Dalekohledy
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>,
Téma: Astronomie, Vydáno dne: 02. 05. 2012
srovnání
Výpočet dalekohledu podle toho webu a dat co mám k tomu reflektoru z TV šopu:
(Pochopitelně to nebude až tak dobrý s ohledem na vady který to jistě za tak
malo lovů má a s ohledem na nastavení)
Mimochodem BNG by sem mohl doplnit výpočet toho refraktoru a jeho popis či i
fotku, teda toho co má doma jako kočka. (Von je teda "tygr" ale kočky mu na
dalekohled serou, a to možná i doslovně, hi)
Vámi vybraný NEWTON:
průměr objektivu = 72 mm, ohnisko = 300 mm, používá zvětšení: 75 x, s okulárem f = 4 mm, při zorném poli: 40 úhlových minut a 3.5 mm.
Zvolený přístroj má světelnost 1: 4.2 s výstupní pupilou 1 mm.
Teoretické mezní rozlišení činí: 1.67 úhl. vteřin a nejmenší teoretický, pozorovatelný detail na Měsíci měří: 3111 m.
Nynější (na zvětšení závislé) rozlišení činí: 2.67 úhlových vteřin a na Měsíci rozeznáte datail velký 4977 metrů.
Průměrná velikost obrazu planety Jupiter v ohnisku dalekohledu 0.058 mm
Teoretický průměr Airyho disku (při vlnové délce světla 546nm): 0.0056 mm, nebo-li: 3.85 uhlových vteřin.
Hvězdná velikost prakticky dostupná: 10.65 mag. a teoreticky až: 11.65 magnitud.
Maximální zvětšení 144 x, minimální zvětšení 9 x, optimální zvětšení 18 x.
Vzhledem ke světelnosti dalekohledu nejlepší vlastnosti dostupné v okuláru f = 8.4 mm.
Centrální stínění zabírá 6.3 % plochy a 25 % průměru
efektivní průměr (hvězdy a objekty): 67.5 mm (průměr)
srovnání s refraktorem bez barevné vady při pozorování planet: 54 mm. (průměr )
Mimochodem je tu zajímavá věc: u toho dalekohledu se v návodu uvádí zvětšení
15x a 75x ale bacha: okuláry jsou popsaný jako 12,5mm a 4mm, jenže 300/15.5 je
24x a ne 15x tak teda nevim co si jako myš mám o tom myšlet. Buď je to blbě
popsaný nebo to má jiný zvětšení..? Osobně si ale myslím, že platí to 15x.
Přitom se navíc blížíte největší výstupní pupile (nyní 4.8mm) a rozlišení je
asi 14" čili tak na Mizar. Při zvětšení 75x je rozlišení asi 2,6" což je právě
ta hranice co jsem myslel u epsilon1/2 Lyr (a při složkách tak s +5m, že). A
měli byste vidět hvězdy do asi +10,5m - ovšem tak na Lomnickým štítu. V Brně
letos v zimě někde kolem +8m.
Teď se podíváme kam se dostanete když spácháte něco s brýlovým sklem, barevnou
vady zanedbáme a dáme před to clonu 25mm protože jinak uvidíte prd kvuli koroně.
Vámi vybraný REFRAKTOR:
průměr objektivu = 25 mm, ohnisko = 500 mm, používá zvětšení: 25 x, s okulárem f = 20 mm, při zorném poli: 120 úhlových minut a 17.5 mm.
Zvolený přístroj má světelnost 1: 20 s výstupní pupilou 1 mm.
Teoretické mezní rozlišení činí: 4.56 úhl. vteřin a nejmenší teoretický, pozorovatelný detail na Měsíci měří: 8511 m.
Nynější (na zvětšení závislé) rozlišení činí: 8 úhlových vteřin a na Měsíci rozeznáte datail velký 14932 metrů.
Průměrná velikost obrazu planety Jupiter v ohnisku dalekohledu 0.097 mm
Teoretický průměr Airyho disku (při vlnové délce světla 546nm): 0.0266 mm, nebo-li: 10.99 uhlových vteřin.
Hvězdná velikost prakticky dostupná: 8.49 mag. a teoreticky až: 9.49 magnitud.
Maximální zvětšení 50 x, minimální zvětšení 3.1 x, optimální zvětšení 6.3 x.
Vzhledem ke světelnosti dalekohledu nejlepší vlastnosti dostupné v okuláru f = 40 mm
Pupila je malá jak myš (1mm), rozlišení teoreticky 8" takže prakticky těch 10"
u gama Delph je na hranici ale spíš je hranicí tak Mizar s těma 14" neb
si připočtěte vady objektivu i okuláru. Maximální magnituda je asi +8.5. V Brně
a dnes ovšem né, že. Jelikož je to o 2,5m nad hranicí oka a vy tady okem vidíte
tak +3..+4m, je klidně pak možný, že nevidíte ani ty Jupiterovy měsíce jako já
letos s tímto v zimě neb mají asi +6m.
Ale s triedrem za pětikilo z Asie a objektivy 60mm to až na barevnou vadu není
lepší. Rozlišení je obdobný nebo horší a světelnost je mizerná protože tzv.
antireflexní vrstva je jak když to poblijete po červeným vínu. Ke všemu to se
zvětšením 15x...25x stejně v ruce při té váze neudržíte. Z toho pohledu je ten
zrcadlák asi o 300% lepší při skoro stejný ceně. To už si raděj kupte nějaký
brýlový sklo +1 či +2D a spáchejte něco s okulárem z mikroskopu nebo i lupou,
vrznete to na stativ a uvidíte víc jak s asijským krámem!
Nejhorší ovšem je, že abyste něco viděli, museli byste jet tak do "Hóhen Tátra"
protože v Brně je to horší jak v 80letech za socialismu kdy tu jely fabriky a
teplárna. Vzduch je téměř krájitelnej a přezáření oblohy děsný, ač když vám v
noci spadnou na ulici klíče, najdete spíš hovno jak ty klíče (i doslovně... psi
serou všude a hlavně pak všechny).