Jednoduchá rámová anténa nejen k Degen DE1103Pokud se zabýváte lovem stanic v pásmech DV a SV, případně NDB majáků, časem
zjistíte, že na antény typu longwire toho moc nechytíte. Jednak často jednu
frekvenci používá více stanic z více směrů a longwire je vám pustí do přijímače
všechny naráz, druhak longwire taky přijímá spoustu rušení a na jeho omezení
pak potřebujete balun (tedy spíše unun, obvykle asi 1:9) a svod koaxiálem. V
přírodě zas nemusí být vždy jednoduché někam natahovat 30-50m drátu a nosit
ssebou aktivní preselektor s dalším napájením bateriemi. Navíc zkušenost říká,
že i malá rámovka dává často silnější a čistší signál, jak dlouhý kus drátu,
zvláště není-li ten dostatečně vysoko. Výhodou takového řešení navíc je, že
pokud má přijímač feritovou anténu, což přenosné přijímače mají, nemusíte se
zabývat tím, jak anténu navázat kabelem k přijímači, neb stačí indukční vazba.
Tj. přijímač vložíte do rámové antény. No a tu otáčením můžete směrovat dle
potřeby na maximum signálu nebo na minimální rušení, podle toho, co je v daný
okamžik výhodnější. Proto jsem se i já rozhodl ke svému Degenu 1103 "něco"
postavit. Požadavek byl relativně jednoduchý: nesmí to skoro nic stát, musí to
chodit přes celé SV pásmo a na DV alespoň od 240kHz po SV, no a musí se to dát
odvézt v košíčku na Babettě. Kostru jsem tedy změřil na rozměry 34x34cm a s
prostorem na vinutí šířky asi 8cm. Tam se tedy vejde mých 30 závitů lankem 0,
75mm (možná by tam vešlo tak ještě 5 navíc..) a to se vzduchovým duálem z
výprodeje s kapacitou asi 750pF (obě sekce dohromady) ladilo od asi 230kHz výše,
asi do 900kHz. Tady ovšem začaly problémy. Ony totiž mezizávitové kapacity
takového vinutí nejsou zrovna zanedbatelné! No a na proladění do 1600-1700kHz
potřebujete nejen nižší indukčnost ale i kapacitu. Tedy i kapacitu toho vinutí,
nejen minimální ladící kapacitu kondenzátoru! No a jako první jistě každého
napadne, že o nic nejde, stačí udělat odbočku na vinutí... Jenže nestačí! I
když uděláte odbočku třeba na osmém závitu, zjistíte, že pod 1MHz se stejně
nedostanete, neladí to, a když, ta je ladění tupé a chová se podivně. A přesně
stejně dopadnete, pokud použijete samostatné další vinutí na stejné kostře! Co
teď, vyrábět na každé pásmo anténu? A kdo to pak bude (a jak) vozit a kde
skladovat? Tušil jsem, že za tím bude "ten fous co nikam nevede", tedy konec
cívky, a že to celé pak rezonuje spíše s parazitní kapacitou lanka než s
ladícím kondenzátorem. Zkusil jsem tedy odsřihnout vinutí asi v polovině, aby
oddělené cívky nebyly tak velké a rezonance se pokud možno posunuly někam
jinam. No a ono to fungovalo! Po oddělení je pak možné ladit i v pásmu SV i
když na frekvencích pod asi 1500kHz už to není zcela ostré. (Možná by pomohlo
ještě jednou rozdělit zbývající část, ale já jaksi neměl přepínač s třemi
přepínacími kontakty. Nicméně asi ho budete muset použít, pokud byste chtěli
navinout ještě více závitů a dosáhnout tak proladění celého DV pásma - nebo
budete muset spíše použít ještě dalšího rozdělení a vzít přepínač se čtyřmi
přepínacími kontakty.) Tím je anténa prakticky hotová. Na rám jsem použil
dřevěné lišty, slepil, sešrouboval a vše natřel bezbarvým balakrylem, což
zpevnilo i vinutí slepením závitů. Celé to cenově vyšlo asi na 200korun. Efekt
je ovšem veliký! Mimo město jsem slyšel tolik NDB majáků ( i ve dne!), že jsem
se nestačil divit, a i rozhlasových stanic bylo na SV pásmu najednou plno.
(Obzvláště zajímavé bylo to, že řadu z nich s ohledem na rušení doma ve stejnou
dobu neslyším ani na rx DX394 s longwire 45m a aktivním preselektorem). Pokud
jde o připojení ke stolnímu přijímači, není to až takový problém, ale uprostřed
paneláku si zas tak moc nepomůžete, neb okolo je to samé železo a počítače.
Pokud jste ovšem např. na chatě, za úvahu by to stálo. Nejjednodušší cesta
(nemám rád vazební vunutí a odbočky...) by byla použít tranzistor BF245C nebo
ještě líp J310 připojený přímo na ladící vinutí a s odporem pár set ohmů v
kolektoru, odkud by se přes kondenzátor tak 4n7 odebíral signál koaxiálem do
přijímače. Vhodné napájecí napětí je tak 12V. Pozor ovšem na přijímače co mají
vestavěnou feritovou antenu! Tam je pak nutné zajistit její odpojení, jinak se
to celé zpětnou vazbou rozkmitá. Například u DX394 je feritová anténa taky -
problém lze odstranit vylepením celé skříňky alobalem (což se obecně doporučuje
i tak) a jeho uzemněním a tím, že se rám vzdálí tak na 1-2m od přijímače. U
přijímače Degen 1103 je ale ještě jedna možnost: existuje zde naprogramovatelný
stav (viz. popis přijímače Degen 1103 a jeho úpravy), kdy při ladění z místa
pod 100kHz je feritová anténa vypnuta. Ovšem vstup přijímače je
vysokoipedanční! Takže pokud sem zapojíte krátkým kablíkem nebo prostě dvěma
dráty nějaký ladědý obvod na feritu či rámu, bude to přijímat na něj!
Pochopitelně s výhodou jeho ladění. Jen citlivost bude o něco nižší, jak při
indukční vazbě. Ale zde jde o jinou věc: Pokud si vyrobíte rám ladící i v pásmu
VDV, můžete s ním zde krásně přijímat a to vždy lépe, jak s kusem drátu a často
i lépe jak s longwire a preselektorem.