšce může být taky
větší rušení, takže já to mám asi 3m od země. Místo je záhodno najít v zahradě
a NE na střeše! Tam totiž bude asi rušení největší, především poak z vedení NN
pod antenou. Vřele na hledání doporučuju použit např. přijímač DEGEN DE1103 s
nastavením tak, že přijímáte v DV pásmu, ale NA JEHO TELESKOP, ne ferit(!) neb
to je podobné jako by tam byl přes konektoru miniwhip!! A až najdete místo kde
to mimo stanice nejmíň vrčí a prská, tak TAM teprv dáte ten miniwhip!

5/ rámovky: každej i malej rám (i 25x25cm na DV) je lepší jak jakkoliv tlustej
ferit a každej laděnej ferit i rám je lepší jak neladěnej. Pokud ovšem rušení
pochází ze směru příjmu (alternativně ze směru opačného) tak je to celý na nic
a nic nenaděláte protože to rušení neodsměrujete.) Ideálně byste museli mít rám
se zesákem na rotátoru a dálkově laděnej ovšem kondem a né varikapem! To značí
zase serva a ty mohou při ladění a točení rušit taky. krom toho nic moc
nepúřeladíte, buď teda DV nebo SV nebo band majáků NDB ale ne vše a to ani
kdybyste přepínali co chcete: leda mít tři nezávislý anteny a to je
problém.

Rám v paneláku ze železobetonu je na prd. I v cihlovým domě je mnohem menší
signál jak před ním na dvorku a na dvorku zase menší jak 5km za Brnem u
letiště... řádově v celých "S" čili o 6 a více dB. Obyčejně tak o 10 a víc dB
jak jsem tady vyzkoušel.

Vazby rovnou na přijímač je nejpíp řešit u přijímače s feritem jeho vložením do
rámu. U jiných bych já použil JFET (nejlip J310) a z něj nízkoimpedanční výstup
(tj. nejde ani tak o zesílení jak o převod impedance). U mě ovšem pak s tím
rámem třeba na NDB musím do zahrádky nebo mimo město a nebo aspoň do cimry či
verandu kde NENI NIC, ani už hlavně ne kabelovka a zásuvky NN a za tou poslední
zdí má soused 30 metrů zahrady.

Ideálně by ten rám měl mít pro DV, NDB a SV asi metr na metr, nejméně pak
75/75cm a ladění vzduchovým kondem maximálně asi 750pF. Na druhé straně z praxe
zas mám pochybnosti o tom že zázračně vzroste zisk když tam bude místo
"jedničky Cu drátu" vf lanko v provedení 200-400 korun za metr... Jistě, asi to
bude lepší, ale ne srovnatelně s náklady. Otázkou pak je, zda kvůli přírůstku 1S
to fakt namotáte lankem co je na metr 25x dražší jak drát z nejbližší elektry.
Podotýkám ale, že opravdu debilní nápad je motat to páskovým vodičem z komplu:
ten je mizernej a nepřeladíte to přes band protože to má strašnou mezizávitovou
kapacitu. Zkoušel jsem to. Nedal bych to ani psovi.

6/ jak odstranit rušení:

na jedné straně se hodí mít aktivní preselektor (nejen u mne na webu je schema)
s JFETem a zisk měnit na jeho vstupu PASIVNĚ třeba i přepínatelným útlumákem po
6dB a ne tím, že mu snížíte proud kolektorem, to totiž i u laděnýho zesilovače
nemusí být žádný žrádlo - lepší je mít útlumák na vstupu ještě před laděným
obvodem! Hodí se aby útlum šel aspoň do -40dB a zisk stačí +12 dB. Tím se aspoň
zbavíte rušení sračkami mimo přijímaný band co se jinak radostně indukují z kde
čeho. Pokud má přijímač ferit, musí se dát vypnout (u ATS803A mechanicky, u
Degenu 1103 elektronicky - ale v návodu to není! Automaticky to nastane po
úpravě aby Degen ladil od "nuly"). Bedna přijímače co není kovová nebo pokud
vnitřek není zastíněný značí těžké problémy. U Degenu se zdá, že povrch toho
stříbrnýho provedení je minimálně částečně vodivý! U Radioshack DX394 jsem se
nasral a vylepit to celý alobalem co je zazemněný o "vyrušil" přemostěním
příjem na vnitřní ferit co nešel vypnout - viz můj web.

na druhý straně je to často problém. Pak je jediná cesta: dvě anteny např.
longwire co bere rušení a miniwhip na užitečný signál a prohnát to fázovacím
článkem. Podle toho co jsem měl já to ale dobře chodilo asi jen od 3 do 30MHz,
pod a výš to bylo slabší ale to je i věc anten. Hodí se každá jiná a i jinde a
jedna vertikál a druhá horizontál když to jde.

Posunem fáze a nastavením intenzity rušícího signálu ho jde "odečíst" od
užitečného! Pokud vím, tady to v bandu 80m před lety šlo i s rušením kolem
S9 !!

U rámovek jde použít systém "hon na lišku" kde je kombinace rámu (feritky) a
vertikální tyčky. V ideálním případě to jako sestava má charakteristiku
srdcovky, takže nemá definovaný maxima, ale zato má jen JEDNO přesně definované
minimum! Píše se o tom myším i v prvním dílu "Daneše". No a my myši jsme to
kdysi zkusmo dělaly na ručku na CB band a chodilo to.
Zkoušel jsem i jiný anteny, ale to už obyčejně vůbec nikam nevedlo. Možná tak někde na samotě u lesa... 3km od dědiny a vedení VN...