Recept: psal Josef
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>,
Téma: Recepty na jídlo, Vydáno dne: 24. 08. 2012
já to sem přestrčím z komentářů, ty nikdo nečte, hi
Vyjdu si tak na zahradu, kouknu ááááá copak to tam nevidím, kelrubek kalerábik jak dvě pěsti si tam hoví. I nemeškám urvu oloupu, nastrouhám co nejvíc najemno křápnu ho do velkého hrnce, zaleju vřelou vodou a vařím. Kouknu do ledničky copak to tam máme, hlávkové zelíčko, možná červené, možná bílé, vsjó ravnó, vsjó charóšo. Nemeškám, seberu, přiměřené množství asi jako dvě pěsti najemno nakrájím a přihodím ke kelrubku, doleju vřelé vody a stále vařím. Znovu vyběhnu na zahrádku, několika dobře mířenými kopanci vyorám asi tak dvě až čtyři větší brambory nebo přiměřeně menších, oškrábu a nastrouhám na velmi jemno. Po nastrouhání by toho mělo být taky asi tak na dvě pěsti, ale pokud je víc, vúbec nevadí. Ve jiném větším hrnci dám osmahnout cibulku, na kostky nakrájený salám a oravskou slaninu. Cibulku salám i slaninu a část vyškvařeného sádla přidám do vařícího se zelí. V hrnci na zbývajícím sádle (když je málo, šáhnu do ledničky a doplním, když není použiju klidně olej) vyrobím světlu zásmažku, prostě tam přihodím hrst hladké mouky a když začne zlátnout přidám nastrouhané brambory. Trošku je v tom vymáchám a v momentě, kdy se začnou přichytávat a gumovatět, zaliju to vřelou vodou a míchám, v hrnci vzniká jakási bramborová kaše, do ní si přidávám podle potřeby vodu a stále míchám. Když je bramborová kaše dobře rozvařená a zhoustne, přidám ji do zelí a znovu míchám a dochucuji. Pozor tady začíná tak trochu alchymie. Jde tam trochu vegety, trochu soli, trochu octa a česnek. Zkušeně je potřeba doladit výslednou chuť. Musí to být řízné. Od toho tam ten česnek je. Gurmáni si na závěr kápnou i trochu Maggi koření, ale pozor nic nepřehánět. Napoprvé se to obvykle tak dokonale nevyvede, ale druhý, třetí pokus už je suprový. Co k tomu? No co vás jen napadne. Když osmahnete kostky vepřového, máte moravské brabce. Když si k tomu dáte španělského ptáčka, máte moravského ptáčka. Když osmanete jen tak pár tlustějčích po okraji nakrojených plátkú salámu, máte moravský salám. Na vlastní oči jsem viděl tohleto zelíčko papat se smaženým řízkem a dotyčný tvrdil, že je to fajn. Jednu věčně mladou a přitažlivou dámu jsem zahlídnul, že si zelíčko dala jen tak na chleba a velice si to pochvalovala. Z pochopitelných dúvodú neuvádím kterou, dostal bych facku jako když kúň kopne.
Co se týka příloh, čížci (obyvatelé oblastí na západ od Brna, Olomouce a Ostravy), obvykle volí knedlíky, nejspíš jim to tam někde roste na stromě. My roduvěrní moraváci volíme brambory, poněvač ty urostly v naší zemi. Rúzně okolo vinohradú, tak nějak spolu s námi . Výjimku tvoří moraváci, bydlící na hranici mezi Velkomoravskou říší a čížeklandem, ti si k tomu dělají bramborové knedlíky, no nic moc ale budiž.
Já jsem si dovolii trochu zalaškovat a tak jsem uvařil tradiční krumple a krom nich jsem osmahnul mísu jakési kombinace hranolkú a amerikánú. Srávníkúm jsem suše sdělil, že enem chcu vyskúšat jak to spolu pújde. Jestli se to nějak nežvejkne, nebo nezadře. Sice koukali do taleřa trochu překvapeně, ale je fakt, že ty hranolky se zelím zmizely podstatně dřív. Takže dobrý.
Tož tak.